Na vaše dotazy odpovídal příbramský advokát Michal Janík

Dobrý den,
předpokládám, že jste od svého zaměstnavatele obdržela okamžité zrušení pracovního poměru zaměstnavatelem podle ust. § 55 odst. 1 písm. b) zákoníku práce, které se někdy označuje jako hodinový výpověď apod.. Nesouhlasíte-li s důvody, pro které s Vámi zaměstnavatele tímto způsobem ukončil pracovní poměr a zaměstnavatel odmítl svůj postoj, např. na základě jednání s Vámi, následně změnit, je potřeba neplatnost tohoto rozvázání pracovního poměru uplatnit u příslušného soudu žalobou nejpozději do dvou měsíců ode dne, kdy měl pracovní poměr skončit tímto okamžitým zrušením pracovního poměru (viz. ust. § 72 zákoníku práce).

Doporučuji Vám obrátit se na advokáta, aby Vám po odborné stránce pomohl s koncipováním žaloby, pokud tedy již dvouměsíční lhůta neuplynula.

Dobrý den,
protože Vaše otázka neobsahuje informaci o tom, zda jste byla v době početí holčičky vdaná, budu vycházet z toho, že nikoliv, neboť,  pokud byste vdaná byla, situace by se komplikovala dále tím, že zákon považuje za otce dítěte v prvé řadě manžela matky dítěte a Váš manžel by měl právo toto otcovství popírat způsobem předpokládaným v občanském zákoníku, jinak by byl považován za otce on.

Pokud se tedy dítě narodí matce neprovdané a otcovství muže nebylo určeno ani souhlasným prohlášením rodičů, je potřeba obrátit se na soud s žalobou na určení otcovství. U Vás máte problém se samotným ztotožněním osoby otce a nemůžete jej nyní dostatečně označit v případné žalobě o určení otcovství. Pokud dodatečně sama nepřesvědčíte zmíněného pronajímatele, u kterého dotčený muž bydlel a který by měl mít informace o tomto muži (např. z nájemní smlouvy), aby Vám údaje o tomto muži sdělil, a nenaleznete ani jinou možnost, doporučil bych Vám obrátit se na policii s trestním oznámením na podezření ze spáchání trestného činu zanedbání povinné výživy (§ 196 trestního zákoníku). I když se patrně nebude jednat o tento trestný čin, protože otec není prozatím znám a o své případné vyživovací povinnosti k dítěti ani neví, policie má ze zákona více možností, jak zjistit totožnost tohoto muže (např. výslechem zmíněného pronajímatele, nahlédnutí do registru obyvatel apod.) a tyto údaje byste pak prostřednictvím soudu mohla získat, popř. za součinnost orgánu sociálně-právní ochrany dětí. Pro podání žaloby o určení otcovství je nezbytné, abyste znala alespoň jméno a příjmení uvedeného muže a požádala o součinnost soud k doplnění dalších údajů, aby žaloba byla projednatelná, protože dle názoru Ústavního soudu soudy nemohou odmítnout žalobu z důvodu, že žalobce neodstranil její vadu spočívající v absenci údaje o bydlišti žalovaného dle ust. § 79 odst. 1 občanského soudního řádu, pokud žalobce uvede údaje, na jejichž základě mohou toliko soudy (a tedy nikoliv sám žalobce) daný údaj opatřit (např. údaj o státní poznávací značce vozidla, jehož měl být žalovaný vlastníkem, spisové značce věci vedené u konkrétního policejního orgánu, která se týkala žalovaného), a současně je požádá, aby tak učinily.

Dobrý den,
tato dávka se zpravidla poskytuje nejdéle 380 kalendářních dnů ode dne vzniku dočasné pracovní neschopnosti (tzv. podpůrčí doba). Nemocenské však může být vypláceno i po uplynutí podpůrčí doby, ovšem neděje se tak automaticky a na prodloužení výplaty nemocenského není právní nárok. Doporučuji Vám proto podat písemnou žádost příslušné Okresní správě sociálního zabezpečení prostřednictvím formuláře na webovém portálu České správy sociálního zabezpečení prostřednictvím formuláře, a to nejpozději do 3 měsíců ode dne, kterým podpůrčí doba uplynula (ust. § 145 odst. 3 zák. č. 187/2006 Sb.). Na základě vyjádření lékaře orgánu nemocenského pojištění pak Okresní správa sociálního zabezpečení vydá rozhodnutí o přiznání nebo nepřiznání nemocenského po uplynutí podpůrčí doby.

Pokud se domníváte, že váš zdravotní stav je dlouhodobě nepříznivý a odpovídá invaliditě, máte rovněž právo podat žádost o invalidní důchod u příslušné Okresní správy sociálního zabezpečení.

