Příčovy se pyšní největším větrným mlýnem v Evropě
21. ledna 2024 (14:04)
foto: pribram.cz/Jakub Pečenka
Zřícenina mlýna je impozantní kamenná stavba. Jedná se o nejstarší a největší mlýn holandského typu v Česku, ale i v celé Evropě.
Historie mlýna není dodnes kdejak jasná. Někteří připisují založení mlýna Jakubu Krčínovi z Jelčan a Sedlčan, jiní zase rodu Lobkowiczů. Každopádně první historické zmínky se objevují v 16. století, kdy se píše o mlýnu „Chlumky“ v urbáři (soupis úkolů poddaných vůči vrchnosti) lobkowického panství a také v knize poddaných panství Vysoký Chlumec v letech 1606-1617. Dodnes však není jasné, jak mlýn ve skutečnosti vypadal.
Podle archeologického a stavebního průzkumu, který zde byl proveden v 90. letech minulého století, byl mlýn vybudován v první polovině 18. století a údajně měl být vybudován jako součást dvora příčovského zámku rodu Schönpflugů z Gamsenbergu. Někdejší větrný mlýn dodnes podléhá postupné zkáze. Na jeho východní straně již zanikla původní pětina z celého obvodu stavby.
Tato obrovská kamenná stavba se tyčí na vrchu Chlumky (400 m) mezi Příčovy a rybníkem Musíkem. Oko zvídavého turisty zaujme především svou velikostí. Žulové stěny jsou vysoké 10 metrů, a při zemi silné 1,2 metru. Průměr kruhové stavby dosahuje 13,5 metru.
Pomyslný půlkruh, jak kdyby vás zval dovnitř. Některým se může za horšího počasí zdát až strašidelný. Koluje zde také pověst o ohnivém sudu, který se zde přesně o půlnoci válí. Není úplně jasné, kdy se zde přestalo mlít obilí, ale v 18. století byla již stavba údajně opuštěna.
A jak se k tomuto evropskému unikátu dostanete? Mlýn se nachází necelý kilometr od obce Příčovy, poblíž rozcestí, kudy se táhne silnice do Dublovic podél červené turistické stezky. Ta začíná v Sedlčanech a pokračuje mezi obcemi Nalžovice a Kňovice s koncem na rozcestníku Údolí Musíku, poblíž pravého břehu Vltavy u Smilovic.
Tip redakce: Pokud nechcete, aby vám unikly aktuální informace, staňte se fanoušky naší stránky na Facebooku a budete 24 hodin denně v obraze.
zdroj: pribram.cz
autor: Jan Máša
Související
•Historie starého mlýna aneb jak Flusárna dostala svůj název
•Jak se žije s Ruskem za zády? Příbramská knihovna zve na přednášku o pobaltských státech
•Víkend v DDM nabídne cvičení pro radost a pohádku