Odklad nebo nástup do školy?
20. února 2018 (12:12)
Kdy se shánět po vyšetření školní zralosti? Co by měl budoucí prvňáček zvládat? Zeptali jsme se za vás v pedagogicko–psychologické poradně.
Ačkoli nás zápisy do prvních tříd čekají až v dubnu, vyšetření školní zralosti „frčí“ jako na běžícím pásu už teď. V loňském roce, kdy se posunuly zápisy na pozdější dobu, panovala v příbramské poradně obava, že se všechny žádosti rodičů nestihnou posoudit. V letošním roce je zdejší tým posílen a čekací doby na vyšetření se daří pomalu zkracovat. Přesto pokud pochybujete o školní zralosti vašeho dítěte, nebo vám bylo její přezkoumání doporučeno vaší mateřskou školou, neváhejte si rezervovat termín.
Co by měl budoucí prvňáček zvládat, prozradil Mgr. Štěpán Duník, vedoucí příbramského pracoviště:
„Školní zralost v sobě zahrnuje mnohé. Velkou váhu přikládáme správné výslovnosti. Bohužel dnešní děti mají často s řečí problémy. Pramení to z nedostatku času rodičů. Málo si s dětmi povídáme nad obrázky, málo vyprávíme příběhy a vůbec méně komunikujeme. Pokud je řeč nesrozumitelná, objevuje se šišlání, patlání apod., je třeba navštívit logopeda a začít s domácím tréninkem nejméně rok před nástupem do školy.
Velmi důležitá je také grafomotorika (soubor psychomotorických činností, které jsou vykonávány při psaní a kreslení). Na tu se soustředí práce s dětmi v mateřských školách, kde se cíleně rozvíjí jemná motorika (např. trháním, tvořením kuliček), uvolnění zápěstí, lokte i ramene. Na tom všem se dá cíleně pracovat, ale výsledky také nepřijdou ze dne na den.
Dále v poradně zjišťujeme zda má budoucí prvňáček matematickou představivost, jestli je všeobecně sečtělý úměrně svému věku, na jaké úrovni je jeho zrakové a sluchové vnímání (zda je schopen určit první a poslední písmeno ve slově, zda dokáže vytleskat rytmus slabik ve slově, zda slyší rozdíl mezi souhláskami např. č a š atd.).
Velký důraz klademe také na pracovní stránku dítěte – jak dlouho je schopno se soustředit i na věc, která ho třeba úplně nebaví. Nemá-li potíže s plněním pokynů a instrukcí. Opět se využívá informací z mateřské školy, kde mají pedagogové možnost srovnání s ostatními dětmi a vidí denní práci předškoláka ve skupině.
Neméně důležitá je sociální zralost. Dítě musí být schopno navazování nových přátelství, komunikace s okolím a mělo by být vyrovnané po emocionální stránce. Stres bohužel dokáže negativně ovlivnit všechny schopnosti. Pokud je povaha předškoláčka spíše úzkostná, zřejmě taková bude i za rok. Odkladem však získá čas na prožití více zkušeností, které ho otuží.“
Pedagogicko–psychologická poradna vydá rodičům k případnému odkladu pouze doporučení. Nastoupí-li dítě do školy nebo ne, je v kompetenci jeho zákonných zástupců.
Co by měl budoucí prvňáček zvládat, prozradil Mgr. Štěpán Duník, vedoucí příbramského pracoviště:
„Školní zralost v sobě zahrnuje mnohé. Velkou váhu přikládáme správné výslovnosti. Bohužel dnešní děti mají často s řečí problémy. Pramení to z nedostatku času rodičů. Málo si s dětmi povídáme nad obrázky, málo vyprávíme příběhy a vůbec méně komunikujeme. Pokud je řeč nesrozumitelná, objevuje se šišlání, patlání apod., je třeba navštívit logopeda a začít s domácím tréninkem nejméně rok před nástupem do školy.
Velmi důležitá je také grafomotorika (soubor psychomotorických činností, které jsou vykonávány při psaní a kreslení). Na tu se soustředí práce s dětmi v mateřských školách, kde se cíleně rozvíjí jemná motorika (např. trháním, tvořením kuliček), uvolnění zápěstí, lokte i ramene. Na tom všem se dá cíleně pracovat, ale výsledky také nepřijdou ze dne na den.
Dále v poradně zjišťujeme zda má budoucí prvňáček matematickou představivost, jestli je všeobecně sečtělý úměrně svému věku, na jaké úrovni je jeho zrakové a sluchové vnímání (zda je schopen určit první a poslední písmeno ve slově, zda dokáže vytleskat rytmus slabik ve slově, zda slyší rozdíl mezi souhláskami např. č a š atd.).
Velký důraz klademe také na pracovní stránku dítěte – jak dlouho je schopno se soustředit i na věc, která ho třeba úplně nebaví. Nemá-li potíže s plněním pokynů a instrukcí. Opět se využívá informací z mateřské školy, kde mají pedagogové možnost srovnání s ostatními dětmi a vidí denní práci předškoláka ve skupině.
Neméně důležitá je sociální zralost. Dítě musí být schopno navazování nových přátelství, komunikace s okolím a mělo by být vyrovnané po emocionální stránce. Stres bohužel dokáže negativně ovlivnit všechny schopnosti. Pokud je povaha předškoláčka spíše úzkostná, zřejmě taková bude i za rok. Odkladem však získá čas na prožití více zkušeností, které ho otuží.“
Pedagogicko–psychologická poradna vydá rodičům k případnému odkladu pouze doporučení. Nastoupí-li dítě do školy nebo ne, je v kompetenci jeho zákonných zástupců.
Tip redakce: Pokud nechcete, aby vám unikly aktuální informace, staňte se fanoušky naší stránky na Facebooku a budete 24 hodin denně v obraze.
zdroj: pribram.cz
autor: jk