Před sto lety se narodil spisovatel Jan Drda
3. dubna 2015 (17:32)
Dílo spisovatele Jana Drdy, který se narodil 4. dubna 1915, provází české děti už odmalička. Jeho pohádky jim rodiče čtou a některé, jako O princezně Jasněnce a létajícím ševci či Hrátky s čertem, byly i zfilmovány. Drda ale psal i pro dospělé, jeho soubor povídek z doby okupace Němá barikáda se stal součástí povinné četby. Po válce vstoupil do KSČ, kde za stalinismu udělal kariéru, po okupaci Československa se ale se stranou rozešel.
Ke komunistům ale měl Drda blízko již za první republiky, k extrémně levicovému vidění světa jej nasměroval osud. Pocházel z velmi chudé rodiny z Příbrami, matka brzy zemřela a po pár letech zmizel i otec, který pracoval jako dělník a často se neshodl s nadřízenými. Malého Jana pak vychovávali různí příbuzní, nejvíce asi babička, která byla velkou vypravěčkou lidových pohádek a příběhů, a teta, která nakonec zajistila, že vystudoval příbramské gymnázium.
Poté, v polovině 30. let, se nadaný literát usadil v Praze. Chvíli studoval na Filozofické fakultě, později pracoval jako kulturní redaktor Lidových novin. Komunistická legitimace a zapálení Drdu vynesly nejen do poúnorového parlamentu, ale i do čela Svazu československých spisovatelů. Řídil jej v letech 1949 až 1956 a ze své funkce se podílel na perzekuci nepohodlných spisovatelů. Později se zapojil do přeměn režimu a v srpnu 1968 odsoudil okupaci. Krátce poté, v listopadu 1970, zemřel.
Ke komunistům ale měl Drda blízko již za první republiky, k extrémně levicovému vidění světa jej nasměroval osud. Pocházel z velmi chudé rodiny z Příbrami, matka brzy zemřela a po pár letech zmizel i otec, který pracoval jako dělník a často se neshodl s nadřízenými. Malého Jana pak vychovávali různí příbuzní, nejvíce asi babička, která byla velkou vypravěčkou lidových pohádek a příběhů, a teta, která nakonec zajistila, že vystudoval příbramské gymnázium.
Poté, v polovině 30. let, se nadaný literát usadil v Praze. Chvíli studoval na Filozofické fakultě, později pracoval jako kulturní redaktor Lidových novin. Komunistická legitimace a zapálení Drdu vynesly nejen do poúnorového parlamentu, ale i do čela Svazu československých spisovatelů. Řídil jej v letech 1949 až 1956 a ze své funkce se podílel na perzekuci nepohodlných spisovatelů. Později se zapojil do přeměn režimu a v srpnu 1968 odsoudil okupaci. Krátce poté, v listopadu 1970, zemřel.
Tip redakce: Pokud nechcete, aby vám unikly aktuální informace, staňte se fanoušky naší stránky na Facebooku a budete 24 hodin denně v obraze.
zdroj: ČTK
autor: pvl sat