Dobrý den,
pokud se týká období, ve kterém máte již vnučky na základě rozhodnutí soudu ve své péči, předpokládám, že otci bylo stanoveno výživné, které má k Vašim rukám na vnučky platit, a pokud by je nehradil, je možné iniciovat na základě příslušného soudního rozhodnutí exekuci. Co se týče doby před prosincem 2020, jak uvádíte od měsíce května 2020, není v občanském zákoníku speciální úprava případů, kdy namísto osoby mající vyživovací povinnost k dítěti tuto fakticky plní jiná osoba; je proto potřeba na Váš případ aplikovat obecné ustanovení občanského zákoníku o bezdůvodném obohacení (ust. § 1665 a násl.), tzn., že pokud jste schopna prokázat, jaké konkrétní výdaje jste měla v souvislosti s výživou Vašich vnuček a tyto výdaje byste nevynaložila, pokud by otec své vyživovací povinnosti a péči k těmto dětem plnil, je možné uplatnit takovýto nárok žalobou u příslušného soudu na vydání tohoto bezdůvodného obohacení, pokud by Vám otec dětí nechtěl takové plnění dobrovolně poskytnout. V případě, že je naživu matka těchto dětí, je potřeba v této souvislosti zohlednit i její případnou vyživovací povinnost a její faktické plnění.

Dobrý den,
zrušit trvalý pobyt Vašemu zletilému synovi v době, kdy tento syn Váš byt či dům fakticky užívá, nelze. Ve Vašem případě lze zrušit synovi místo trvalého pobytu pouze na Váš návrh (pokud jste tedy vlastníkem dotčeného bytu, domu, popř. jeho oprávněný nájemce) podaný u příslušné ohlašovny (příslušného obecního úřadu), a to pouze za podmínky, že Vašemu synovi zaniklo jeho užívací právo k tomuto bytu (domu) a zároveň, že uvedený byt (dům) tento syn fakticky neužívá.

V prvé řadě tedy musíte docílit toho, aby syn neměl k Vašemu bytu či domu užívací právo, např. musíte odvolat svůj souhlas s užíváním Vašeho bytu, užívá-li Váš syn tento byt na základě Vašeho souhlasu, má-li však syn nájemní či obdobnou smlouvu na tento byt (dům), je potřeba nejprve tento nájemní poměr v souladu se zákonem ukončit. Protože ke zrušení místa trvalého pobytu je současně potřeba doložit, že syn dotčený byt či dům fakticky neužívá (viz. ust. § 12 odst. 1 písm. c) zák. č. 133/2000 Sb.), bude potřeba např. výpovědí navrženého svědka (např. souseda) před ohlašovnou ve spojení s pravomocným rozsudkem, kterým bylo rozhodnuto o vyklizení syna z tohoto bytu (domu), prokázat i tuto skutečnost.

Dobrý den,
pokud máte časový problém dodržet dobu pro převzetí syna od matky ke styku dle příslušného rozsudku a nejste se schopni s matkou syna dohodnout na jiné úpravě, obraťte se na příslušný soud s návrhem na novou úpravu styku s Vaším synem, který by zohlednil Vaše časové možnosti a nebyl v rozporu se zájmy nezletilého syna. Pokud však máte za to, že toto jednání matky je pouze účelové s cílem zabránit Vám v kontaktu s dítětem, můžete podat návrh na výkon soudního rozhodnutí upravujícího Vaše právo styku se synem, v krajním případě by mohla matka svým jednáním naplnit skutkovou podstatu trestného činu Maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání dle ust. § 337 odst. 4 trestního zákoníku.

Stejně tak je trvalé či opakované bránění druhému rodiči ve styku s dítětem důvodem pro nové rozhodnutí soudu o péči, tzn., že nezletilý syn by mohl být svěřen do Vaší výlučné péče, shledal-li by soud jednání matky natolik závažným a rozporným se zájmy Vašeho syna. Nicméně bych doporučoval nejprve jednat s matkou, popř. i za účasti Vašich právních zástupců, s cílem nalézt shodu v této otázce, neboť vyhrocené vztahy a stále různými podáními přiživovaná vzájemná averze rodičů neprospívá předně zájmům Vašeho syna. Pokuste se v této věci zapojit i Orgán sociálně-právní ochrany dětí, popř. spolupracovat s odborníkem pedopsychologie, mediátorem apod.

Dobrý den,
nejsem schopen Vám nyní potvrdit, zda bych byl schopen Váš problém s reklamací vyřešit, protože bych k mému konečnému rozhodnutí převzít tuto Vaši věc potřeboval sdělit další informace.

