Pronásleduje vás podzimní splín a nebo už jde o depresi?
29. října 2017 (10:23)
Sluníčka už si moc neužijeme, venku je blátivo, pochmurno a na hodně lidí dopadá špatná nálada. V rozhovoru s psycholožkou Mgr. Danou Pastuchovou se dozvíte, zda jde jen o přechodný stav nebo jestli jste propadli opravdové depresi.
S příchodem podzimu hodně lidí hovoří o tom, že trpí "podzimní depresí". O co se podle vás vlastně jedná. Jde opravdu o deprese nebo jen o zažitý zvyk spojený s příchodem škaredého počasí?
„Podzimní deprese“ je vlastně zhoršení nálady, které vzniká nejen kvůli podzimnímu počasí a ochlazení. Svou roli hraje i zkracující se den a s tím snížené množství slunečního světla. O skutečnou depresi se ve většině případů nejedná.
Jak se pozná, že člověk opravdu trpí depresí?
Deprese jako taková je onemocnění vymezené Mezinárodní klasifikací nemocí - patří do skupiny afektivních poruch neboli poruch nálady. Svými příznaky se promítá do celé řady oblastí života člověka. Ovlivňuje samozřejmě náladu, která je zhoršená a v průběhu dní se příliš nemění – a to často ani při činnostech, které dříve přinášely radost a uspokojení. Člověk, který onemocní depresí, má také celkově sníženou energii. Mnoho dosud zcela běžných záležitostí je pro něj velkou překážkou, i po malé námaze se objevuje únava. Narušen je spánek, nemocný trpí nespavostí, může mít potíže s usínáním, nebo se budí o několik hodin dříve. Zhoršená je i schopnost koncentrace, snížená je chuť k jídlu, objevuje se ztráta libida. Deprese s sebou nese i snížené sebehodnocení a sebedůvěru, v závažnějších případech se mohou dokonce objevit i sebevražedné myšlenky, pochybování o sobě a smyslu života. Z toho plyne, že depresivní onemocnění by se nikdy nemělo podceňovat. Odborníci rozlišují podle počtu a závažnosti jednotlivých příznaků různé stupně deprese.
Můžeme se nějak bránit před depresemi už dopředu?
Pokud jde o zmiňovanou „podzimní depresi“, je to podstatně jednodušší. Můžeme jí předcházet tím, že budeme více myslet na sebe a své tělo. Doporučuje se jíst pestrou stravu bohatou na vitamíny, především potraviny obsahující vitamín C a D. Vhodný je také pohyb venku, který často zajistí organismu dostatek vitamínu D. Důležité je myslet na dostatečně dlouhý spánek. A pak samozřejmě vyhledávat věci, které nám dělají radost, to může být pro každého něco jiného.
Kdy je načase navštívit odborníka?
Návštěva odborníka se obecně doporučuje, pokud příznaky deprese trvají déle než 2 týdny, nebo i dříve, pokud jsou pociťovány jako závažné. Sám člověk trpící depresí přitom nemusí být schopný nemoc rozpoznat, nemá na ni náhled. Jeho okolí – rodina, kolegové v práci, přátelé - mohou sehrát důležitou roli a mohou mu pomoci s včasným doprovodem k odborníkovi.
Má člověk kontaktovat psychologa, nebo psychiatra?
Ať už se člověk rozhodne tak či tak, neudělá chybu. Psycholog i psychiatr dokáží rozpoznat závažnost onemocnění. Rozdíl zde je v tom, že psychiatr jako lékař je oprávněný předepisovat medikaci, která je právě u těžších forem depresí nutná. Psycholog či psychoterapeut má oproti tomu většinou více času pro terapii, v rámci níž se spolu s klientem zaměřuje na mapování možných příčin těchto potíží, aby bylo možné předejít opakované depresivní epizodě. Klient ve spolupráci s psychologem hledá vlastní zdroje radosti, učí se hospodařit se svou energií apod. Součástí terapie může být i nácvik relaxačních technik. Nezřídka je přitom doporučena zároveň psychiatrická i psychologická péče.
Vnímáte na podzim větší nárůst klientů, kteří vyhledávají pomoc psychologa nebo nejde o nijak výraznější období oproti jiným částem roku?
Nárůst klientů a zájem o pomoc psychologa oproti jiným částem roku aktuálně nevnímám.
Co děláte pro zlepšení nálady Vy sama? Určitě Vás také někdy přepadnou špatné myšlenky a cítíte se "pod psa".
Pokud potřebuji zlepšit náladu, pomůže mi často můj manžel. A když se cítím „pod psa“, tak i náš pes. A odmala mi pomáhá mít něco, na co se těším, a prostě se na to těšit.
