Od semínka ke stromečku: Jak vzniká symbol Vánoc

Kdo by se netěšil na Vánoce? Pro mnohé nejkrásnější svátky v roce. Ty si pochopitelně spojujeme s krásně ozdobenými stromky. Říkali jste si někdy, odkud se až k vám do obýváku dostane vánoční stromek? Co vše předchází tomu, aby jste mohli vnímat krásnou a díky živému stromečku i voňavou atmosféru Vánoc?

O tom, že se stromky pěstují i na plantážích asi slyšel kdekdo. Co ale ve skutečnosti obnáší vypěstování takového krásného stromku? Jak dlouho roste a jaké druhy preferujeme? Pro odpovědi jsme vyrazili až k Milevsku, kde nám zkušení pěstitelé stromků vánočních, ale i lesních sazenic, přiblížili celý proces pěstování stromků od semínka po nádhernou voňavou jedli kavkazskou.

Než jsme se ocitli v lesní školce a pak na plantáži vánočních stromků, odpovídal na naše zvídavé otázky Jan Burda, který má na starosti mimo jiného i pěstování vánočních stromků. Tato ryze regionální firma se zabývá krom jiného pěstováním vánočních stromků již od 90. let minulého století.

Jak jste se dostali k pěstování stromků na vánoční trh? Co bylo impulsem pustit se do tak nejistého podnikání?
Stromky pěstujeme od 90. let, takže už nemusíme čekat, až nějaké narostou. Ono je totiž nejhorší v tomhle oboru začínat. Musíte koupit nebo pronajmout pole, oplotit, připravit půdu, pořídit sazenice, vysázet a pak se o stromky na plantáži starat osm let. Pak začnete teprve prodávat. No, a když stromky narostou, tak se už potom opakuje koloběh – na plantáži vyřezáváte už narostlé stromky, na jiném poli vysazujete sazenice a jinde se staráte o dorůstající stromky.

S pěstováním stromků už začali naše rodiče. V 90. letech přišli s tím, že by na náš pozemek zasadili vánoční stromky. Byl to takový momentální nápad a zůstali jsme u toho. Bratr Pavel je majitel firmy a já mám na starosti mimo jiného pěstování vánočních stromků. V současné době máme asi osm hektarů plantáží na šesti místech. Základem naší firmy je ale pěstování lesních sazenic. Ty prodáváme nejvíce obecním a městským lesům, soukromým vlastníkům lesů, ale i církevním lesům a odebírají je od nás i lesníci pro šlechtické rody vlastnící lesy. Naše sazenice se například vysazují i u vás v jižních Brdech.

Sazenice si pěstujete z osiva sami?
Ano. Sazenice si pěstujeme sami. Ale osivo bereme od konkrétního dánského dodavatele. Dříve to byl takový pokus-omyl, ale dneska už máme vyzkoušenou genetiku u jednoho osiva jedle kavkazské. Ta roste tady v našich podmínkách nejlépe a proto od dodavatele bereme jenom tato semena. Osivo se pochopitelně nehodí zase jinam. My s ním máme letité zkušenosti a stromky se nám líbí. Mají krásný habitus i barvu jehlic.

Přibližte nám postupně proces vypěstování stromku.
Koupené semínko nasejeme na substráty. V ideálních podmínkách naroste po dvou letech asi deseticentimetrový semenáček. Ten se vyjme ze substrátu, vytřídí se vitální jedinci a ty školkovacím strojem vysázíme do lesní školky na minerální půdu. Tam rostou další dva roky. Poté, tedy ve stáří čtyř let, znovu sazenice vyzvedneme, na třídírně znovu vytřídíme a ty nejlepší sazenice se nakonec vysadí na plantáž.

Jak dlouho na plantáži stromky rostou, než dosáhnou vhodné výšky?
Na plantáži stromek dosáhne po osmi letech růstu výšky 1,5 až dva metry. Každý strom se vyvíjí jinak, ale v momentě, kdy máte na plantáži stromek osm let, ve skutečnosti roste od semínka už 12 roků.

Musíte se starat o stromky i poté, co jsou jim ty čtyři roky a už dorůstají na plantáži?
Než stromek vyroste, je s ním spousta práce. Už od samého vyklíčení vyžaduje sazenice neustálou péči. Ohrožuje je spousta škůdců, a to nejen ve školce, ale posléze i na plantáži. Zvláště na jaře se aplikují postřiky proti hmyzu. Na jehlicích se například vyskytují mšice, které způsobují zakroucení jehlic, což je pochopitelně nežádoucí. Podle počasí pak musíte plantáž sekat. Když je deštivé počasí, roste tráva pochopitelně rychleji a jakmile proroste do větviček, vytvářejí se plísně a jehličí začne odcházet. My se zbavujeme plevele mechanicky, tedy sečením nebo mulčováním. Tím dodáváme stromkům ještě živiny. Nejde to vždycky, ale preferujeme mechanickou likvidaci.