Rozdělení obuvi dle jejího účelu vychází z technické normy ČSN P 79 5600. Uvedl-li výrobce na této obuvi jednoznačný údaj o tom, že se jedná o obuv outdoorovou a voděnepropustnou (waterproof), měla by tato obuv poskytnout jejímu uživateli dostatečnou ochranu před vnikáním vlhkosti a jako outdoorová je také určena pro pobyt v přírodě, zejména turistiku, kde obuv musí odolat horším venkovním podmínkám.

Z Vašeho dotazu vyplývá, že jste předmětnou obuv již u prodávajícího reklamoval, tj. uplatnil dotčenou vadu a Vaše reklamace byla prodávajícím zamítnuta. Není mi známo, jaký konkrétní nárok jste v rámci reklamace u prodávajícího uplatnil, tj. zda jste v souladu s občanským zákoníkem požadoval opravu, dodání nové obuvi či jste od kupní smlouvy odstoupil a požadoval vrácení peněz. Mám za to, že se v daném případě jednalo o vadné plnění kupní smlouvy podstatným způsobem, neboť předmětná obuv neměla prezentované vlastnosti (waterproof, outdoor), a proto jste mohl oprávněně odstoupit od kupní smlouvy a požadovat vrácení zaplacené kupní ceny. Prodejce je pak dle zákona o ochraně spotřebitele povinen o reklamaci rozhodnout ihned, ve složitých případech do tří pracovních dnů. Reklamace včetně odstranění vady pak musí být vyřízena bez zbytečného odkladu, nejpozději však do 30 kalendářních dnů. Prodejce tedy musí v této lhůtě v tomto případě zajistit vrácení peněz. Tato lhůta začíná běžet v den následující po dni, kdy kupující vadu reklamoval.

Jak se stalo asi ve Vašem případě, prodejce reklamaci zamítl a odůvodnil patrně jedním z nejčastějších a zároveň nejspornějších argumentů pro zamítnutí reklamace, tedy poukazem na nevhodné používání obuvi zákazníkem. Zda bylo zboží poškozeno skutečně nevhodným používáním je mnohdy možné určit až znaleckým posudkem.

Pokud tedy prodejce odmítl reklamaci uznat, doporučuji zadat k vypracování zmíněný znalecký posudek, který určí, zda máte jako zákazník na reklamaci nárok a pokud prodejce reklamaci neuzná ani na základě takovéhoto znaleckého posudku, můžete své nároky uplatnit u příslušného soudu včetně úhrady náklady vynaložené v souvislosti s reklamací, tedy i náklady za znalecký posudek.
 
 

Dobrý den,
obecně lze uvést, že pokud užívá podílový spoluvlastník společnou věc bez právního důvodu (tzn. bez dohody s druhým spoluvlastníkem) nad rozsah odpovídající jeho spoluvlastnického podílu, vzniká druhému neužívajícímu spoluvlastníkovi nárok na vydání bezdůvodného obohacení, jehož výše odpovídá obvyklému nájemnému.

Vaše podílové spoluvlastnictví k domu však vzniklo až vypořádáním zaniklého společného jmění manželů, tedy po právní moci rozsudku Vašeho manželství, tzn., že Vaše případná povinnost k vydání bezdůvodného obohacení Vašemu bývalému manželovi za užívání domu nad rámec Vašeho spoluvlastnického podílu by vznikla až od vzniku podílového spoluvlastnictví k domu, tedy nikoliv od června 2019, kdy Váš bývalý manžel opustil zmíněný dům a kdy ještě trvalo společné jmění manželů k tomuto domu, které nárok na vydání případného bezdůvodného obohacení nezakládá.

Z Vašeho dotazu není zřejmé, zda má Váš bývalý manžel do domu nadále přístup, nebo zda máte nějakou dohodu o užívání této společné nemovitosti, či zda mu v přístupu bez dohody s ním nějak účinně bráníte a zda skutečně užíváte celý dům či jeho větší část, tj. i nad rámec svého spoluvlastnického podílu, což by mohlo zakládat právo druhého spoluvlastníka na vydání Vašeho bezdůvodného obohacení ve výši obvyklého nájemného. To vše mohou být podstatné okolnosti pro případné posouzení oprávněnosti nároku Vašeho bývalého manžela na vydání takto vzniklého bezdůvodného obohacení, které může být uplatněno u soudu i zpětně, případné promlčení jeho nároku pak můžete začít namítat až po uplynutí doby tří let od vzniku každého dílčího nároku na vydání takto vzniklého bezdůvodného obohacení. V případě, že by Váš bývalý manžel takový nárok uplatnil, doporučuji, abyste se obrátila na advokáta, který by na základě konkrétních informací celou věc komplexně posoudil a doporučil Vám další postup.

