Lékař: Nukleární medicíny se není třeba bát, včasný záchyt onemocnění může zachránit život
ROZHOVOR
12. prosince 2023 (06:30)
foto: ONP, Martin Janota - se svolením
Příbramská nemocnice nedávno uvedla do provozu nové SPECT-CT kamery v hodnotě 55 milionů korun.
S doc. MUDr. Otto Langem Ph.D., primářem Oddělení nukleární medicíny příbramské nemocnice, jsme si povídali nejen o nových SPECT-CT kamerách, ale také o historii oddělení, vývoji nukleární medicíny, ale i plánech na jeho rozvoj.
Můžete prosím představit oddělení nukleární medicíny?
Výstavba ONM v Příbrami byla zahájena v r. 1975 v rámci pavilonu nemocí z povolání bývalého ZÚNZ UP. Trvala 2 roky včetně vybavení oddělení tehdy špičkovou technikou. Tu představovala gama kamera s vyhodnocovacím zařízením, pohybový scintigraf, dvoukanálové měřící soupravy a další, takže ONM mohlo postupně zavádět všechna tehdy prováděná vyšetření včetně terapeutických a laboratorních (radioimunoanalýza) výkonů. Oficiální zahájení provozu bylo k 1. 1. 1977. Z hlediska personálního byl od vedení ústavu prozíravý nástup designovaného primáře ONM MUDr. Jana Šantory již v roce 1975, takže mohl s předstihem určovat výstavbu a vybavení oddělení včetně personálu, který pak byl doplňován v dalších letech. V 80. letech již bylo ONM plně personálně vybaveno se všemi potřebnými profesemi: lékaři, radiofarmaceut, fyzici, chemik, technici, zdravotní sestry a laboranti, sanitárky a úklid – celkový počet se v té době pohyboval kolem 25–30 zaměstnanců.
V těchto letech bylo ONM špičkovým pracovištěm na úrovni fakultních pracovišť v Československu. Podílelo se na státních výzkumných úkolech, vytvořilo desítky zlepšovacích návrhů používaných i na jiných odděleních. V 90. letech se změnila zejména personální situace, hlavně dostupnost odborných profesí, které mají výnosnější uplatnění v nezdravotnických zařízeních. Počet zaměstnanců se postupně upravuje a snižuje na současných 15, přičemž je samozřejmě splněn požadavek na všechny potřebné odbornosti, takže trvá schopnost provádět všechny výkony oboru na celostátní nejvyšší úrovni. Tím byla a je i určena oprávněnost nezbytných rekonstrukcí a obměny přístrojové techniky. V r. 2000 byla realizována přestavba celého oddělení rozšířeného do celého suterénu a poloviny přízemí a nové vybavení moderními přístroji včetně gama kamery uzpůsobené pro detekci pozitronových radiofarmak, tzv. alternativní PET, kterým vyšetřovalo ONM jako první v ČR. Na to navazuje v r. 2008 vybavení novou hybridní SPECT/CT kamerou, čímž se naše oddělení stále udržuje na vysoké celostátní úrovni. Letošní další rekonstrukce znamená opět dosažení této úrovně v rámci inovace přípravy radiofarmak a současného zprovoznění 2 SPECT/CT kamer s plnohodnotnými CT i SPECT.
Můžete prosím představit oddělení nukleární medicíny?
Výstavba ONM v Příbrami byla zahájena v r. 1975 v rámci pavilonu nemocí z povolání bývalého ZÚNZ UP. Trvala 2 roky včetně vybavení oddělení tehdy špičkovou technikou. Tu představovala gama kamera s vyhodnocovacím zařízením, pohybový scintigraf, dvoukanálové měřící soupravy a další, takže ONM mohlo postupně zavádět všechna tehdy prováděná vyšetření včetně terapeutických a laboratorních (radioimunoanalýza) výkonů. Oficiální zahájení provozu bylo k 1. 1. 1977. Z hlediska personálního byl od vedení ústavu prozíravý nástup designovaného primáře ONM MUDr. Jana Šantory již v roce 1975, takže mohl s předstihem určovat výstavbu a vybavení oddělení včetně personálu, který pak byl doplňován v dalších letech. V 80. letech již bylo ONM plně personálně vybaveno se všemi potřebnými profesemi: lékaři, radiofarmaceut, fyzici, chemik, technici, zdravotní sestry a laboranti, sanitárky a úklid – celkový počet se v té době pohyboval kolem 25–30 zaměstnanců.
V těchto letech bylo ONM špičkovým pracovištěm na úrovni fakultních pracovišť v Československu. Podílelo se na státních výzkumných úkolech, vytvořilo desítky zlepšovacích návrhů používaných i na jiných odděleních. V 90. letech se změnila zejména personální situace, hlavně dostupnost odborných profesí, které mají výnosnější uplatnění v nezdravotnických zařízeních. Počet zaměstnanců se postupně upravuje a snižuje na současných 15, přičemž je samozřejmě splněn požadavek na všechny potřebné odbornosti, takže trvá schopnost provádět všechny výkony oboru na celostátní nejvyšší úrovni. Tím byla a je i určena oprávněnost nezbytných rekonstrukcí a obměny přístrojové techniky. V r. 2000 byla realizována přestavba celého oddělení rozšířeného do celého suterénu a poloviny přízemí a nové vybavení moderními přístroji včetně gama kamery uzpůsobené pro detekci pozitronových radiofarmak, tzv. alternativní PET, kterým vyšetřovalo ONM jako první v ČR. Na to navazuje v r. 2008 vybavení novou hybridní SPECT/CT kamerou, čímž se naše oddělení stále udržuje na vysoké celostátní úrovni. Letošní další rekonstrukce znamená opět dosažení této úrovně v rámci inovace přípravy radiofarmak a současného zprovoznění 2 SPECT/CT kamer s plnohodnotnými CT i SPECT.
