Obezita u dětí: Dědičné bývají většinou jen stravovací a pohybové návyky

Více než čtvrtina dnešních dětí trpí nadváhou či dokonce obezitou. Ještě před několika lety bylo přitom toto číslo o mnoho nižší. Kde je problém a jak by měla vypadat správná strava dětí? O tom jsme si povídali s Terezou Lojdovou, vedoucí nutriční terapeutkou Oblastní nemocnice v Příbrami.

Jaký je aktuálně trend, co se týká obezity dětí?
Aktuální trend ohledně dětské nadváhy a obezity má bohužel stoupající tendenci. V roce 2021 došlo ke sběru dat ve spolupráci s dětskými lékaři, na základě kterého bylo zjištěno, že nadváhou a obezitou trpí 26 % (9,6 % s nadváhou a 16,4 % s obezitou) dětí. Poslední uskutečněný výzkum SZÚ (*Státní zdravotní ústav) byl v roce 2016. Na jeho základě vyšlo, že je 17,8 % dětí s nadváhou (7,5 %) a obezitou (10,3 %). Pokud bychom tedy výsledky mezi sebou porovnali, během 5 let došlo k nárůstu nadváhy a obezity u dětí o 8,2 %, což rozhodně není málo. Pokud se podíváme ještě dál do minulosti, nárůst hmotnosti je zřetelný již od roku 1991, kdy mělo nadváhu nebo obezitu celkem 10 % dětí.

Kdy se dítě považuje za obézní?
U dětí se tělesná hmotnost a výška vyhodnocuje na základě percentilových (růstových) grafů. Percentilové grafy porovnávají růst dítěte s hodnotami v celé populaci. Důležité je však sledovat růstovou křivku a případné výraznější odchylky v průběhu života dítěte. Potřeba je také přihlédnout k tělesné konstituci rodičů. Optimální je udržovat hmotnost dítěte mezi 25. až 75. percentilem. Za robustnější se považuje dítě mezi 75. až 90. percentilem, při 90. percentilu a více už by mělo dojít ke zhodnocení stravovacích a pohybových návyků a nějaké nutriční intervenci. Za obézní se považuje dítě na 97. percentilu.

(Růstové grafy najdete ZDE)

Čemu to přisuzujete, že je čím dál víc obézních dětí?
Děti, které navštěvují naši poradnu s cílem vyřešit nadváhu nebo obezitu, mají většinou několik společných rysů. Těmi jsou například trávení volného času, pití sladkých nápojů, nepravidelnost ve stravování s častou absencí snídaně, případně i vynechání školního oběda, nedostatek zeleniny a ovoce a nevhodná volba potravin. Ve stravování a pohybových návycích dítěte hraje samozřejmě obrovskou a nezastupitelnou roli rodina dítěte, protože za možná nejvíce „dědičné“ by se daly považovat právě rodinné stravovací a pohybové návyky. Jablko nepadá daleko od stromu, a proto je potřeba, aby šel rodič dítěti příkladem. Místo trávení společného volného času u televize, v nákupním centru, kině nebo řetězcích rychlého občerstvení vezměte své dítě na vycházku do přírody, na brusle nebo třeba do aquaparku.

Na co si dát pozor jako rodič u výběru jídel pro děti a s jakými se setkáváte nejčastějšími chybami?
Jídelníček dětí i dospělých by měl být založený na „základních“ potravinách jako je zelenina a ovoce, obiloviny a výrobky z nich (celozrnné podle věku dítěte), neochucené mléčné výrobky, libové maso a šunky s vysokým obsahem masa a sníženým obsahem soli, ryby, vejce, luštěniny a neslazené nápoje. Tyto potraviny by měly být základními stavebními kameny jídelníčku, díky kterým je možné sestavit kvalitní a pestrou stravu rozdělenou do přibližně pěti denních porcí. Problémem často bývá i neznalost nutričních hodnot a složení potravin, a jejich vlivu na zdraví. Volba potravin je tak často založena především na chuťových preferencí, a tak na plné čáře vítězí potraviny sladké a bohaté na tuk. Dále vnímám jako velký problém rozdělování potravin na „zdravé“ a „nezdravé“. Často pak slýchám věty typu: „Zelenina? No fuj, to je zdravý, tak to jíst nebudu.“ Zmínila bych také normalizaci smažených jídel jako jsou hranolky, krokety, řízky nebo smažený sýr jako součást běžného jídelníčku dítěte. Někdy je zajímavé podívat se v restauraci na nabídku „dětských jídel“. Opravdu je smažený řízek s hranolkami a tatarkou pro vaše dítě tím nejlepším?