Dobrý den,
pokud je Vaše rozhodnutí darovat dotčenou usedlost Vašemu vnukovi konečné a nehodláte tuto věc řešit např. závětí, doporučuji si v rámci darovací smlouvy, kterou budete nemovitosti převádět na vnuka, dohodnout tzv. zákaz zcizení, a to jako věcné právo zapisující se do katastru nemovitostí. Zákaz zcizení ve Vašem případě znamená, že si po dobu Vašeho života zajistíte, že Váš vnuk darovanou usedlost nepřevede na jinou osobu. Zákaz zcizení se vždy sjednává na určitou přiměřenou dobu a nelze tak tímto způsobem omezit převod jednou provždy. Pro sepis takové darovací smlouvy s ujednáním o zákazu zcizení Vám doporučuji obrátit se na advokáta nebo notáře.

Dobrý den,
ve Vašem případě se může jednat o tzv. skryté vady nemovitosti, které jste nemuseli ani při vynaložení obvyklé pozornosti (viz ust. § 2103 obč. zákoníku) poznat při prohlídce nemovitosti v době uzavírání kupní smlouvy, kterou jste nemovitost nabývali do svého vlastnictví. Pokud máte za to, že se jedná o skrytou vadu, musíte tuto řádně a včas, tzn. bez zbytečného odkladu po zjištění takové vady, nejlépe písemně (doporučeně, na doručenku), vytknout prodávajícímu a uplatnit také konkrétní nárok z této vady. Tyto nároky kupujícího ze skryté vady vyplývají z ustanovení § 2106 občanského zákoníku. V případě, že vada je odstranitelná, má kupující právo požadovat po prodávajícím odstranění skryté vady nebo přiměřenou slevu z kupní ceny. Jestliže se ale jedná o skrytou vadu neodstranitelnou, má kupující právo požadovat po prodávajícím přiměřenou slevu z kupní ceny, či od kupní smlouvy odstoupit a tím pádem požadovat po prodávajícím vrácení celé kupní ceny. Prodávající odpovídá za skryté vady nemovitosti i v případě, když do textace kupní smlouvy uvede například následující formulace „kupující přebírá nemovitost, jak stojí a leží“, „kupující se před podpisem smlouvy seznámil se stavem nemovitosti“ atd. Prodávající se odpovědnosti za vady nezbaví ani v případě, kdyby prokázal, že sám o skryté vadě nevěděl, neboť se jedná o odpovědnost objektivní.

Dobrý den,
toto je spíše otázka pro psychologa a vztahového odborníka. Mám-li se vyjádřit k otázce otevírání Vám určených listovních zásilek Vaší partnerkou bez Vašeho souhlasu z pohledu práva, jedná se o porušení listovního tajemství, které je jako jedno ze základních lidských práv zakotveno v Listině základních práv a svobod, konkrétně v jejím čl. 13, právo na soukromí Vám zase garantuje čl. 7 a 10 Listiny základních práv a svobod. Jednání Vaší partnerky může založit i její trestní odpovědnost za trestný čin Porušení tajemství listin a jiných dokumentů uchovávaných v soukromí, který je uveden v ust. § 183 trestního zákoníku a vzhledem k dalšímu popisovanému jednání Vaší partnerky nelze ani vyloučit naplnění znaků trestného činu Nebezpečné pronásledování dle ust. § 354 trestního zákoníku.

Dobrý den,
mám za to, že katastrálnímu úřadu není potřeba dokládat úmrtní list, pokud jej nemůžete zajistit, ani jiný dokument, protože údaj o úmrtí osoby oprávněné z věcného břemene zřízeného na dobu jejího života lze zjistit i z registru obyvatel, ke kterému má katastrální úřad ze zákona přístup. Tento můj názor vychází z vyhlášky 357/2013 Sb. o katastru nemovitostí, konkrétně jejího ust. § 70, dle kterého je-li trvání práva omezeno na dobu života fyzické osoby (tedy i v případě věcného břemene na dobu života oprávněného), provede se výmaz tohoto práva na základě prohlášení o zániku práva s náležitostmi podle § 66 odst. 3 písm. a) až d) a f) doloženého úmrtním listem, pravomocným rozhodnutím o skončení řízení o pozůstalosti, rozhodnutím soudu o prohlášení za mrtvého nebo potvrzením příslušného orgánu dokládajícího, že oprávněná osoba již nežije, pokud nelze tuto skutečnost ověřit v základním registru obyvatel. Zejména poslední větu „pokud nelze skutečnost ověřit v základním registru obyvatel“ bych zdůraznil. Katastrální úřad jako orgán veřejné moci má právo
využívat referenční údaje z registru obyvatel, a dokonce dle ust. § 5 zákona č. 111/2009 Sb., o základních registrech má využívat referenční údaje (informace o osobách) z registru obyvatel přednostně. Od osob, po kterých jiný právní předpis doložení takových údajů požaduje, může orgán veřejné moci, kterým je i katastrální úřad, požadovat poskytnutí takových údajů, pouze pokud nejsou v základním registru obsaženy.

