Pokud se s námi děti vracejí unavené a špinavé, jsou nejspokojenější,“ říká lesní pedagog
28. ledna 2025 (11:00)
foto: VLS / se souhlasem
Spolupráce s lesními pedagogy je pro děti velkým zážitkem. Trvá už deset let a lesníci dětem představují les podle pravidla J. A. Komenského „Škola hrou“.
Bezmála 12 tisíc dětí zažilo v minulém roce netradiční výuku, místo matematiky nebo češtiny je čekala nauka o lese v lese. Vojenské lesy a statky už od roku 2015 systematicky pracují s dětmi a veřejností. „A zájem o lesní pedagogiku VLS neustále stoupá,“ potvrzuje lesní pedagog Jan Kobr z divize VLS Mimoň.
Škola hrou, přesně podle pravidla J. A. Komenského se snaží lesní pedagogové z Vojenských lesů a statků přiblížit především dětem, ale i starším, jak funguje lesní ekosystém, jak se hospodaří či co les lidem přináší. Akce pro děti pořádají i lesní pedagogové v Brdech.
„Zájem o lesní pedagogiku VLS neustále stoupá. Nejčastěji jsou našimi „klienty“ žáci prvního stupně základních škol, dále mateřské školy a pak druhý stupeň ZŠ. Spolupracujeme také se speciálními školami, zájmovými sdruženími a domovy seniorů,“ přiblížil Jan Kobr.
Jen v minulém roce, když se budou počítat několikahodinové programy přímo v lese či případně ve školních třídách, navštívili lesní pedagogové vojenských lesů téměř 12 tisíc dětí. „Když k tomu připočítáme i hromadné akce (což je spíše ukázka lesní pedagogiky a pozvánka do lesa), kde se většinou návštěvnost odhaduje, tak se celkově pohybujeme kolem 42 000 osob. Tato čísla, s výjimkou doby covidové neustále rostou. Pro představu, v roce 2015, kdy jsme se aktivitám lesní pedagogiky začali systematicky věnovat, pedagogové provedli lesem zhruba 3 000 dětí,“ uvedl Kobr.
Zájem je především o výuku v lese
Aktivity lesní pedagogiky probíhají jak ve třídách, tak i venku. Prioritně se lesníci snaží o výuku venku v lese. Jen v zimním období nebo pokud to počasí nedovolí, volí vnitřní variantu.
„Můžeme dětem vyprávět, jak roste les, co všechno proto lesník musí udělat, ale když si to samy pomocí hry vyzkouší, a navíc někde v lese, kde vnímají i vůně, zvuky, mohou si na stromy či jehličí sáhnout, je to určitě nejlepší forma učení,“ vysvětluje Jan Kobr.
A co děti nejvíce baví? Jsou to především témata spojená s lesní zvěří. Patří mezi ně pozorování dalekohledem, stopování či zajímavosti o životě zvěře. Oblíbené jsou i obyčejné nástroje lesníka, jako průměrka, pásmo nebo tabulky. Podle lesního pedagoga je dnešním trendem vyšší zájem u předškoláků a také větší znalosti ekologie než v minulých letech. Velký zájem a zaujetí vydrží po celou přednášku, a to i přesto, že pedagogové moderní technologie skoro nepoužívají.
„Obecně mohu říct, že drtivá většina našich venkovních aktivit s použitím mobilu nepočítá. Mobil občas využíváme při pouštění zvuků zvěře nebo ptáků. Při některých akcích využíváme aplikaci VLS AR nebo další pomůcky s QR kódy,“ dodal na závěr Jan Kobr s tím, že by rád v letošním roce prohloubil spolupráci s Armádou České republiky s projektem Příprava občanů k obraně státu (POKOS).
„Zájem o lesní pedagogiku VLS neustále stoupá. Nejčastěji jsou našimi „klienty“ žáci prvního stupně základních škol, dále mateřské školy a pak druhý stupeň ZŠ. Spolupracujeme také se speciálními školami, zájmovými sdruženími a domovy seniorů,“ přiblížil Jan Kobr.
Jen v minulém roce, když se budou počítat několikahodinové programy přímo v lese či případně ve školních třídách, navštívili lesní pedagogové vojenských lesů téměř 12 tisíc dětí. „Když k tomu připočítáme i hromadné akce (což je spíše ukázka lesní pedagogiky a pozvánka do lesa), kde se většinou návštěvnost odhaduje, tak se celkově pohybujeme kolem 42 000 osob. Tato čísla, s výjimkou doby covidové neustále rostou. Pro představu, v roce 2015, kdy jsme se aktivitám lesní pedagogiky začali systematicky věnovat, pedagogové provedli lesem zhruba 3 000 dětí,“ uvedl Kobr.
Zájem je především o výuku v lese
Aktivity lesní pedagogiky probíhají jak ve třídách, tak i venku. Prioritně se lesníci snaží o výuku venku v lese. Jen v zimním období nebo pokud to počasí nedovolí, volí vnitřní variantu.
„Můžeme dětem vyprávět, jak roste les, co všechno proto lesník musí udělat, ale když si to samy pomocí hry vyzkouší, a navíc někde v lese, kde vnímají i vůně, zvuky, mohou si na stromy či jehličí sáhnout, je to určitě nejlepší forma učení,“ vysvětluje Jan Kobr.
A co děti nejvíce baví? Jsou to především témata spojená s lesní zvěří. Patří mezi ně pozorování dalekohledem, stopování či zajímavosti o životě zvěře. Oblíbené jsou i obyčejné nástroje lesníka, jako průměrka, pásmo nebo tabulky. Podle lesního pedagoga je dnešním trendem vyšší zájem u předškoláků a také větší znalosti ekologie než v minulých letech. Velký zájem a zaujetí vydrží po celou přednášku, a to i přesto, že pedagogové moderní technologie skoro nepoužívají.
„Obecně mohu říct, že drtivá většina našich venkovních aktivit s použitím mobilu nepočítá. Mobil občas využíváme při pouštění zvuků zvěře nebo ptáků. Při některých akcích využíváme aplikaci VLS AR nebo další pomůcky s QR kódy,“ dodal na závěr Jan Kobr s tím, že by rád v letošním roce prohloubil spolupráci s Armádou České republiky s projektem Příprava občanů k obraně státu (POKOS).
Tip redakce: Pokud nechcete, aby vám unikly aktuální informace, staňte se fanoušky naší stránky na Facebooku a budete 24 hodin denně v obraze.
zdroj: pribram.cz / Karel Hutr
autor: Karel Hutr