S příchodem podzimu hodně lidí hovoří o tom, že trpí "podzimní depresí". O co se podle vás vlastně jedná. Jde opravdu o deprese nebo jen o zažitý zvyk spojený s příchodem škaredého počasí?
„Podzimní deprese“ je vlastně zhoršení nálady, které vzniká nejen kvůli podzimnímu počasí a ochlazení. Svou roli hraje i zkracující se den a s tím snížené množství slunečního světla. O skutečnou depresi se ve většině případů nejedná.
Jak se pozná, že člověk opravdu trpí depresí?
Deprese jako taková je onemocnění vymezené Mezinárodní klasifikací nemocí - patří do skupiny afektivních poruch neboli poruch nálady. Svými příznaky se promítá do celé řady oblastí života člověka. Ovlivňuje samozřejmě náladu, která je zhoršená a v průběhu dní se příliš nemění – a to často ani při činnostech, které dříve přinášely radost a uspokojení. Člověk, který onemocní depresí, má také celkově sníženou energii. Mnoho dosud zcela běžných záležitostí je pro něj velkou překážkou, i po malé námaze se objevuje únava. Narušen je spánek, nemocný trpí nespavostí, může mít potíže s usínáním, nebo se budí o několik hodin dříve. Zhoršená je i schopnost koncentrace, snížená je chuť k jídlu, objevuje se ztráta libida. Deprese s sebou nese i snížené sebehodnocení a sebedůvěru, v závažnějších případech se mohou dokonce objevit i sebevražedné myšlenky, pochybování o sobě a smyslu života. Z toho plyne, že depresivní onemocnění by se nikdy nemělo podceňovat. Odborníci rozlišují podle počtu a závažnosti jednotlivých příznaků různé stupně deprese.
Můžeme se nějak bránit před depresemi už dopředu?
Pokud jde o zmiňovanou „podzimní depresi“, je to podstatně jednodušší. Můžeme jí předcházet tím, že budeme více myslet na sebe a své tělo. Doporučuje se jíst pestrou stravu bohatou na vitamíny, především potraviny obsahující vitamín C a D. Vhodný je také pohyb venku, který často zajistí organismu dostatek vitamínu D. Důležité je myslet na dostatečně dlouhý spánek. A pak samozřejmě vyhledávat věci, které nám dělají radost, to může být pro každého něco jiného.
Kdy je načase navštívit odborníka?
Návštěva odborníka se obecně doporučuje, pokud příznaky deprese trvají déle než 2 týdny, nebo i dříve, pokud jsou pociťovány jako závažné. Sám člověk trpící depresí přitom nemusí být schopný nemoc rozpoznat, nemá na ni náhled. Jeho okolí – rodina, kolegové v práci, přátelé - mohou sehrát důležitou roli a mohou mu pomoci s včasným doprovodem k odborníkovi.
Má člověk kontaktovat psychologa, nebo psychiatra?
Ať už se člověk rozhodne tak či tak, neudělá chybu. Psycholog i psychiatr dokáží rozpoznat závažnost onemocnění. Rozdíl zde je v tom, že psychiatr jako lékař je oprávněný předepisovat medikaci, která je právě u těžších forem depresí nutná. Psycholog či psychoterapeut má oproti tomu většinou více času pro terapii, v rámci níž se spolu s klientem zaměřuje na mapování možných příčin těchto potíží, aby bylo možné předejít opakované depresivní epizodě. Klient ve spolupráci s psychologem hledá vlastní zdroje radosti, učí se hospodařit se svou energií apod. Součástí terapie může být i nácvik relaxačních technik. Nezřídka je přitom doporučena zároveň psychiatrická i psychologická péče.
Vnímáte na podzim větší nárůst klientů, kteří vyhledávají pomoc psychologa nebo nejde o nijak výraznější období oproti jiným částem roku?
Nárůst klientů a zájem o pomoc psychologa oproti jiným částem roku aktuálně nevnímám.
Co děláte pro zlepšení nálady Vy sama? Určitě Vás také někdy přepadnou špatné myšlenky a cítíte se "pod psa".
Pokud potřebuji zlepšit náladu, pomůže mi často můj manžel. A když se cítím „pod psa“, tak i náš pes. A odmala mi pomáhá mít něco, na co se těším, a prostě se na to těšit.
Tip redakce: Pokud nechcete, aby vám unikly aktuální informace, staňte se fanoušky naší stránky na Facebooku a budete 24 hodin denně v obraze.
zdroj: pribram.cz
autor: ZP, foto: soukromý archiv Dany Pastuchové