Dobrý den,
z obsahu Vašeho dotazu usuzuji, že nejste zatím s manželem rozvedena, protože jinak byste již úpravu péče a vyživovací povinnosti k nezletilým dětem musela mít rozsudkem provedenu a rovněž předpokládám, že nezletilé děti jsou ve Vaší faktické péči, nikoliv Vašeho manžela, který Vám neposkytuje na nezletilé žádné výživné. Pokud tedy s manželem po několik let nežijete, ač nejste rozvedeni, můžete podat soudu návrh na úpravu výchovy a výživy k nezletilým dětem za trvání manželství a současně i pro dobu po případném rozvodu manželství. Tento návrh se podává před návrhem na rozvod Vašeho manželství. Zpětné stanovení vyživovací povinnosti k nezletilým dětem občanský zákoník dovoluje, a to až 3 roky zpětně před zahájením příslušného řízení o výchově a výživě nezletilých dětí, ze své praxe však mohu potvrdit, že soudy rozhodují o zvýšení výživného zpětně, je-li toto výživné požadováno za dobu delší než půl roku či rok zpětně, spíše výjimečně, i když by k tomu měly přistupovat vždy, jsou-li splněny podmínky ust. § 922 odst. 1 obč. zákoníku.

Dobrý den,
pokud usilujete o to, aby ve Vašem případě byl dotčený pozemek zahrnutý do existujícího územního plánu příslušné obce jako pozemek určený pro výstavbu rodinného domu, podejte návrh na pořízení změny územního plánu. O pořízení změny rozhoduje zastupitelstvo příslušné obce, ale na tuto změnu není právní nárok a zastupitelstvo tak nemá povinnost Vašemu návrhu vyhovět.

Podle ustanovení § 1029 občanského zákoníku může vlastník nemovité věci, na níž nelze řádně hospodařit nebo jinak ji řádně užívat proto, že nemá dostatečné spojení s veřejnou cestou, žádat, aby mu soused povolil nezbytnou cestu přes svůj pozemek, a to za náhradu. Základní podmínkou pro zřízení nezbytné cesty je, že vlastník pozemku není současně vlastníkem přilehlého pozemku a nemá ke svému pozemku přístup, přičemž tento přístup nelze ani jiným způsobem zajistit. Pro pouhé zajištění lepšího či pohodlnějšího přístupu na pozemek samozřejmě nelze nezbytnou cestu zřídit. Na druhou stranu občanský zákoník uvádí, že nezbytnou cestu je možné zřídit, pokud nemovitost není „dostatečně“ spojena s veřejnou cestou. Toto je nezbytné vykládat tak, že pokud je stávající spojení sice nepohodlné, avšak pro potřeby dané nemovitosti objektivně dostačující, nebude možné se zřízení nezbytné cesty podle občanského zákoníku domáhat.

Dobrý den,
v případě, že Váš soused nehodlá na Vaši výzvu stavbu plotu odstranit, resp. přemístit, na skutečné hranice dotčených pozemků, nezbude Vám, nežli se obrátit na soud, který může na návrh vlastníka pozemku rozhodnout, že ten, kdo zřídil stavbu na cizím pozemku, ač na to nemá právo, musí vlastním nákladem stavbu odstranit a uvést pozemek do předešlého stavu. Soud přitom přihlédne, zda k zřízení stavby došlo v dobré víře (viz. ust. § 1085 Občanského zákoníku). Podle příslušné judikatury již sama skutečnost vědomí stavebníka, že nestaví na vlastním pozemku, je zásadním důvodem pro vyhovění žalobě vlastníka pozemku na odstranění takto vzniklé stavby.

Nelze ale vyloučit, že Váš soused vznese v rámci obrany proti Vaší případné žalobě tzv. námitku vydržení jím zahrazené části Vašeho pozemku, tzn., že k této části získal vlastnictví tímto vydržením. Úspěch by však mohl mít pouze tehdy, pokud by prokázal, že byl v dobré víře, že mu toto vlastnické právo k této části pozemku náleží coby poctivému držiteli a současně musí být splněna podmínka nepřerušené držby tohoto pozemku po dobu deseti let, což v posuzovaném případě patrně nenastalo, byl-li plot Vaším sousedem vystavěn teprve v roce 2015. Pro podrobnější posouzení Vaší věci doporučuji obrátit se na advokáta.