Jak dosáhnete tak pravidelného tvaru a zavětvení stromků? Musí se i tvarovat?
Aby stromek vypadal krásně a zákazníkům se líbil, přijde na řadu i mechanické tvarování. Zhruba do výšky 80 cm necháváme stromek volně růst, aby se pěkně zakořenil. Potom až do těžební velikosti se dvakrát, někdy i třikrát ročně musí dojít s nůžkami a stříhat a stříhat. Když stromky raší, tak se dá nežádoucí výhonek vylomit, že to pak vůbec nepoznáte. Jde to ale tak jeden týden v roce. Když to nestihnete, výhonek zdřevnatí a tak nezbývá, než vzít nůžky.

Co zloději? Máte plantáže zabezpečené? Proti zvěři vidíme, že máte oplocení.
Máme tady zabezpečení kamerovým systémem, fotopasti a děláme namátkové kontroly. Plantáže ale mají v oblibě pochopitelně zpěvní ptáci. Ti v určitém období mohou způsobit velké problémy. Samozřejmě jsme za ně rádi, protože ptáci zbavují stromky hmyzích škůdců a najdeme v nich spousty hnízd. V době, kdy přirůstá špička stromků, tak je asi po dva týdny křehká. V tu dobu, když na vrcholek usedne pěvec, tak ji zalomí. Zabráníme tomu nasazením takových vrtulek, které jim zabraňují usadit se ve špičce. Dáváme ke stromkům také sedátka, aby práci nesedali na křehké terminály (hlavní výhonek tvořící kmen). Také jsme pořídili umělé dravce. Je to takový obrovský prut na jehož konci je dravec a i v mírném větru nad plantáží jakoby poletuje. Makety dravců tu máme po dobu oněch kritických čtrnácti dní. Je to docela zásadní, protože stromek bez špičky prostě nikdo nekoupí.

Co počasí? Víme, jaké třeba letos bylo v létě horko a sucho. To asi není ideální pro stromky, že?
Riziko je v tomhle oboru obrovské. Už jenom tím, že se mění klima. Čím dál tím víc nás trápí nějaké krupobití, pak zase sucho, jarní mrazíky. Ty jsou poslední dobou obrovským problémem. Když pěstujete stromek na plantáži nějakých osm, deset let, tak každým rokem existuje nějaké riziko. Když stromky bez větších problému odrostou, pak je prodáte a máte z toho zisk. Jasně, jinak bychom to nedělali, ale když budete dělat nějaký produkt v továrně, tak ty peníze otočíte rychleji, relativně bez rizika. Už proto se mladí do tohoto podnikání nehrnou. My jako firma máme přidruženou výrobu - pěstujeme sazenice lesních stromků, ale i nějakou zeleninu, máme tady chov ryb, nabízíme služby v lese, vyrábíme i palivové dřevo. To hlavní v naší výrobě jsou prostě sazenice a přitom děláme vánoční stromky a naše zaměření výroby se navzájem doplňuje.

Jaká je úspěšnost vypěstování stromků z osiva? Přeci jen se asi stane, že část stromků uhyne…
Někdy se stane, že osivo je horší kvality a špatně klíčí. Jindy se vytvoří hustý koberec sazeniček. Ale nejde jednoznačně říct, jaké procento sazeniček přežije. Až když sazenice dosáhne 25 cm a přesazuje se na plantáž, tak při vytřídění vidíte úspěšnost. Úmrtnost sazenic je kolem jednoho až dvou procent. Záleží i na počasí. Letos bylo třeba v srpnu horko a hlavně sucho. Museli jsme stromky zalévat a přesto byla úmrtnost sazeniček kolem osmi až deseti procent.

To všechno zvládáte s vašimi zaměstnanci, nebo nabíráte sezónní brigádníky?
My naštěstí zvládáme skoro všechno s vlastním personálem. Zaměstnanci jsou zkušení a už vědí, co se po nich chce. Dost věcí si také udělám sám. Máme celoročně 15 stálých lidí. Někdy využijeme zkušené brigádníky. To je především v čase, kdy děláme sazenice. Chodí k nám stálí brigádníci z místa. Zakládáme si na tom, že jsme regionální firma a tak i pracujeme s lidmi z regionu.

