Ombudsmanka: Odhalení tábořišť v CHKO Brdy pomocí dronu bylo v pořádku
20. listopadu 2019 (06:12)
„Závěr o přiměřenosti použití dronů platí tím spíše, vstupují-li návštěvníci CHKO Brdy do rizikových míst, kde reálně hrozí jejich zranění nevybuchlou municí,“ uvedla veřejná ochránkyně práv Anna Šabatová
Policejní dron na konci srpna objevil ve večerních hodinách nedaleko vrchu Houpák v Chráněné krajinné oblasti Brdy dvě místa, kde přespávali lidé. Oheň sice zapálený neměli, v CHKO je však zakázané i samotné stanování. Dvě dvojice ve věku 20 až 30 let svým jednáním porušily lesní zákon.
Případ se dostal až k veřejné ochránkyni práv Anně Šabatové, která obdržela podnět směřující proti postupu policie. Podle advokáta JUDr. Tomáše Nahodila by se neměly používat drony vůči lidem, kteří vyrážejí do přírody za odpočinkem. Dále poukázal na to, že neexistuje žádný rozumný důvod považovat za táboření i tuto jednodenní formu přespání na daném místě, neboť u ní, na rozdíl od táboření, schází znak dlouhodobosti.
Ombudsmanka v postupu Policie ČR neshledala pochybení. Poukazuje mimo jiné na skutečnost, že prvotní podezření z nelegálního táboření nabyla hlídka v terénu bez použití dronu. Ten byl na místo vyslán až dodatečně. Zároveň upozorňuje na fakt, že dotčené osoby tábořily v místě, kam je zakázán vstup z důvodu pyrotechnické zátěže.
„Jako problém bych viděla to, kdyby prostřednictvím dronů Policie ČR bezdůvodně sledovala konkrétní osoby, nebo např. nahlížela do soukromí (na zahrady, do oken obydlí atd.). Pokud Policie ČR drony používá k dohledu nad otevřenou krajinou, která požívá navíc vyšší stupeň ochrany, nevidím v samotném použití dronů problém. Krom toho, CHKO Brdy má rozlohu 345 km2 a vzhledem k provozním specifikacím dronu (doba letu, citlivost kamer atd.) nelze v tomto případě hovořit ani o nějakém plošném sledování, ale spíše o náhodných kontrolách. Závěr o přiměřenosti použití dronů platí tím spíše, vstupují-li návštěvníci CHKO Brdy do rizikových míst, kde reálně hrozí jejich zranění nevybuchlou municí,“ uvedla Anna Šabatová.
„Na druhou stranu ale nemohu pominout to, že různé dohledové orgány často postihují nejméně problematická jednání (což může být např. právě přespání ve stanu sice v CHKO, ale na místě, kde k žádné újmě životnímu prostředí nemůže dojít). Přitom jednání mnohem nebezpečnější, avšak hůře zjistitelná, zůstávají bez trestu. Tento nepoměr pak logicky vede k snad až přecitlivělé odezvě veřejnosti v případech, jako je tento, kdy lze z mediálních informací nabýt dojmu, že Policie ČR používá drony právě k tomu, aby pátrala primárně po těchto nejméně rizikových jednáních. Přitom ale zapadla informace, že cílem pátrání nejsou turisté, ale ohniska požárů, což v době sucha představuje skutečnou hrozbu," uvedla dále ombudsmanka.
„Ona přecitlivělost ale není ničím negativním. Naopak ji vnímám jako pozitivní projev občanské bdělosti. Jako známku toho, že mediální zkratka „policie používá drony, aby honila turisty“ v lidech vyvolává nesouhlasné reakce a mají potřebu se vůči takovým praktikám bránit,“ dodala.
Za zhruba dva roky Policie ČR prostřednictvím dronů odhalila 3 případy podezření ze spáchání přestupků spočívajících v nedovoleném táboření. Ve dvou případech z těchto tří Policie ČR zjistila i rozdělávání otevřeného ohně.
Případ se dostal až k veřejné ochránkyni práv Anně Šabatové, která obdržela podnět směřující proti postupu policie. Podle advokáta JUDr. Tomáše Nahodila by se neměly používat drony vůči lidem, kteří vyrážejí do přírody za odpočinkem. Dále poukázal na to, že neexistuje žádný rozumný důvod považovat za táboření i tuto jednodenní formu přespání na daném místě, neboť u ní, na rozdíl od táboření, schází znak dlouhodobosti.
Ombudsmanka v postupu Policie ČR neshledala pochybení. Poukazuje mimo jiné na skutečnost, že prvotní podezření z nelegálního táboření nabyla hlídka v terénu bez použití dronu. Ten byl na místo vyslán až dodatečně. Zároveň upozorňuje na fakt, že dotčené osoby tábořily v místě, kam je zakázán vstup z důvodu pyrotechnické zátěže.
„Jako problém bych viděla to, kdyby prostřednictvím dronů Policie ČR bezdůvodně sledovala konkrétní osoby, nebo např. nahlížela do soukromí (na zahrady, do oken obydlí atd.). Pokud Policie ČR drony používá k dohledu nad otevřenou krajinou, která požívá navíc vyšší stupeň ochrany, nevidím v samotném použití dronů problém. Krom toho, CHKO Brdy má rozlohu 345 km2 a vzhledem k provozním specifikacím dronu (doba letu, citlivost kamer atd.) nelze v tomto případě hovořit ani o nějakém plošném sledování, ale spíše o náhodných kontrolách. Závěr o přiměřenosti použití dronů platí tím spíše, vstupují-li návštěvníci CHKO Brdy do rizikových míst, kde reálně hrozí jejich zranění nevybuchlou municí,“ uvedla Anna Šabatová.
„Na druhou stranu ale nemohu pominout to, že různé dohledové orgány často postihují nejméně problematická jednání (což může být např. právě přespání ve stanu sice v CHKO, ale na místě, kde k žádné újmě životnímu prostředí nemůže dojít). Přitom jednání mnohem nebezpečnější, avšak hůře zjistitelná, zůstávají bez trestu. Tento nepoměr pak logicky vede k snad až přecitlivělé odezvě veřejnosti v případech, jako je tento, kdy lze z mediálních informací nabýt dojmu, že Policie ČR používá drony právě k tomu, aby pátrala primárně po těchto nejméně rizikových jednáních. Přitom ale zapadla informace, že cílem pátrání nejsou turisté, ale ohniska požárů, což v době sucha představuje skutečnou hrozbu," uvedla dále ombudsmanka.
„Ona přecitlivělost ale není ničím negativním. Naopak ji vnímám jako pozitivní projev občanské bdělosti. Jako známku toho, že mediální zkratka „policie používá drony, aby honila turisty“ v lidech vyvolává nesouhlasné reakce a mají potřebu se vůči takovým praktikám bránit,“ dodala.
Za zhruba dva roky Policie ČR prostřednictvím dronů odhalila 3 případy podezření ze spáchání přestupků spočívajících v nedovoleném táboření. Ve dvou případech z těchto tří Policie ČR zjistila i rozdělávání otevřeného ohně.
Tip redakce: Pokud nechcete, aby vám unikly aktuální informace, staňte se fanoušky naší stránky na Facebooku a budete 24 hodin denně v obraze.
zdroj: pribram.cz
autor: mir