Příbramská ODS: Máme recept na dopravu bez kolon, ombudsman v příbramské nemocnici jako nástroj pro zlepšení kvality poskytované péče

Četl jsem váš volební program, čítající 16 bodů. Jak byste definovali hlavní vizi a cíl, kterého by místní ODS chtěla v Příbrami dosáhnout?

MIROSLAV PETERKA, LUBOMÍR VRÁNA: Máme 16 bodů ve volebním programu, ale neupřednostňujeme žádný z nich nad jiným. Všechny body byly sestaveny se zřetelem na to, aby byly splnitelné a proveditelné v rámci daného volebního období. Nechceme vést konfrontační volební kampaň a ukazovat na někoho prstem. Naší vizí je Příbram – lepší město pro život. Jsme všichni občané Příbrami, kteří zde chtějí žít. Chceme tu žít pospolu, jako sousedi, jako přátelé, jako kolegové. Chceme žít ve městě, poskytující kvalitní zázemí, dobré podmínky pro život a pro podnikání, bez zbytečné byrokracie. Jsme jeden tým a společně se chceme zasadit za zlepšení podmínek pro život v Příbrami.

Co se ODS podařilo za uplynulé volební období?

JAN POSKOČIL, IVAN FUKSA: Podařilo se nám prosadit řadu důležitých bodů. Na základě naší iniciativy se podařilo zastavit megalomanskou variantu rekonstrukce aquaparku, která by stála město obrovské peníze a jeho následný provoz by byl neúměrně drahý. Vyrobit si za půl miliardy projekt, který bude ročně generovat ztrátu - 30 milionů Kč je prostě nesmysl. Navíc se promeškala dobrá doba, kdy byly úvěry „za hubičku“ a stavební materiál za polovinu. V této souvislosti jsme přišli i s myšlenkou, že po dobu rekonstrukce aquaparku není nutné zavírat bazén na 3 roky. Situaci lze za nás vyřešit zastřešením venkovního bazénu, aby se minimálně prodloužila sezóna na 6 - 9 měsíců, ale možná i na víc. V té době jsme měli na stole návrh projektu zastřešení za 18 milionů Kč. Jednalo se de facto o stavebnicový systém, který by se po znovuotevření aquaparku dal zpět prodat.

Zastavení prodeje chaty Granit je taky naše práce. My jsme na finančním výboru požadovali nějakou realistickou analýzu, která by minimálně vycházela alespoň z nějakého tržního ohodnocení. To nedodali a stále trvali na prodeji za stanovenou cenu 9 milionů Kč. To jsme odmítli posvětit a dali k tomu negativní stanovisko. To se zvláště panu Buršíkovi nelíbilo. Naštěstí jsme pak našli pochopení u pana starosty. Když pak navíc i jeho partajní kolega Rotter potvrdil z pozice zkušeného realitního odborníka, že reálná cena chaty je někde na úrovni 15 - 18 milionů Kč, možná i více, došlo k zásadnímu názorovému obratu. Nakonec snad 90% zastupitelstva hlasovalo proti prodeji. Následně se toho projektu velmi profesionálně chopil pan Slaba za SZM, kterému se podařilo chatu nejenom zrekonstruovat, ale i slušně personálně obsadit. Zde tedy úloha Finančního výboru zafungovala velmi dobře.

Voleb se bude účastnit celkem 12 politických seskupení. Některé strany mají celkem nabitou kandidátku, takže nebude snadné voliče přesvědčit. S jakou ambicí jdete do letošních komunálních voleb a co by pro vás byl uspokojivý výsledek?

MIROSLAV PETERKA: My se nedíváme na ostatní kandidátky a soustředíme se sami na sebe. Naše vlastní kandidátka je dle nás dostatečně kvalitní. Všichni jsme na stejné startovní čáře, možná vyjma vládnoucí garnitury, která má vždy o něco lepší výchozí pozici. Chceme uspět a za úspěch bychom považovali zisk většího počtu křesel, než v minulých volbách (2 křesla).

V minulosti jste se za ODS vymezovali proti plánované rekonstrukci příbramského bazénu. Co konkrétně vám vadilo a jak na situaci nahlížíte nyní?