Dobrý den,
doporučoval bych Vám jednak sledovat průběh příslušného insolvenčního řízení v insolvenčním rejstříku a svoji pohledávku do příslušného řízení přihlásit po zjištění úpadku této společnosti a současně tento svůj nárok na výhru podle ust. § 89 odst. 8 zák. č. 186/2016 Sb. přihlásit u Ministerstva financí, aby mohla být případně uhrazena ze složené kauce, která v případě této sázkové společnosti činí částku 60 mil. Kč, jak sám uvádíte. V případě, že by kauce nestačila na kompletní úhradu všech uplatněných pohledávek, které se ze zákona z této kauce hradí, budou tyto uspokojeny z této kauce poměrně. Toto přihlášení výhry u Ministerstva financí bych učinil již nyní, když Celní úřad již dal podnět k odebrání povolení této společnosti a nevyčkával bych až na případné odejmutí tohoto povolení k provozování hazardních her. Žádný formulář k přihlášení výhry u Ministerstva financí není předepsán, rovněž na webových stránkách nenaleznete bližší postup, a proto Vám doporučuji se při koncipování přihlášky poradit se s odborníkem z řad advokátů.

Dobrý den,
v daném případě uzavřete dohodu o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví, ve které si rovněž s druhým spoluvlastníkem dohodnete, že toto vypořádání bude buď bezplatné nebo za sjednanou úplatu. Vzhledem k tomu, že jste osoby blízké ve smyslu občanského zákoníku, tak v případě bezplatného vypořádání tohoto spoluvlastnictví ten, který získává od druhého jeho spoluvlastnický podíl bezplatně, daň z příjmu nehradí, a i tento typ převodu je rovněž osvobozen o daně z nabytí nemovitých věcí. I v tomto případě raději doporučuji při sepisu dohody obrátit se na odborníka z řad advokátů či notářů a nevyužívat různé vzory z internetu, které nejsou zárukou bezproblémového vkladu vlastnického práva do katastru nemovitostí, který je zpoplatněn správním poplatkem ve výši 2.000,- Kč a v případě neprovedení vkladu z důvodu vad podání se nevrací.

Dobrý den,
pokud se Vaše pokusy o dohodu s vlastníky sousedního pozemku míjejí účinkem a dochází prostřednictvím těchto vrátek k neoprávněným vstupům na Váš pozemek, budete muset tuto věc řešit soudní cestou. V právní terminologii se jedná neoprávněné rušení vlastníka věci ve smyslu ust. § 1042 obč. zákoníku a přichází v úvahu tam, kde neoprávněné rušení vlastníka ze strany rušitele trvá, resp. pokračuje, anebo tam, kde sice již ustalo, avšak existuje konkrétní nebezpečí jeho opakování v budoucnu. Určité praktické řešení bych možná viděl i ve vytvoření technické překážky bránící ze strany Vašeho pozemku ve vstupu sousedů na Váš pozemek. Ze strany rušitelů nelze teoreticky vyloučit případnou obranu ve smyslu tvrzení o vydrženém věcném břemeni spočívající v jejich právu stezky, ale to bez bližší znalosti Vašeho případu nemohu relevantně posoudit.

Dobrý den,
pokud má otec Vašeho syna příjem, např. ze zaměstnání či podnikání, nebo jiný majetek, který lze postihnout exekucí, doporučuji podat návrh na provedení exekuce na základě rozsudku, kterým bylo výživné pro tehdy ještě nezletilého syna otci stanoveno. Přestože se jedná o neuhrazené výživné pro Vašeho syna za dobu jeho nezletilosti, příslušný návrh na nařízení exekuce nemáte právo podat již Vy, ale výhradně Váš syn, který zletilostí nabyl tzv. plnou procesní způsobilost. V případném exekučním řízení pak tedy vystupuje na straně oprávněného pouze Váš syn, který je rovněž jediným oprávněným příjemcem těchto případně vymožených dávek výživného, přestože jejichž splatnost nastala ještě v době jeho nezletilosti, kdy jste jej jako zákonný zástupce a osoba mající jej v péči zastupovala a nárok na toto výživné uplatňovala.

