Organizace Díky!FESTu? Od smlouvy s kapelami po povolení pro vzlet dronu

Čtyři týdny před čtvrtým ročníkem festivalu Díky!FEST jsme krátce vyzpovídali jejího organizátora Martina Janotu z Oblastní nemocnice v Příbrami, který nás v rozhovoru nechal nahlédnout pod pokličku organizace akce, která ve finále baví tisíce lidí v letním kině.

Díky!FEST bude už ani ne za měsíc. Co je ještě třeba udělat a připravit?
Myslím, že teď se vstupuje do té nejnáročnější fáze. Interprety máme domluvené zpravidla tak rok dopředu. Většinu dalších podstatných věcí také. Ale teď je třeba řešit další detaily a celkově to nějak napasovat dohromady, včetně scénáře pro moderátory a podobně.

Je třeba řešit i něco dalšího, co vás třeba původně nenapadlo?
Člověk se pořád učí a to co mi u prvního ročníku přišlo zvláštní, už je nyní standard. Ale když chcete pořádat festival, nenapadne vás na první dobrou, že je to tak široký záběr, takže kromě obstarávání zázemí pro interprety budete taky počítat spotřebu stánkařů, řešit tombolu, ledničky, personální zajištění nebo třeba žádat o povolení vzlétnout dronem nad letním kinem. Je to opravdu různorodé (s úsměvem).

To působí jako opravdu hodně věcí. V kolika lidech se akce připravuje?
Interprety, takovou tu dramaturgii, smlouvy, partnery, a další věci řeším už s tím ročním předstihem hlavně já, i když to samozřejmě konzultuju s kolegy a pár lidí mi pomáhá. Ale jak se akce blíží, čím dál víc se zapojuje město Příbram a jeho Městské kulturní centrum v čele s Vlastou Ševrem, které prakticky v ten den D převezme skoro kompletně tu praktickou část a zajistí všechno potřebné. Musím říct, že se s nimi spolupracuje hrozně dobře a jsou to lidí na správném místě. Nejenom, že tomu rozumí a mají zkušenosti, ale je znát, že je to hlavně baví a dělají to srdcem a s nadšením. Doufám, že vše je cítit i v samotné atmosféře festivalu. Jinak v samotný den už to bude třeba sto lidí, když nepočítám stánkaře.

Jaký je vůbec rozdíl mezi tím dělat festival a dělat jednotlivý koncert?
To se přiznám, že vlastně nevím, já začal rovnou festivalem a prakticky bez zkušeností (smích). Ale u samostatného koncertu vám odpadá strašně věcí. Je výrazně jednodušší vybudovat zázemí pro kapely, parkovací kapacity, stejně tak nemusíte vymýšlet, jak zabavit diváky o přestávkách a podobně. Hlavně odpadá přestavba podia a zvukové zkoušky, protože kapely se při jednotlivém koncertu nazvučí a připraví ještě, než se otevře areál. My to stíháme zpravidla za 30 minut. Ono pro diváky to možná působí jako dlouhá doba, ale já smekám před našimi techniky, jak rychle to dokážou. Víte, ona přijede kapela, tu uvítáte, zaparkujete, zavedete do backstage, zkontrolujete s jejich manažerem, jestli je tam vše podle domluvy, mezitím se vynáší technika už za pomoci našich lidí. Během vystoupení předchozí kapely se sestavují bicí na takových pojízdných plošinách právě proto, aby to pak bylo rychlé. A pak během půl hodiny se musí kompletně odpojit aparatura jedné kapely a napojit aparatura druhé kapely a těch kabelů a krabiček je tam na této úrovni opravdu hodně. Také musíte připravit projekci na LED obrazovky, případně pověsit plachtu za kapelou a pak to všechno nazvučit. Někdy zvučí náš zvukař, někdy si kapely vezou svého a pak se musí přepojovat i ten zvukařský pult. Letos u Monkey Business ještě budeme muset natáhnout speciální kabel k laserům, protože vystoupení bude doprovázeno speciálními efekty. Najednou je ta půl hodina strašně krátká a zrovna u Monkey Business budeme potřebovat o pár minutek déle, ale na podiu se určitě bude něco dít, minimálně v tom čase, kdy je to možné.

A co příští rok, už máte domluvené nějaké interprety?
Někoho už ano. Když vše vyjde, tak první vystupující na příštím ročníku se ukáže už na tom letošním krátce na podiu. Ale je opravdu znát, že o festivalu už hodně lidí ví, takže se nám řada kapel nabízí už sama a i ty větší bookingové agentury o nás ví, takže se nám otevírají dveře i do těch nejvyšších pater české scény. I když si myslím, že taková Anna K., UDG, Pokáč, Monkey Business a další interpreti už tam patří.

Letos nebude poprvé dražba, ale bude probíhat tombola. Co k této změně vedlo?
Hlavně asi to, že Jana Puklová, která tuto část zaštiťovala se letos nebude moct účastnit. Také jsme si říkali, že závěrečná dražba byla někdy trochu zdlouhavá a chceme to tak celé maličko urychlit. Proto bude letos tombola. Stále do ní sháníme další a další ceny, ale myslím, že už teď je o co hrát. Máme tam horské kolo, tablet, poukazy na členství do Oxygenu, na brýle, balíčky kávy a mnohé další. A nejlepší je to, že se peníze vlastně vrátí zpět, protože 100% výtěžku půjde na hematologické oddělení, abychom nějak zpříjemnili dárcům odběry.

Jaký je zatím zájem o vstupenky?
Já říkám každý rok, že je obrovský, že budou brzo pryč, ale letos je to znát ještě mnohem víc. Zájem je opravdu obrovský a myslím, že dárcovské vstupenky se rozdají v řádu dní. Trochu s nadsázkou si pokládám otázku, jestli je to způsobené Monkey Business, nebo tím, že vystoupí kapela Tortilla band, kde je frontmanem náš primář ARO Petr Bilina.

Možná půjde i o celkové vnímání festivalu, který už se tak nějak stal součástí příbramského života. Bude ještě něco nového kromě tomboly?
Ano, budeme mít takovou svojí „záclonku“ na podiu, kterou oddělení moderátory od té přestavby, která se děje za nimi, takže to bude takové čistší. A pak budeme hned vedle letního kina dělat takovou Kids zonu, kde bude skákací hrad, výtvarné a hudební dílny a další soutěže. Hodně lidí chodí s dětmi a myslím, že bude jen dobře, když si budou moct chvíli odfrknout. Program je přeci jenom skoro na 8 hodin a to v kuse nedá úplně každý, zvlášť s dětmi. Dětská zóna bude otevřená zhruba do 19 hodin.

Je ještě něco, co byste chtěl vzkázat?
Ano, hledáme dobrovolníky. Lidi, kteří by chtěli pomoci připravovat takovouto jedinečnou akci a přitom nasbírat nějaké zkušenosti. Připravovat ten festival z druhé strany je opravdu zkušenost, která se nenaskytne každému. Ono kdo může třeba říct, že nesl kytaru Pavla Callty, nebo kostým Matěje Ruperta (úsměv). Zájemci nemusí mít žádné speciální dovednosti. Je to jenom o chuti pomoci a být tak nějak k ruce s tím, co je třeba. Kdyby měl někdo zájem, ať se ozve na můj e-mail martin.janota@onp.cz. A moc děkuji vedení nemocnice, že tuto akci můžu dělat a má takovou podporu.