IVAN FUKSA: Ten původní projekt byl skoro stejně velký, jako jsou pražské Čestlice, které jsou privátní a které jsou každoročně ztrátové. Pan majitel ztrátu dotuje ze svých jiných výnosových aktivit. Navíc si myslíme, že je okolo nás již celkem „přeaquaparkováno“. Beroun má pěkný aquapark, to samé Písek. Navíc Příbram je plavecké město, co se týká dětí, juniorů či důchodců. Za nás by tedy stačilo postavit, resp. zrekonstruovat aquapark v současných mantinelech, samozřejmě s přihlédnutím na současné trendy.

My jsme tehdy navíc diskutovali i variantu postavení úplně nového aquaparku na zelené louce s nízkými provozními náklady. Podobné, již realizované projekty dokázaly, že to lze postavit za cenu okolo 250 - 300 milionů Kč se vším všudy a z těch původních hal resp. bazénu se udělala buďto tělocvična nebo koncertní sál. My jsme tenkrát hledali i variantu, že by se to udělalo někde v oblasti Nového rybníka, např. pod hrází. Nakonec zvítězila ale varianta rekonstrukce stávajícího aquaparku. Ale kdo ví, možná se k této myšlence někdy ještě vrátíme.

Co si slibujete od pozice ombudsmana, kterou byste chtěli zřídit v rámci příbramské nemocnice?

MIROSLAV PETERKA: Předesílám, že si práce lékařů nesmírně vážím a speciálně za jejich mimořádné nasazení během covidu jim patří velký dík. Pravdou ovšem je, že jich je v příbramské nemocnici dlouhodobě nedostatek. Ti co zde zůstávají, jsou přepracovaní, a to generuje občasná pochybení, či nepříjemné chování vůči pacientům. Již delší dobu vnímáme nespokojené podněty lidí ohledně poskytnuté zdravotní péče, způsobu ošetření, dostupnosti péče, dlouhých termínů atd. To nám koneckonců potvrzuje i naše kolegyně MUDr. Valášková, která je členkou představenstva zdejší nemocnice. Kdysi byla příbramská nemocnice vyhlášená a my bychom se chtěli zasadit o navrácení této dobré pověsti zpět. Jak známo, zřizovatelem a vlastníkem příbramské nemocnice je Středočeský kraj, nikoliv město. My jsme téma zřízení pozice ombudsmana s krajem již probírali a vnímáme jejich podporu. Věříme, že právě touto cestou by mohlo dojít ke zlepšení zdravotnických služeb v příbramské nemocnici. Tato pozice by byla placená z rozpočtu kraje, a tudíž zcela nezávislá na příbramských strukturách. Řada lidí má totiž negativní zkušenost s tím, že když si na nějaký postup či na některého lékaře stěžovali, ničeho nedosáhli. Slibujeme si od toho, že ombudsman by měl být nestranný a jeho slovo na kraji by mělo mít větší váhu než když si stěžuje řadový občan. Stížnost by tak neměla „vyšumět“, jako se tomu stalo již mnohokrát v minulosti.

Letitým problémem Příbrami je absence multifunkční sportovní haly adekvátní velikosti, zpustlý atletický ovál u ZŠ Školní a další chybějící sportoviště. Co vnímáte v této souvislosti jako největší překážku při výstavbě zdejších sportovišť a jaký na to má ODS recept?

IVAN FUKSA, MIROSLAV PETERKA: My jsme si samozřejmě vědomi toho, že plánovaná výstavba nové multifunkční haly a rekultivace stávajícího atletického oválu u ZŠ Školní je běh na dlouhou trať. Problémy působí zejména složitý výkup souvisejících pozemků a výše celkové investice. Místní sportovní oddíly, děti a amatérští sportovci však potřebují mít kde sportovat teď a ne za 6 - 8 let. Naším receptem, jak toto relativně rychle a za přijatelné peníze vyřešit, jsou lehké montované haly z PUR panelů u vybraných základních škol, které stojí na městských pozemcích. Bavíme se konkrétně o 3 školách – ZŠ Školní, ZŠ 28. října a 3.ZŠ na Březových horách. Problém je Stará Příbram, kde nejenom střední školy, ale i 4.ZŠ jsou bez tělocvičen. Využívají Sokolovnu, kde jsme měli v minulosti připravený projekt na její rozšíření. Tento projekt se teoreticky stále nabízí, samozřejmě za předpokladu, že by do toho chtěl jít i Sokol.

Jaký zastává ODS postoj ke snahám vedení FK Viagem Příbram o odkoupení a převedení fotbalového stadionu u Litavky včetně související infrastruktury do vlastnictví města?

