Nejen zvířata se ukládají k zimnímu spánku. Nově hibernují také sazenice stromků
6. ledna 2020 (08:49)
Inspirováni Skandinávií letos poprvé lesníci Vojenských lesů a statků ukládají sazenice lesních dřevin k zimnímu spánku. Ve speciálních skladovacích halách již čeká na výsadbu 800 tisíc malých stromků
Až jeden milion sazenic. To je kapacita nově vzniklé skladovací haly Vojenských lesů a statků ve Lhotě u Staré Boleslavi. Inspirováni Skandinávií zde letos vůbec poprvé lesníci ukládají sazenice lesních dřevin k zimnímu spánku. Hned jak povolí mrazy sadební materiál „probudí“ a použijí k zalesnění ploch po kalamitách. V chladicích a mrazících prostorách zde zimu přečkají buky a modříny, ale také smrky, osiky a borovice.
Při obnově se VLS koncentrují v první řadě na oblasti nejvíce zasažené kůrovcovou kalamitou. Sází se však také v Brdech, kde je situace prozatím stabilizovaná. Zde bylo v předchozí sezoně vysazeno více než milion nových stromků.
Skladba nového lesa by měla odpovídat původnímu charakteru, který byl smíšený.
Odumřelé smrkové porosty jsou tak nahrazovány především listnáči - duby, buky, osikami, olšemi a habry. A právě ti jsou nejvíce ohroženy spárkatou zvěří, pro kterou představují oblíbenou stravu. Okusem poškozené sazenice pak živoří v zakrnělé formě, nebo odumírají. Zasazené stromky lesníci chrání oplocenkami a chemickými postřiky. V loňské lovecké sezoně navíc přistoupili k masivnějšímu odstřelu zvěře.
Nová skladovací a expediční hala využívá unikátní technologii ze Skandinávie. Školkaři do ní na podzim navezli sazenice dřevin z venkovních pěstebních ploch k balicí lince, kde je uložili do speciálních přepravek.
Šedesátimetrová hala má celkem tři části. V první je umístěna expediční a balicí linka, v druhé je chladící sklad pro krátkodobé skladování a třetí část tvoří mrazící „hibernační“ sklad, který zamezuje degradaci sazenic při dlouhodobém skladování. Skladování sadebního materiálu je zde zajištěno ve stálé teplotě od -2 do -3 stupňů Celsia. V mrazícím zařízení jsou sazenice paradoxně chráněny proti mrazu, a to před případnými nižšími venkovními teplotami. Technologie umožňuje posun dodávky sazenic v čase bez ztráty na jejich kvalitě a jejich okamžitou expedici kdykoliv v zimním nebo jarním období, kdy nastane, byť i jen krátkodobě, vhodné počasí k výsadbě.
Lesníci VLS mají za sebou historicky největší zalesňovací akci v historii podniku, během níž vysadili téměř 23 milionů sazenic stromů. Více než dvě třetiny z nich tvoří listnáči, zastoupení smrku je v loňské výsadbě asi jen 18 procent. Brdy nyní pokrývají převážně smrkové lesy, které zde byly vysazené za první republiky. V roce 1942 se tudy prohnala velká větrná kalamita, velká část lesa byla tedy vysazena i za druhé světové války. Opět šlo především o smrky.
Při obnově se VLS koncentrují v první řadě na oblasti nejvíce zasažené kůrovcovou kalamitou. Sází se však také v Brdech, kde je situace prozatím stabilizovaná. Zde bylo v předchozí sezoně vysazeno více než milion nových stromků.
Skladba nového lesa by měla odpovídat původnímu charakteru, který byl smíšený.
Odumřelé smrkové porosty jsou tak nahrazovány především listnáči - duby, buky, osikami, olšemi a habry. A právě ti jsou nejvíce ohroženy spárkatou zvěří, pro kterou představují oblíbenou stravu. Okusem poškozené sazenice pak živoří v zakrnělé formě, nebo odumírají. Zasazené stromky lesníci chrání oplocenkami a chemickými postřiky. V loňské lovecké sezoně navíc přistoupili k masivnějšímu odstřelu zvěře.
Nová skladovací a expediční hala využívá unikátní technologii ze Skandinávie. Školkaři do ní na podzim navezli sazenice dřevin z venkovních pěstebních ploch k balicí lince, kde je uložili do speciálních přepravek.
Šedesátimetrová hala má celkem tři části. V první je umístěna expediční a balicí linka, v druhé je chladící sklad pro krátkodobé skladování a třetí část tvoří mrazící „hibernační“ sklad, který zamezuje degradaci sazenic při dlouhodobém skladování. Skladování sadebního materiálu je zde zajištěno ve stálé teplotě od -2 do -3 stupňů Celsia. V mrazícím zařízení jsou sazenice paradoxně chráněny proti mrazu, a to před případnými nižšími venkovními teplotami. Technologie umožňuje posun dodávky sazenic v čase bez ztráty na jejich kvalitě a jejich okamžitou expedici kdykoliv v zimním nebo jarním období, kdy nastane, byť i jen krátkodobě, vhodné počasí k výsadbě.
Lesníci VLS mají za sebou historicky největší zalesňovací akci v historii podniku, během níž vysadili téměř 23 milionů sazenic stromů. Více než dvě třetiny z nich tvoří listnáči, zastoupení smrku je v loňské výsadbě asi jen 18 procent. Brdy nyní pokrývají převážně smrkové lesy, které zde byly vysazené za první republiky. V roce 1942 se tudy prohnala velká větrná kalamita, velká část lesa byla tedy vysazena i za druhé světové války. Opět šlo především o smrky.
Tip redakce: Pokud nechcete, aby vám unikly aktuální informace, staňte se fanoušky naší stránky na Facebooku a budete 24 hodin denně v obraze.
zdroj: pribram.cz/vls.cz
autor: Miloslava Ritschlová, foto pixabay