Podle průzkumu chodí dvě třetiny dětí v ČR do školy rády, třetinu škola nebaví
29. srpna 2024 (07:00)
foto: pribram.cz / Jakub Pečenka
Dvě třetiny dětí v Česku chodí do školy rády, zhruba třetinu dětí ale škola nebaví. Častěji škola nebaví děti z chudších rodin. Škola a výsledky, které v ní děti mají, ovlivňují to, jak jsou šťastné. Asi 36 procent jich uvedlo, že se cítí šťastně, když mají dobré známky, 59 procent dětí se cítí nešťastné, pokud se jim ve škole nedaří. Výsledky průzkumu, který mapuje názory, postoje a očekávání dětí, novinářům představila Jana Špolcová z agentury STEM/MARK se zástupci Českého výboru pro UNICEF.
Výzkumu Českého výboru pro UNICEF na téma Děti a škola, který zpracovala agentura STEM/MARK, se zúčastnilo 411 respondentů, jednalo se o děti ve věku devět až 17 let. Data sbírali výzkumníci v červnu letošního roku. Výzkum názorů a očekávání dětí dělá Český výbor pro UNICEF v rozmezí několika let od roku 2001.
Opakování průzkumu umožňuje podle Špolcové dlouhodobě sledovat vývoj postojů dětí a dospívajících. Výzkum podle ní ukazuje, že škola je pro děti důležitá a v řadě případů přispívá k jejich obecnému pocitu štěstí či nepohody. "Ptáme se na to, co si děti myslí. Nemusí to být vždycky úplně odrazem reality, to ani není cílem, jde o to, jaké je jejich vnímání,“ řekla Špolcová. Podle ředitelky Českého výboru pro UNICEF Pavly Gomba je důležité, aby věnovala pozornost tomu, že některé děti tvrdí, že mají se školou horší zkušenosti.
Opakování průzkumu umožňuje podle Špolcové dlouhodobě sledovat vývoj postojů dětí a dospívajících. Výzkum podle ní ukazuje, že škola je pro děti důležitá a v řadě případů přispívá k jejich obecnému pocitu štěstí či nepohody. "Ptáme se na to, co si děti myslí. Nemusí to být vždycky úplně odrazem reality, to ani není cílem, jde o to, jaké je jejich vnímání,“ řekla Špolcová. Podle ředitelky Českého výboru pro UNICEF Pavly Gomba je důležité, aby věnovala pozornost tomu, že některé děti tvrdí, že mají se školou horší zkušenosti.
Ačkoliv většina dětí uvedla, že do školy chodí ráda, nejraději ji navštěvují gymnazisté a děti z rodin s vyššími příjmy. Z dětí z chudších rodin chodí ráda do školy necelá polovina, vyplynulo z průzkumu.
Na otázku "kdy se cítíš nešťastný" zvolila asi třetina dětí jako první odpověď to, když se jim nedaří ve škole. Nejvíce nešťastné z nezdaru ve škole jsou podle průzkumu děti ve věku 14 až 17 let, jedná se o 38 procent z nich. U dětí ve věku devět až 13 let se jednalo o 28 procent. Špatné výsledky více trápí dívky a gymnazisty.
Pro děti jsou důležité vztahy ve škole, 46 procent dětí označilo svůj vztah s vyučujícím za dobrý, 26 procent ho považuje za velmi dobrý. Jednalo se zejména o dívky, gymnazisty a mladší věkovou skupinu. Téměř dvě třetiny dětí uvedly, že mají ve škole možnost beze strachu mluvit o svých problémech a potřebách s kamarády nebo s pedagogy. Z těch dětí, které ve škole možnost mají, 59 procent uvedlo, že o svých problémech mluví se spolužáky či kamarády, 30 procent dětí se pak svěřilo učiteli. Učitelům důvěřuje úplně nebo docela 66 procent dětí, vyplynulo z průzkumu. Po rodičích a lékařích je to čtvrtý člověk, ke kterému mají největší důvěru.
Na otázku "kdy se cítíš nešťastný" zvolila asi třetina dětí jako první odpověď to, když se jim nedaří ve škole. Nejvíce nešťastné z nezdaru ve škole jsou podle průzkumu děti ve věku 14 až 17 let, jedná se o 38 procent z nich. U dětí ve věku devět až 13 let se jednalo o 28 procent. Špatné výsledky více trápí dívky a gymnazisty.
Pro děti jsou důležité vztahy ve škole, 46 procent dětí označilo svůj vztah s vyučujícím za dobrý, 26 procent ho považuje za velmi dobrý. Jednalo se zejména o dívky, gymnazisty a mladší věkovou skupinu. Téměř dvě třetiny dětí uvedly, že mají ve škole možnost beze strachu mluvit o svých problémech a potřebách s kamarády nebo s pedagogy. Z těch dětí, které ve škole možnost mají, 59 procent uvedlo, že o svých problémech mluví se spolužáky či kamarády, 30 procent dětí se pak svěřilo učiteli. Učitelům důvěřuje úplně nebo docela 66 procent dětí, vyplynulo z průzkumu. Po rodičích a lékařích je to čtvrtý člověk, ke kterému mají největší důvěru.
"Tři pětiny dětí navštěvují nějaké organizované kluby, skupiny nebo kroužky," řekla Špolcová. Více kroužků mají podle ní mladší děti. Nejčastěji aktivitou, kterou děti dělají, je sport. Od 15 let podle ní poměrně rychle narůstá procento dětí, které mají brigádu či příležitostnou práci. Ze sedmnáctiletých respondentů to bylo téměř 60 procent.
Tip redakce: Pokud nechcete, aby vám unikly aktuální informace, staňte se fanoušky naší stránky na Facebooku a budete 24 hodin denně v obraze.
zdroj: pribram.cz / ČTK
autor: Oldřich Kozák
Související
•Školní brašna musí sedět jako ulitá. Jak ji správně vybrat?
•Novela zákoníku práce: Prodloužení zkušební doby, zkrácení výpovědi, možnost brigády od 14 let
•S příbramskou archivářkou proniknete do tajů starých dokumentů. I těch psaných švabachem