MIROSLAV PETERKA: Jsme toho názoru, že zcelit areál a mít ho v majetku města je dobrá myšlenka. V takovém areálu by šla realizovat celá řada projektů, na které by navíc šlo čerpat i dotační tituly. Je tam ubytování, restaurační kapacita. Návaznost na blízký lesopark. Nabízí se možnost využití tamního atletického oválu, čímž by odpadl problém s výstavbou, resp. rekonstrukcí toho u Školní. „Atleťák“ u Školní by se mohl využít k výstavbě multifunkční haly, čímž by odpadly starosti se složitým a nákladným výkupem pozemků. Navíc pokud se člověk podívá na většinu ligových fotbalových stadionů v rámci ČR, tak 90 % z nich vlastní město.

Dalším bodem ve vašem volebním programu je optimalizace dopravy ve městě, jež trápí většinu Příbramáků. Jaká konkrétní opatření byste zavedli? Jak vnímáte problémy okolo jihovýchodního obchvatu?

IVAN FUKSA: Rád bych na úvod připomněl, že již v roce 2007 se měl začít stavět obchvat v Příbrami. Já jsem tehdy na tom z pozice místostarosty a později starosty v letech 2002-2006 pracoval. Příbram tehdy neměla žádnou politickou podporu na úrovni poslanecké sněmovny. Nám se však po 15leté práci podařilo dostat s tímto projektem na první místo tzv. bílé knihy Ministerstva dopravy. Ještě v roce 2006 se udělaly přípravné práce a v roce 2007 už se měla začít stavět etapa z Nové Hospody na Brod. Bohužel pak přišlo na radnici nové vedení a toto celé zpochybnilo a EIA následně zastavilo. Když se později projekt oprášil, už nebyl mezi prioritními stavbami ministerstva.

Nyní je vše připraveno, jsme v pořadí, takže je šance skutečně začít. Zatím však obchvat není a do toho probíhá výměna vodohospodářských sítí v Milínské ulici. Příbram je tak ucpaná. Existuje ovšem celá řada tzv. měkkých projektů, kdy lze vyřešit dílčí dopravní problémy po městě bez velkých investic. Např. jenom změna organizace dopravy může pomoct. Vezměte si kruhový objezd u Evropské. Zde se jednoznačně zaspalo a ze tří pruhů se udělali dva, takže plynulost dopravy na něm vázne. My jsme ještě za dob mého starostování měli připravený projekt na vybudování bypassů. Jednak šlo udělat bypass z Plzeňské na Evropskou, dále od „finančáku“ z ul. Československé armády na Evropskou nebo od Kauflandu k autobusovému nádraží. To už je teď bohužel pryč, nicméně pokud by se lidi alespoň naučili využívat vnitřní pruh na „kruháči“, když vědí že budou sjíždět až na třetím či čtvrtém sjezdu, určitě by to plynulosti dopravy pomohlo.

Dalším projektem je vybudování spojky z Jinecké ulice do průmyslové zóny, která by odvedla část nákladní dopravy. To už je částečně v řešení, existuje k tomu projekt, řeší se pozemky, přeložky apod. Dále tam, kde je prostor, ať se vybudují odbočovací pruhy. Naučme lidi efektivněji odbočovat. Kolikrát vidím, že doprava je přetížená, auta potřebují odbočit doleva, ale do křižovatky najede jen jedno auto. Přitom tam můžou najet tři, ale lidi se prostě bojí. Pokud by se do té křižovatky nakreslil pomocí přerušované čáry naváděcí pruh, určitě by to pomohlo. Takových měkkých projektů se dá vymyslet ještě spousta, ale alfou a omegou je zkrátka ten JV obchvat. Nikoliv ale pouze jedna dílčí část, ale rovnou všechny tři.

Chcete podpořit výstavbu městských nájemních bytů. Jak byste chtěli k této problematice přistoupit, vzhledem k obecně nízkému zájmu developerů o komerční výstavbu bytových domů v Příbrami?

JAN HEJHAL, LUBOMÍR VRÁNA: N aše vize je taková, že by na výstavbě bytů participoval soukromý developer s městem. Princip spočívá v tom, že město nebude pozemky prodávat developerovi, ale smění je za část bytů v rámci realizovaného projektu. Samozřejmě vše by se muselo řádně právně ošetřit, nicméně toto vnímáme jako jednu z možných cest. Tím, že developer dostane od města připravené zasíťované pozemky, klesne staviteli celkový náklad třeba o 20 %, čímž zlevní i konečná cena bytu.

