Logiku nevidím v situaci, kdy členové jedné domácnosti musejí mít roušky nasazené v autě, říká Tomáš Dropa, ředitel SÚJCHBO

Ing. Tomáš Dropa má za sebou bohaté zkušenosti v oblasti jaderné, chemické a biologické ochrany. Do roku 2001 pracoval na Okresní hygienické stanici v Příbrami jako specialista v oblasti xenobiotik životního prostředí, vykonával také funkci vedoucího laboratorního odboru.

Jakým způsobem můžeme snížit riziko nákazy koronavirem?
Podle mého názoru jsou důležitá hlavně režimová opatření, která by měla zajistit důsledné oddělení ohrožené skupiny populace. Každý jednotlivec pak zvýšenou hygienou – lidé se třeba právě naučili správně si mýt ruce – navíc si více uvědomují, že si nějakou biologickou kontaminaci mohou přenést na své osobní věci a následně pak také na sebe.

Pomohou lidem při ochraně před virem roušky nebo se jedná pouze o nefunkční preventivní opatření?
Specializovaná pracoviště Ústavu se testováním všech typů ochranných prostředků zabývají už řadu let. Víme proto, že samotný ochranný systém je jen tak dobrý, jak dobré je jeho nejslabší místo. V případě profesionálních roušek a respirátorů je základním parametrem samozřejmě druh ochranného materiálu a jeho kvalita.

Problém ochrany je ale daleko složitější – do hry tady vstupuje ještě člověk, uživatel, který má být chráněn. Žádná rouška či respirátor nechrání uživatele, pokud mu správně nedosedne na obličej. Důležité je proto správné nošení, ale také odkládání roušky, a při opakovaném použití i její desinfekce, která má zabránit dalšímu přenosu zachycených virů a baktérií.

Názory na používání roušek na veřejnosti se velmi různí; u COVID-19 např. Světová zdravotnická organizace (WHO) nošení roušek ve venkovním prostředí obecně nedoporučuje. Důvodem je hlavně skutečnost, že v případě COVID-19 byl prokázán výhradně přenos respiračním a přímým kontaktem. WHO proto doporučuje pouze dodržování bezpečné vzdálenosti mezi osobami, tedy minimálně jeden metr.

Může 2019-nCoV zmutovat do ještě nebezpečnější podoby?
Odpověď na tuto otázku budeme znát pravděpodobně už brzy. O skutečné nebezpečnosti viru ale zatím moc nevíme; budeme si muset počkat na širší screening populace.

Je aktuální koronavirus podobný viru chřipky? Jakým způsobem probíhá léčba nakažených?
Je i není, dosud máme jen málo informací. Důležité ale je, že nakažený neznamená automaticky nemocný. Odborností nejsem lékař, obecně ale platí, že se způsob léčby tohoto onemocnění řídí závažností průběhu u konkrétního člověka, tj. od domácí péče po péči nemocniční.

Do jaké míry se věnuje výzkumu koronavirů váš ústav?
Specializované pracoviště Ústavu disponuje schopnostmi detekovat tento typ virů, což spadá do jeho běžného oborného portfolia. Máme proto zavedené metodiky genové identifikace koronavirů typu SARS. Detekci COVID-19 Ústav provádí na základě povolení Státního zdravotního ústavu.

Je na místě se koronaviru bát nebo je pro mladší populaci “pouze” silnější chřipkou?
Opět zdůrazňuji, že odborností nejsem lékař. Je ale známo, že řada lidí v krvi již má protilátky proti COVID-19, tedy se s tímto virem, třeba bez příznaků, už setkala. Normálně fungující imunitní systém tedy evidentně takové setkání ustojí.

Kolik jste schopni za den vyhodnotit výsledků testování?
Máme kapacitu na zpracování a identifikaci cca 20 odběrů za den.

Z kolika lidí je složený tým v Kamenné?
Tým, který se může zabývat detekcí COVID-19 je složen ze 4 specialistů; k dispozici máme také podpůrný personál.

Co byste doporučil lidem, kteří se denně dostávají do přímého rizika onemocnění.. řidiči MHD, prodavači, lékárníci, lékaři a zdravotní sestry.....?
Lidem v běžné populaci dodržovat vládní nařízení, nic jiného jim ani nezbývá – tedy nosit nějaký druh roušky, dbát na zvýšenou hygienu rukou, nebo dodržovat bezpečnou vzdálenost od ostatních.

Pokud jde o zdravotníky, jsou to profesionálové, kteří bezesporu umějí v takovém riziku pracovat – nakonec se do něj dostávají každoročně při jiných chřipkových epidemiích.

Jaký máte názor na styk dětí s rodiči v důchodovém věku?
To závisí na okolnostech a zdravotním stavu všech zúčastněných. Striktní omezení kontaktu asi nemá význam – v řadě případů musejí děti své rodiče zaopatřit potravinami, léky apod.

Kdo přišel s nápadem zřídit odběrné místo v Příbrami, respektive, kdo dohodl spolupráci s Kamennou?
Ohledně možnosti a spolupráce při zřízení odběrného místa jsme se domluvili minulý pátek na jednání Krizového štábu města Příbram; záležitost zde akcentoval starosta města Mgr. Konvalinka.

Jaká čísla v počtu nakažených jsou v ČR reálná?
Reálná čísla neznáme, počet nakažených se zatím dá pouze odhadnout, pravděpodobně bude řádově vyšší.

Jak dlouho, podle Vás, může trvat, než dojde k potlačení nákazy v Čechách?
Pravděpodobně dojde k ústupu, jaký je běžný u srovnatelných chřipkových epidemií.

Podle nařízení musejí cestovat i členové jedné domácnosti v autě s rouškami, jaký na to máte názor? Stejně tak procházky v přírodě, kde prakticky není žádný kontakt s jinými osobami...
Správně používané a účinné roušky mohou mít svůj význam hlavně v uzavřeném prostoru, kde se může vytvořit a udržovat vysoká koncentrace virových částic. Tady se ale pak nesmí zapomínat ani na ochranu očí, které se také mohou stát cestou vstupu viru do organismu. V uzavřeném prostoru může pak mít rouška dvě zásadní funkce – u nakaženého člověka omezit respiraci viru do prostředí, u zdravého omezit dávku přijatou z okolí.

Ve venkovním prostředí, bez kontaktu s ostatními lidmi nebo při dodržení bezpečné vzdálenosti, je riziko minimální a nošení roušek smysl nemá. Logiku nevidím ani v situaci, kdy členové jedné domácnosti musejí mít roušky nasazené v autě – doma je jistě také nenosí...

Děkujeme za rozhovor