Nemoci od klíšťat ve Středočeském kraji překonaly maxima z loňska. A bude hůř
25. září 2025 (11:30)

foto: Ilustrační foto / pixabay
Počet nemocí přenášených klíšťaty ve Středočeském kraji letos výrazně roste. Rekordní čísla hlásí i Příbramsko, kde jsou kvůli lesnaté krajině klíšťata dlouhodobě velmi rozšířená. Odborníci varují, že podzimní měsíce přinesou další nárůst a riziko se s koncem léta nezmenšuje.
Středočeský kraj letos čelí dramatickému nárůstu nemocí, které přenášejí klíšťata. Podle nejnovějších dat Státního zdravotního ústavu (SZÚ) se od začátku roku nakazilo klíšťovou encefalitidou už 28 lidí. Ještě více alarmující je vývoj u lymeské borreliózy. Zatímco loni bylo za celý rok hlášeno 479 případů, do konce letošního srpna jich bylo už 690. Meziroční nárůst tak činí 44 %. Výrazně zasažené je zejména Příbramsko, které díky svým rozsáhlým lesům a oblíbeným rekreačním oblastem patří k regionům s nejvyšším výskytem klíšťat.
Přestože nejvíce případů klíšťové encefalitidy bývá hlášeno během léta, ohrožení přetrvává i na podzim. Kvůli klimatickým změnám zůstávají klíšťata aktivní až do pozdního podzimu a riziko trvá, dokud teploty neklesnou pod pět stupňů. Podle SZÚ se tak více než pětina všech případů objevuje právě v říjnu až prosinci, často dokonce častěji než na jaře. Obyvatelé Příbrami a okolí by proto měli zůstat obezřetní i v době, kdy už většina lidí výskyt klíšťat nepředpokládá.
Encefalitida se v první fázi projevuje bolestí hlavy, svalů, kloubů, únavou či zvýšenou teplotou. Ty však po několika dnech mohou odeznít, což nemoc maskuje. Ve druhé fázi se ale vrací v mnohem těžší podobě, protože zasahuje centrální nervový systém. Pacienti trpí třesem, nespavostí, poruchami řeči či dezorientací, v závažných případech i ochrnutím. Zatímco obrna lícního nervu se většinou postupně upraví, poškození končetin může být trvalé.
Proočkovanost proti klíšťové encefalitidě v Česku roste z 40 % v roce 2023 na 48 % letos, přesto stále výrazně zaostává za sousedními zeměmi. Například v Rakousku je očkovaných 81 % obyvatel. Základní schéma tvoří tři dávky, které lze aplikovat i zrychleně během sezóny. Přeočkování pak stačí jednou za 3–5 let.
Zvlášť ohroženou skupinou jsou lidé nad 50 let, u nichž je průběh nemoci mnohem závažnější a riziko úmrtí až patnáctkrát vyšší než u mladších. Právě této věkové skupině očkování hradí zdravotní pojišťovny. Pro obyvatele Příbramska, kde je riziko nákazy tradičně vysoké, tak může očkování představovat zásadní ochranu před závažnými následky.
Encefalitida se v první fázi projevuje bolestí hlavy, svalů, kloubů, únavou či zvýšenou teplotou. Ty však po několika dnech mohou odeznít, což nemoc maskuje. Ve druhé fázi se ale vrací v mnohem těžší podobě, protože zasahuje centrální nervový systém. Pacienti trpí třesem, nespavostí, poruchami řeči či dezorientací, v závažných případech i ochrnutím. Zatímco obrna lícního nervu se většinou postupně upraví, poškození končetin může být trvalé.
Proočkovanost proti klíšťové encefalitidě v Česku roste z 40 % v roce 2023 na 48 % letos, přesto stále výrazně zaostává za sousedními zeměmi. Například v Rakousku je očkovaných 81 % obyvatel. Základní schéma tvoří tři dávky, které lze aplikovat i zrychleně během sezóny. Přeočkování pak stačí jednou za 3–5 let.
Zvlášť ohroženou skupinou jsou lidé nad 50 let, u nichž je průběh nemoci mnohem závažnější a riziko úmrtí až patnáctkrát vyšší než u mladších. Právě této věkové skupině očkování hradí zdravotní pojišťovny. Pro obyvatele Příbramska, kde je riziko nákazy tradičně vysoké, tak může očkování představovat zásadní ochranu před závažnými následky.
Tip redakce: Pokud nechcete, aby vám unikly aktuální informace, staňte se fanoušky naší stránky na Facebooku a budete 24 hodin denně v obraze.
zdroj: Státní zdravotní ústav
autor: Anna Svobodová
Další články