Sezóna vám začíná tedy nyní s adventním časem?
To se týká jen vánočních stromků, ale pro nás je hlavní začátek sezony podzim, konkrétně září. Od září totiž začínáme dělat sazenice na obnovu lesa. Ta péče spočívá v mnoha pracích, třeba v naorávání smrků ve školce, pak následují další jehličnany a listnáče. To se protáhne do konce listopadu a pak se nám do toho promítnou i vánoční stromky. Když pak sklidíte stromky na jedné ploše, musí se před další výsadbou pole znovu připravit. V první řadě vyfrézujete pařízky, ty se rozdrtí, následuje orba, rekultivace a pak teprve výsadba sazenic.

Prodáváte vánoční stromky obchodníkům?
Hlavně je prodáváme tady na firmě. Jen když máme na plantážích nějakou nadprodukci, tak ji prodáváme dalším obchodníkům. Ti to potřebují nařezat už od půlky listopadu, aby mohly prodávat po celý advent. Když vyexpedujeme stromky pro další obchodníky, pak teprve vyřezáváme stromky pro nás, aby byly co nejčerstvější. Zakládáme si na tom, že jsme pěstitelé vánočních stromků, nikoliv obchodníci. A chceme lidem v regionu nabídnout co nejlepší servis. Před sezonou projdu plantáž, vyberu stromky, kde se bude letos řezat a vyznačím je s nějakou rezervou.

Kdy tedy začínáte s prodejem?
Letos to bylo v pátek 6. prosince a jsme tu pak každý den od 9 do 17 hodin včetně víkendů. Poslední prodej je vždy 23. prosince. Než začneme, vyřežeme si nějakou zásobu stromků do haly. Pak už jen přiřezáváme další stromky, aby byly čerstvé. A zakládáme si na kultuře prodeje. Především máme všechny stromky k prodeji vystaveny ve stojáncích. Nejsou někde opřené o zeď. Zákazník si tak prohlédne stromek ze všech stran a vidí na něm cenovku. Tady například vidíte, že tahle 1,5 metru vysoká kavkazská jedle stojí 690 korun a vedle zhruba dvoumetrová je za 990 korun. V místě, kde je prodej, máme od místního sochaře vyřezaný betlém. Když sem přijdou třeba rodiny s dětmi, tak chceme, aby byl prodejní servis dokonalý. Vedle prodeje stromků jsou sádky s rybami, které jsme slovili z našich rybníků. Na Vánoce totiž prodáváme i naše ryby. To se líbí zvláště dětem sledovat ryby v čisté vodě.

Vidím, že tady máte připravené na prodej jedle kavkazské. Jaký je podíl prodeje tohoto druhu?
Jedle kavkazská je skutečně hlavním stromkem na vánočním trhu. Představuje skoro 90 procent prodeje. Jen jako doplněk pěstujeme borovici černou a stříbrný smrk. Obyčejný smrk je už jen okrajová záležitost. To je fakt záležitost čítající jednotky prodaných kusů.

Poraďte jak postupovat, aby nám stromek vydržel krásný co nejdéle.
Musíme si uvědomit, že stromek je živý materiál. Stejně jako květina potřebuje vodu. Tu dokáže strom využít lýkem pod kůrou. Vedou se diskuze, zda kmeny dole frézovat či nikoliv kvůli výdrži stromku. My stromky frézujeme jako jiní prodejci, aby se prostě vešel do stojanu. Málokdo má tak velký stojan, aby tam usadil neofrézovaný nebo jinak upravený stromek. Proto doporučujeme stojany, kde můžete dolévat vodu. Je nutné, aby kůra stromku dosahovala do vody. Pak ji musíte pravidelně dolévat. Mám vyzkoušeno, že za dobu svátků, co máme doma stromek ve stojanu, spotřebuje 5 až 6 litrů vody. Dále je ideální stromek umístit do místnosti, kde je relativně chladno a tudíž mimo zdroje tepla. Stromek nabírá vodu ze stojánku a vypařuje jehlicemi. Takže z toho plyne, že čím větší pokojová teplota, tím větší odpar a riziko zaschnutí. Dost pomáhá používat rozprašovače na vodu, co má kdekdo doma na květiny. Doporučuji rozprašovač použít jednou až dvakrát za den a postříkat jehličí. Zásadní je vložit stromek po zakoupení do kýble s vodou.