Dobrý den,
z Vašeho dotazu usuzuji, že se jedná o oprávněné uplatnění reklamace, tedy, že prodávající uznal svoji odpovědnost za vadu dotčeného zboží. V prvé řadě je potřeba uvést, že při oprávněném uplatnění reklamace náleží spotřebiteli také náhrada nákladů, které musel v souvislosti s reklamací vynaložit v souladu s ust. § 1924 obč. zákoníku. Jako spotřebitel tak máte právo i na proplacení poštovného za vrácení zboží zpět prodávajícímu, to však není původní dobírkovné, které jste uhradila při pořízení tohoto zboží (není to náklady vynaložený v souvislosti s uplatněním reklamace). Nicméně jsem názoru, že byste měla mít právo i na náhradu tohoto dobírkovného, a to v rámci odpovědnosti prodávajícího škodu, neboť lze tuto situaci posoudit tak, že se jedná o škodu, kterou prodávající způsobil kupujícímu porušením své zákonné povinnosti, když kupujícímu dodal vadné zboží. Uznáním reklamace tento prodávající své pochybení, tj. porušení zákonné povinnosti dodat bezvadné zboží kupujícímu, uznal, a proto dle mého názoru máte i nárok na náhradu takto vzniklé škody podle ust. § 2910 obč. zákoníku.

Dobrý den,
momentálně si na konkrétní vysloveně kuriozní případ, který jsem v minulosti řešil a který by dostatečně pobavil a přitom jsem neporušil moji povinnost mlčenlivosti advokáta, nevzpomínám, ale mohu tento náš chat poněkud odlehčit částí odůvodnění jednoho rozsudku Nejvyššího soudu. Nejvyšší soud v uvedené věci přezkoumával otázku posouzení profesionality vážného úrazu pracovníka ve stavebnictví, který si během přestávky v práci sedl na položený plech, jež překrýval konstrukci světlíku domu, následně tento plech pod ním povolil a on se propadl do tohoto světlíku z výšky 10 metrů. Soudy v této věci mimo jiné zjišťovaly, zda byly tomuto pracovníkovi ze strany nadřízeného pracovníka dány dostatečné pokyny k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci ve smyslu příslušného ustanovení zákoníku práce a zda je tento zaměstnanec porušil a přivodil si tím úraz, za který by zaměstnavatele neodpovídal. Bylo prokázáno, že nadřízený pracovník v přítomnosti tohoto dotčeného zaměstnance hlasitě a poněkud expresivní formou uvedl - cituji doslovně z rozsudku: „Kurva, nelezte tam na ty světlíky, můžete sletět!“ Dle názoru Nejvyššího soudu lze toto vyjádření nadřízeného pracovníka jednoznačně považovat za pokyn zaměstnavatele v rámci výkonu své povinnosti k BOZP a tedy vylučuje odpovědnost tohoto zaměstnavatele za případné úrazy způsobené jeho neuposlechnutím, neboť obsahuje jak závazné pravidlo chování, tak jeho stručné odůvodnění…. Zaujala-li Vás tato kauza, doporučuji Vaší pozornosti dotčený rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 21 Cdo 2141/2011, ze dne 4. 9. 2012, který je zveřejněn na internetu.

Dobrý den, 
Váš dotaz je potřeba zodpovědět jak v kontextu zákona o občanských průkazech, tak právní úpravy ochrany osobních údajů dle tzv. GDPR (tj. General Data Protection Regulation, Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 - obecné nařízení o ochraně osobních údajů).

Zákon o občanských průkazech výslovně zakazuje pořizovat jakýmikoliv prostředky kopie občanského průkazu bez prokazatelného souhlasu občana. Navíc občanský průkaz obsahuje řadu osobních údajů, se kterými je případný správce osobních údajů (např. právě zaměstnavatel či prodejce automobilů) povinen nakládat v souladu s právní úpravou GDPR a apriori nemůže využívat všechny údaje tam obsažené, jak se mu zlíbí, docházelo by k porušování jedné ze závazných zásad GDPR, kterou je v tomto případě zásada minimalizace osobních údajů.

Protože ani prodejce automobilů, ani Váš zaměstnavatel, nemá žádný zákonný důvod pro pořízení a uchování kopie Vašeho občanského průkazu bez Vašeho souhlasu, patrně jste k okopírování udělil svůj souhlas pro konkrétní účel, nikoli však po časově neomezený úsek. Mám za to, že důvod zpracování osobních údajů obsažených na tomto průkazu totožnosti již u těchto dvou subjektů odpadl a jak zaměstnavatel, tak prodejce mají povinnost tento zdroj osobních údajů skartovat či jiným způsobem nevratně zničit (jedná se o Vámi uváděný termín výmaz osobních údajů), v opačném případě se jedná o nezákonné zpracování osobních údajů s negativními právními dopady pro tyto správce. Současně se domnívám, že se tyto subjekty nemohou ani hájit tzv. oprávněným zájmem coby právním důvodem zpracování osobních údajů z tohoto občanského průkazu, který jako právní důvod zpracování osobních údajů není pro tento případ přiléhavý.

