Majka Šálková a její pec snů: Z Řimbaby voní poctivý chléb
FOTOGALERIE
9. června 2025 (07:11)
Další 4 fotografie v galerii

foto: Majka Šálková si splnila svůj sen. / Ludmila Zelenková
Když vyrostla v Bohutíně pec na dřevo, splnila si Majka Šálková svůj sen. Učednická léta strávila s pekařskou legendou Miroslavem Kutlákem z šumavské Lenory a dnes tak může rozdávat rozdávat radost doma v Bohutíně.
Majku Šálkovou vždy fascinovala kuchyně. Už patnáct let kváskuje a peče chléb, ale její přirozená touha posouvat se dál ji dovedla až k jedinečnému projektu. Když v Bohutíně ve Vysoké Peci na Dole Řimbaba vznikla pec na pečení chleba, splnil se jí velký sen a ona se rozhodla, že se naučí upéct bochník chleba i v peci na dřevo.
Jejím učitelem pro pečení v peci ve velkém byl zkušený pekař Miroslav Kutlák z Lenory, ale skutečná výzva přišla až při prvním veřejném pečení.
Na první veřejnou akci, která se konala při příležitosti pálení čarodějnic, Marie naplnila pec až po okraj. Výsledkem bylo 120 bochníků chleba, 400 housek – řimbabek, 15 česnekových placek, 30 rohlíků a 60 Honzových buchet.
„Je krásné, jak z toho nic – jen mouky, vody, kvasu, soli a kmínu – upečete boží dar,“ říká pekařka Marie. „Chléb prolamuje ledy, naše kultura je s ním spojená. Peču podle toho, jak pekly naše praprababičky, pouze ze sušeného kvasu. Celý proces probouzení spícího kvasu, přípravy a kynutí je plné nepředvídatelných proměnných. Není to tak jednoduché pečení jako z droždí. Ale když vidíte jak po dvaceti minutách pečení začínají bochníky chleba v peci zlátnout, zapomenete na všechnu tu dřinu a jen sledujete ten zázrak,“ popsala s nadšením proces pekařka.
Pečení v peci přesahuje samotné řemeslo. Stává se místem setkávání, sdílení a radosti. A právě to Marii pohání dál.
Nečekala takový úspěch a ohlas – nejprve při stavbě pece, kdy téměř všichni pomáhali bez nároku na mzdu, a nyní, když doslova šla s kůží na trh a zadělala chléb a pečivo ze 100 kg vlastnoručně prosáté mouky. Čtyři dny příprav, aby akce klapla a všichni odcházeli spokojeni.
Množství pečiva by kvůli nečekanému zájmu ráda navýšila. „Našla jsem si sice do svého týmu „Pecen z Pece“ mladé a šikovné pomocníky, ale je jasné, že na všechny se dostat prostě nemůže. Nejde o komerční pečení. Mým záměrem je lidem zprostředkovat zážitek z poctivého jídla. Pro některé je to pak i vzpomínka na dětství u babičky a na vůni jejího chleba. Těm mladším bych chtěla ukázat, jak může chutnat opravdové jednoduché jídlo,“ říká Šálková s dovětkemm, že by určitě chtěla hledat cesty, jak navýšit kapacitu, samozřejmě při zachování kvality. Ta je pro ni prioritou.
Na první veřejnou akci, která se konala při příležitosti pálení čarodějnic, Marie naplnila pec až po okraj. Výsledkem bylo 120 bochníků chleba, 400 housek – řimbabek, 15 česnekových placek, 30 rohlíků a 60 Honzových buchet.
„Je krásné, jak z toho nic – jen mouky, vody, kvasu, soli a kmínu – upečete boží dar,“ říká pekařka Marie. „Chléb prolamuje ledy, naše kultura je s ním spojená. Peču podle toho, jak pekly naše praprababičky, pouze ze sušeného kvasu. Celý proces probouzení spícího kvasu, přípravy a kynutí je plné nepředvídatelných proměnných. Není to tak jednoduché pečení jako z droždí. Ale když vidíte jak po dvaceti minutách pečení začínají bochníky chleba v peci zlátnout, zapomenete na všechnu tu dřinu a jen sledujete ten zázrak,“ popsala s nadšením proces pekařka.
Pečení v peci přesahuje samotné řemeslo. Stává se místem setkávání, sdílení a radosti. A právě to Marii pohání dál.
Nečekala takový úspěch a ohlas – nejprve při stavbě pece, kdy téměř všichni pomáhali bez nároku na mzdu, a nyní, když doslova šla s kůží na trh a zadělala chléb a pečivo ze 100 kg vlastnoručně prosáté mouky. Čtyři dny příprav, aby akce klapla a všichni odcházeli spokojeni.
Množství pečiva by kvůli nečekanému zájmu ráda navýšila. „Našla jsem si sice do svého týmu „Pecen z Pece“ mladé a šikovné pomocníky, ale je jasné, že na všechny se dostat prostě nemůže. Nejde o komerční pečení. Mým záměrem je lidem zprostředkovat zážitek z poctivého jídla. Pro některé je to pak i vzpomínka na dětství u babičky a na vůni jejího chleba. Těm mladším bych chtěla ukázat, jak může chutnat opravdové jednoduché jídlo,“ říká Šálková s dovětkemm, že by určitě chtěla hledat cesty, jak navýšit kapacitu, samozřejmě při zachování kvality. Ta je pro ni prioritou.
Tip redakce: Pokud nechcete, aby vám unikly aktuální informace, staňte se fanoušky naší stránky na Facebooku a budete 24 hodin denně v obraze.
autor: Ludmila Zelenková
Související
•Režisér Miroslav Medal: V houslařské dílně v Příbrami jsem mohl natáčet kdykoliv
•Kosova Hora bojuje o titul Vesnice roku. Je jediným zástupcem z Příbramska
Další články