Liší se nějak doporučený jídelníček dětí a dospělých?
Jestli se jídelníček dětí a dospělých liší, záleží především na věku dítěte. Na co je potřeba u dětí dbát ještě o něco více, je pestrost a kvalita podávané stravy. Naopak rozhodně nevhodné jsou alkoholické a energetické nápoje.

Máte zkušenost s tím, jak často se obézním dětem po osamostatnění daří vymanit se ze špatných návyků a vést, co se týče stravování, zdravý život?
Tady záleží asi hlavně na motivaci daného člověka. Pokud se necítí v aktuálních návycích komfortně a má nějakou motivaci, může být změna návyků poměrně rychlá a efektivní. Pokud ale nemáte chuť něco měnit, nic se nezmění. Další otázkou, jestli daný člověk vůbec ví jak na to. Představte si, že žijete 18 nebo i více let v rodině, kde jsou stravovací návyky, které není možné považovat za zdravé. Jenomže vy neznáte nic jiného. Kde tedy máte začít? Lidé pak často sahají po „jednoduchých a rychlých“ řešení v podobě velmi striktních nevyvážených diet, které jsou často založené na zákazu konzumace jedné celé skupiny potravin. To bývají většinou tuky, sacharidy, pečivo, mléčné výrobky a podobně. Takové diety jsou dlouhodobě neudržitelné a po jejich skončení se lidé vracejí ke svým původním stravovacím návykům. Kila se pak nezadržitelně vracejí zpět, často i s nějakým bonusem navíc. Pokud se snažíte o změnu životního stylu a nevíte jak na to, nebo jen potřebujete odborné vedení, doporučuji vyhledat si nutričního terapeuta.

Co by měl být pro mě jako pro rodiče varovný signál, že už dítě není jen „roztomile oplácané", ale má nějaký problém?
V tomto případě bych se v první řadě zamyslela nad vývojem hmotnosti za poslední roky. Můžete si pomoci právě percentilovým grafem. Nedošlo zde k nějaké významnější odchylce? Dále bych se zaměřila na to, jaké má dítě stravovací a pohybové návyky. Pokusila bych se do života dítěte zařadit více přirozeného pohybu a trávila s ním více času aktivně. Pokusila bych se také s co největším odstupem objektivně zhodnotit, jestli ve stravě nepřevažují sladké a slané pochutiny nad vyváženou stravou. Pokud byste si nevěděli rady, můžete se samozřejmě obrátit na svého pediatra, který vám pomůže hmotnost dítěte racionálně zhodnotit nebo vás odešle k dalším odborníkům. Případně můžete ke konzultaci využít služby nutričního terapeuta.

S čím v rámci toho mi pomůže příbramská nemocnice a její nutriční poradna?
V první řadě samozřejmě může pomoci již pediatr. Dítě zná, sleduje a dokáže vyhodnotit a posoudit vývoj jeho hmotnosti. Provádí také základní edukace a dokáže zhodnotit aktuální stravovací a pohybové návyky a dát doporučení vedoucí ke zlepšení zdraví. Případně může dítě odeslat na endokrinologii pro vyloučení hormonálních příčin nárůstu hmotnosti. Pediatr může také dítě odeslat k nutričnímu terapeutovi. Nutriční terapeut má v nutriční poradně prostor pro individuální řešení stravovacích návyků a životního stylu dítěte i jeho rodiny a dokáže rodinu provést vhodnými změnami krok po kroku. S dítětem můžete přijít i preventivně pro zhodnocení nutričního stavu, aktuálního jídelníčku a probrat otázky ohledně výživy, které vás zajímají. Objednat k nám se můžete elektronicky nebo na telefonním čísle 318 641 410.