Někteří občané si občas kladou i otázku, proč město nepostaví potřebné byty samo. To je ovšem z našeho pohledu strašně komplexní problém. Město v životě nemůže zastoupit pozici developera, protože když se do výstavby pustí město, tak to nikdy neudělá levněji, než to udělá developer. Developer má zpravidla vyjednané úplně jiné ceny stavebního materiálu a dalších vstupů. Město je navíc vázané zákonem o zadávání veřejných zakázek a spoustou dalších zákonů.

Příbram se vylidňuje, a to z toho důvodu, že zde není dostatek atraktivních, dobře placených pracovních pozic. Denně vidíme, kolik lidí každé ráno odjíždí za prací do Prahy. Problém s nezájmem developerů stavět komerční projekty v Příbrami s tímto úzce souvisí. Městu se dlouhodobě nedaří sem dostat větší zaměstnavatele, i když je Příbram pozičně velmi atraktivní lokalita. Aby se tento trend podařilo zvrátit, je potřeba vytvořit podmínky, aby sem tito nový zaměstnavatelé přišli a dali lidem práci. Dnes se standardně pohybuje prodejní cena za m2 nového bytu okolo 85 - 90 tisíc Kč vč. DPH. Tuto cenu si zde za současné situace může dovolit málokdo, proto se sem developeři nehrnou.

Šancí, jak tuto cenu částečně srazit, je výstavba v rámci brownfieldů. Město vlastní několik postarších nemovitostí, které by šlo zrekonstruovat a přestavět na byty. Na podobné akce lze občas využít i nějaký dotační titul.

Jedním ze základních a dlouholetých pilířů ODS je podpora podnikatelů. Jakým konkrétním způsobem byste chtěli místní podnikatele a živnostníky podpořit?

LUBOMÍR VRÁNA: Já si nemyslím, že je potřeba podnikatele nějak podpořit. Podnikatelům je pouze potřeba neházet klacky pod nohy a nekomplikovat jim život. Pokud má podnikatel stabilní prostředí a nemění se mu různé předpisy a vyhlášky 2x do měsíce, tak on si poradí. To, co je zde ovšem nejvíc potřeba, je vytvořit již zmiňované podmínky pro příchod nových podnikatelů.

IVAN FUKSA: Tomu lze jít naproti mimo jiné i vytvořením podnikatelských inkubátorů. V praxi se může jednat o objekt, ve kterém si mladí začínající podnikatelé můžou na pár hodin za levno pronajmout kanceláře. To může pomoci v rozjezdu zejména lidem, kteří pracují duševně. Pak jsou zde inkubátory pro větší výrobní závody, kterým lze pomoct tak, že se z evropských dotací postaví nějaká unifikovaná hala či logistický areál, který se rozpaží a nabídne podnikatelům, kteří mají zajímavý podnikatelský plán a chtějí začít vyrábět. Příkladem může být např. Písek nebo průmyslová zóna u Chomutova. Město u podobných areálů může navíc zaměstnat ještě několik dalších lidí, kteří se budou starat o jeho údržbu.

Co byste vytkli současnému vedení radnice?

MIROSLAV PETERKA, LUBOMÍR VRÁNA, IVAN FUKSA: Určitě se velmi zaspalo ve věci zmiňované výstavby městských nájemních bytů a obecně se málo investovalo. To není míněno až tak proti současnému vedení radnice, jako spíše vůči jejím předchůdcům. V době, kdy zde byl několik let 7% ekonomický růst, úvěry za 1%, tak se tady v podstatě šetřilo. To je ta nejhloupější forma, co se dá s penězi dělat, protože se vám v podstatě permanentně znehodnocují.

Za co byste vedení radnice pochválili?

MIROSLAV PETERKA: Chválíme radnici za vybudování železniční zastávky u Junior klubu, kterou jsme mimochodem už v roce 1994 zapracovali do prvního územního plánu a tenkrát se nám smáli. Chválíme i za přesunutí Informačního centra do Pražské ulice. Přilákalo to více turistů a lidé tam chodí. Pochválit se musí bezesporu i Nový rybník a pokračování v budování zelené páteře.