Od dnešní noci máme zimní čas, hodiny se posunuly o jednu zpět
25. října 2015 (08:37)
Tuto neděli začal platit zimní čas. Lidé si ve 03:00 středoevropského času posunuli hodinky o 60 minut zpět na 02:00. Noc ze soboty na neděli tak byla o hodinu delší. Česko stejně jako většina dalších evropských zemí takto každoročně opustí na pět měsíců letní čas a vrátí se k astronomickému času. Na letní čas si lidé přeřídí hodinky opět poslední březnovou neděli.
Přechody mezi letním a zimním časem vyvolávají diskuse, zda jsou změny zdravotně bezpečné a zda vůbec jsou k něčemu dobré. Lékaři a psychologové se shodují na tom, že na změnu času si lidé, zejména starší lidé a děti, zvykají asi týden. Horší je to v březnu při změně na letní čas, kdy musí fakticky vstávat o hodinu dřív.
Podle vědců z Národního ústavu duševního zdraví je změna času pro lidské tělo nepřirozená. Podle vědců se náhlou změnou rozbíjí vnitřní sehraný biorytmus. U citlivějších jedinců to provází únava, ospalost a dezorientace, jež vedou ke krizovým situacím. Vědci aktuálně provádějí výzkum, do něhož se mohou přihlásit zájemci na http://forms.nudz.cz/fill/default/sIkOkj97jpeTS0Y. Ten má ukázat, jak pociťují změnu času lidé budící se časně ráno (skřivani) a jak dopadá na lidi nejvýkonnější v pozdních večerních a nočních hodinách (sovy).
Pro zrušení střídání času vznikla petice, kterou odstartovala iniciativa For Only One Time. Za ní stojí senátor Petr Šilar, který letos v březnu vystoupil se svým příspěvkem v Evropském parlamentu. V Bruselu se zrušení střídání času věnují tři čeští europoslanci. Peticí nyní hodlá iniciativa oslovit i český Parlament.
Původním záměrem změny času bylo lépe využít denního světla a ušetřit na svícení. Energetikové však dávají odpůrcům letního času za pravdu. Střídání letního a zimního času se projevuje jen zanedbatelně a úspory elektřiny to nepřináší. Mnohem větší vliv na spotřebu energie má podle nich počasí.
Jako první přišel s návrhem zavést letní čas zřejmě Američan Benjamin Franklin. V roce 1784 poukazoval na to, že by se tak ušetřilo na svíčkách. V českých zemích byl letní čas zaveden poprvé za první světové války v letech 1915 a 1916. Vrátil se opět za druhé světové války v roce 1940 a zaváděn byl až do roku 1949.
Potřetí si Češi začali každoročně posouvat hodinky v roce 1979, a to v důsledku ropné krize a energetických problémů. V tehdejších státech EU byl již od roku 1976. V tuzemsku až do roku 1995 trval letní čas šest měsíců, od roku 1996 se Česko připojilo ke zvyklostem Evropské unie a letní čas prodloužilo na sedm měsíců.
Přechody mezi letním a zimním časem vyvolávají diskuse, zda jsou změny zdravotně bezpečné a zda vůbec jsou k něčemu dobré. Lékaři a psychologové se shodují na tom, že na změnu času si lidé, zejména starší lidé a děti, zvykají asi týden. Horší je to v březnu při změně na letní čas, kdy musí fakticky vstávat o hodinu dřív.
Podle vědců z Národního ústavu duševního zdraví je změna času pro lidské tělo nepřirozená. Podle vědců se náhlou změnou rozbíjí vnitřní sehraný biorytmus. U citlivějších jedinců to provází únava, ospalost a dezorientace, jež vedou ke krizovým situacím. Vědci aktuálně provádějí výzkum, do něhož se mohou přihlásit zájemci na http://forms.nudz.cz/fill/default/sIkOkj97jpeTS0Y. Ten má ukázat, jak pociťují změnu času lidé budící se časně ráno (skřivani) a jak dopadá na lidi nejvýkonnější v pozdních večerních a nočních hodinách (sovy).
Pro zrušení střídání času vznikla petice, kterou odstartovala iniciativa For Only One Time. Za ní stojí senátor Petr Šilar, který letos v březnu vystoupil se svým příspěvkem v Evropském parlamentu. V Bruselu se zrušení střídání času věnují tři čeští europoslanci. Peticí nyní hodlá iniciativa oslovit i český Parlament.
Původním záměrem změny času bylo lépe využít denního světla a ušetřit na svícení. Energetikové však dávají odpůrcům letního času za pravdu. Střídání letního a zimního času se projevuje jen zanedbatelně a úspory elektřiny to nepřináší. Mnohem větší vliv na spotřebu energie má podle nich počasí.
Jako první přišel s návrhem zavést letní čas zřejmě Američan Benjamin Franklin. V roce 1784 poukazoval na to, že by se tak ušetřilo na svíčkách. V českých zemích byl letní čas zaveden poprvé za první světové války v letech 1915 a 1916. Vrátil se opět za druhé světové války v roce 1940 a zaváděn byl až do roku 1949.
Potřetí si Češi začali každoročně posouvat hodinky v roce 1979, a to v důsledku ropné krize a energetických problémů. V tehdejších státech EU byl již od roku 1976. V tuzemsku až do roku 1995 trval letní čas šest měsíců, od roku 1996 se Česko připojilo ke zvyklostem Evropské unie a letní čas prodloužilo na sedm měsíců.
Tip redakce: Pokud nechcete, aby vám unikly aktuální informace, staňte se fanoušky naší stránky na Facebooku a budete 24 hodin denně v obraze.
zdroj: ČTK
autor: ČTK