Mzdy školníků, kuchařek i uklízeček přejdou na obce. Příbram očekává dopad v milionech
4. srpna 2025 (09:10)

foto: Ilustrační foto. / ZŠ Bratří Čapků / se souhlasem
Od 1. ledna 2026 začne platit novela školského zákona, která zásadně mění financování nepedagogických pracovníků ve školách.
Mzdy školníků, kuchařek, uklízeček a administrativních pracovníků už nebude hradit stát, ale přímo obce a kraje ze svých rozpočtů. Změnu už podepsal prezident Petr Pavel a doprovází ji navýšení podílu samospráv na daňových příjmech — přibližně o 32,4 miliardy korun ročně.
Koho se změna týká?
Co to znamená pro Příbram?
Podle starosty města Jana Konvalinky (ANO) se dopad na městský rozpočet očekává v řádech milionů korun. „Pochopitelně očekáváme dopad, prozatím nemáme k dispozici konkrétní čísla, ale předpokládáme dopad v řádech milionů korun. Do návrhu rozpočtu dáme přiměřenou rezervu, kterou upravíme v okamžiku, kdy bude jasné, na kolik nás tenhle vládní výmysl vyjde," vyjádřil se Konvalinka.
Město se obává, že navýšení příjmů nemusí pokrýt reálné náklady. Jen na nepedagogické pracovníky v příbramských školách a školských zařízeních se ročně vynakládá přibližně 103 milionů korun.
„Obávám se, že tolik peněz nám od státu nemusí přijít. Každopádně nechceme nijak omezovat nebo komplikovat chod škol a pozice chceme zachovat,“ dodává starosta.
Záležet bude na rozdílu mezi příjmy z rozpočtového určení daní (RUD) a skutečnými náklady. Město zatím neplánuje propouštění, ale připouští, že bude nutné reagovat podle vývoje.
Další změny podle novely
Novela školského zákona přináší i další změny — například slučování malých škol, podporu školních psychologů nebo zavedení pozice sociálního pedagoga. Ministerstvo školství si od nového modelu slibuje větší efektivitu a lepší reakci na místní potřeby. Kritici však upozorňují na riziko finanční nerovnosti mezi školami a možné podfinancování provozu, zejména v obcích s více školami nebo napjatými rozpočty.
- školníků
- kuchařek a pracovníků školních jídelen
- uklízeček
- administrativních pracovníků škol
Co to znamená pro Příbram?
Podle starosty města Jana Konvalinky (ANO) se dopad na městský rozpočet očekává v řádech milionů korun. „Pochopitelně očekáváme dopad, prozatím nemáme k dispozici konkrétní čísla, ale předpokládáme dopad v řádech milionů korun. Do návrhu rozpočtu dáme přiměřenou rezervu, kterou upravíme v okamžiku, kdy bude jasné, na kolik nás tenhle vládní výmysl vyjde," vyjádřil se Konvalinka.
Město se obává, že navýšení příjmů nemusí pokrýt reálné náklady. Jen na nepedagogické pracovníky v příbramských školách a školských zařízeních se ročně vynakládá přibližně 103 milionů korun.
„Obávám se, že tolik peněz nám od státu nemusí přijít. Každopádně nechceme nijak omezovat nebo komplikovat chod škol a pozice chceme zachovat,“ dodává starosta.
Záležet bude na rozdílu mezi příjmy z rozpočtového určení daní (RUD) a skutečnými náklady. Město zatím neplánuje propouštění, ale připouští, že bude nutné reagovat podle vývoje.
Další změny podle novely
Novela školského zákona přináší i další změny — například slučování malých škol, podporu školních psychologů nebo zavedení pozice sociálního pedagoga. Ministerstvo školství si od nového modelu slibuje větší efektivitu a lepší reakci na místní potřeby. Kritici však upozorňují na riziko finanční nerovnosti mezi školami a možné podfinancování provozu, zejména v obcích s více školami nebo napjatými rozpočty.
Tip redakce: Pokud nechcete, aby vám unikly aktuální informace, staňte se fanoušky naší stránky na Facebooku a budete 24 hodin denně v obraze.
autor: Ludmila Zelenková
Další články