Váš požadavek na likvidaci kopií Vašeho občanského průkazu pořízených těmito subjekty se mi tedy jeví v kontextu se shora uvedeným jako zcela oprávněný. Pokud by na Vaši výzvu k likvidaci kopií Vašeho občanského průkazu tyto subjekty nereagovaly, je možné se obrátit se stížností na dozorový orgán, kterým je v případě ochrany osobní údajů Úřad pro ochranu osobních údajů.

Dobrý den,
přivodit stav, aby Vaše zletilá dcera po Vás nedědila vůbec a druhá nezletilá vše, nejsou-li splněny přísné podmínky pro vydědění této dcery, dle mého názoru nelze.
Zletilá dcera je totiž tzv. nepominutelným dědicem a má bez ohledu na případně pořízenou závěť, dle které má dědit pouze jedno z dětí zůstavitele, nárok na svůj zákonný dědický díl, který činí v případě zletilého potomka ¼ zákonného dědického podílu. Pokud byste měl v době Vašeho úmrtí dvě dcery, jednu z nich nezletilou a nebyla pořízena závěť a nemovitost by byla jako jediný majetek ke dni úmrtí ve Vašem výlučném vlastnictví (nikoliv ve společném jmění manželů), dědila by každá z dcer polovinu nemovitosti (nedošlo-li by k jiné dohodě dědiců). Z toho vyplývá, že pokud byste sepsal závěť, ve které byste odkázal jako svůj jediný majetek zmíněnou nemovitost pouze nezletilé dceři, zletilá dcera by měla přesto nárok na čtvrtinu svého zákonného dědického podílu (který by činil bez závěti zmíněnou polovinu), tedy 1/12 nemovitosti.

Další možností je uzavření dědické smlouvy, ale ani v tomto případě nelze uzavřením dědické smlouvy vyloučit z dědění tyto neopominutelné dědice. Vy navíc jako zůstavitel nemůžete dědickou smlouvou pořídit o celé pozůstalosti, ale pouze o třech čtvrtinách. O zbylé jedné čtvrtině lze pořídit ve prospěch smluvního dědice závětí, ale ani v tomto případě nesmí být opomenut výše zmíněný nepominutelný dědic.

Na úvod jsem se zmínil o vydědění, ale nedomnívám se, že by bylo možné ve Vašem případě tento institut využít. Podle ust. § 1646 obč. zák. může zůstavitel vydědit nepominutelného dědice, který mu neposkytl potřebnou pomoc v nouzi, o zůstavitele neprojevuje opravdový zájem, jaký by projevovat měl, byl odsouzen pro trestný čin spáchaný za okolností svědčících o jeho zvrhlé povaze nebo trvale vede nezřízený život.

Doporučuji Vám, abyste se obrátil na některého z notářů, kteří jsou k řešení této problematiky nejvíce fundovaní.

Dobrý den,
je to obdoba případu, který popisovala paní Holá ve svém dotazu u dobírkovného. Přestože na tento případ nelze vztáhnout povinnost prodávajícího vyplývající z ust. § 1924 obč. zákoníku, tj. nahradit Vám náklady, které jste musel v souvislosti s oprávněnou reklamací vynaložit, neboť se jednalo o původní náklady na dopravu, nikoliv až v souvislosti s reklamací, je možné tento nárok za prodávajícím uplatňovat ve smyslu ust. § 2910 obč. zákoníku v rámci jeho odpovědnosti za škodu, kterou Vám tento prodávající způsobil porušením jeho povinnosti dodat Vám bezvadné zboží.

Dobrý den,
nevím, zda jsem dotazu dobře porozuměl, patrně se ptáte na možnosti oddlužení v tuzemsku, je-li dotčený dlužník cizinec. Z insolvenčního zákona vyplývá, že o oddlužení může v tuzemsku požádat i cizinec s povolením k pobytu na území České republiky. To samé platí samozřejmě i v případě, pokud by cizinec získal české státní občanství.

Dobrý den,
pokud dítě dosáhne zletilosti a máte jako jeho rodič i nadále povinnost platit na toto zletilé dítě výživné (např. z důvodu jeho studia), je toto zletilé dítě jediným oprávněným příjemcem tohoto výživného a nikoliv jeho druhý rodič. Samozřejmě, že výživné splatné za dobu nezletilosti těchto dětí se povinným rodičem hradí na účet nebo k rukám druhého rodiče, který je má dle příslušného soudního rozhodnutí v péči.