V čem se liší od oddělení zobrazovacích metod? Pro laickou veřejnost se mohou zdát vyšetřovací metody stejné, či podobné.
Výkony nukleární medicíny jsou jedinečné. Od RTG metod se zásadně liší způsobem použití i druhem radioaktivního záření. RTG metody používají zevního zdroje záření (je umístěn mimo tělo pacienta), které prochází zobrazovanou částí těla. Pomocí RTG přístrojů se tak zobrazuje morfologie orgánů a tkání čili jedná se o anatomické zobrazení. Nukleární medicína používá vnitřního zdroje záření pomocí do těla zavedených radioaktivních látek (tzv. radiofarmak) a jejich zevní detekci odpovídajícími přístroji (gama kamery), čili jedná se o funkční zobrazení patofyziologických procesů v orgánech a tkáních. Laicky je možné říci, že všechny metody oddělení zobrazovacích metod je možné použít i na mrtvém člověku nebo v průmyslu, metody nukleární medicíny jsou však použitelné pouze na živém organizmu (lidé, rostliny, zvířata). Metody nukleární medicíny jsou schopné vyšetřit také procesy na buněčné úrovni, mohou zobrazovat receptory nebo buněčné metabolické procesy. Tyto informace není možné získat žádnou jinou metodou včetně CT nebo magnetické rezonance. Chybí jim však anatomická informace, nejsou tedy schopné přesně určit, ve kterém místě se patologický proces odehrává. Tím je dána i podstata hybridních kamer, kterými se detekuje obojí záření, jehož zobrazení se spojuje do jednoho obrazu (fúzuje) a poskytuje tak současně anatomické a fyziologické funkční obrazy při jednom výkonu. Kromě použití v diagnostice je možné metody nukleární medicíny použít také léčebně, v tomto ohledu se podobají metodám radioterapie. Jsou však přesněji cílené s minimálním poškozením okolních zdravých tkání.
Výkony nukleární medicíny jsou jedinečné. Od RTG metod se zásadně liší způsobem použití i druhem radioaktivního záření. RTG metody používají zevního zdroje záření (je umístěn mimo tělo pacienta), které prochází zobrazovanou částí těla. Pomocí RTG přístrojů se tak zobrazuje morfologie orgánů a tkání čili jedná se o anatomické zobrazení. Nukleární medicína používá vnitřního zdroje záření pomocí do těla zavedených radioaktivních látek (tzv. radiofarmak) a jejich zevní detekci odpovídajícími přístroji (gama kamery), čili jedná se o funkční zobrazení patofyziologických procesů v orgánech a tkáních. Laicky je možné říci, že všechny metody oddělení zobrazovacích metod je možné použít i na mrtvém člověku nebo v průmyslu, metody nukleární medicíny jsou však použitelné pouze na živém organizmu (lidé, rostliny, zvířata). Metody nukleární medicíny jsou schopné vyšetřit také procesy na buněčné úrovni, mohou zobrazovat receptory nebo buněčné metabolické procesy. Tyto informace není možné získat žádnou jinou metodou včetně CT nebo magnetické rezonance. Chybí jim však anatomická informace, nejsou tedy schopné přesně určit, ve kterém místě se patologický proces odehrává. Tím je dána i podstata hybridních kamer, kterými se detekuje obojí záření, jehož zobrazení se spojuje do jednoho obrazu (fúzuje) a poskytuje tak současně anatomické a fyziologické funkční obrazy při jednom výkonu. Kromě použití v diagnostice je možné metody nukleární medicíny použít také léčebně, v tomto ohledu se podobají metodám radioterapie. Jsou však přesněji cílené s minimálním poškozením okolních zdravých tkání.
Může být vyšetření na vašem oddělení nebezpečné, či pro zdraví nějak škodlivé? Například u opakovaných vyšetřeních?
V současnosti používaná radiofarmaka podstatně snížila radioaktivní zátěž, která je v mnoha NM výkonech nižší než při RTG vyšetřeních, zejména při použití CT. Nebezpečnost radiofarmak je proto zanedbatelná i v případě opakování výkonů. Rovněž množství používaných radiofarmak je velice malé, takže nehrozí žádné poškození pacienta. Např. i pacienti alergičtí na jod mohou být bez rizika vyšetřeni i léčeni radiofarmaky značenými radioaktivním jodem.
V současnosti používaná radiofarmaka podstatně snížila radioaktivní zátěž, která je v mnoha NM výkonech nižší než při RTG vyšetřeních, zejména při použití CT. Nebezpečnost radiofarmak je proto zanedbatelná i v případě opakování výkonů. Rovněž množství používaných radiofarmak je velice malé, takže nehrozí žádné poškození pacienta. Např. i pacienti alergičtí na jod mohou být bez rizika vyšetřeni i léčeni radiofarmaky značenými radioaktivním jodem.
Jaké diagnózy či obtíže se nejčastěji vyšetřují na vašem oddělení?
Nukleární medicína v současnosti zasahuje do všech medicínských oborů v závislosti na použitém radiofarmaku, např. i do psychiatrie (diagnostika demencí, degenerativních onemocnění mozku atd.). Hlavní doménou je časná onkologická diagnostika, ve které se čím dál více začíná prosazovat tzv. teranostika, kdy za použití stejného farmaka ale různého radionuklidu provádíme diagnostiku i terapii onemocnění. Dalším významným okruhem je diagnostika kardiovaskulárních onemocnění včetně plicních embolií a zánětů. Některé metody jsou přitom jedinečné – lymfoscintigrafie, zobrazení srdeční amyloidózy, detekce poruchy vstřebávání žlučových kyselin v zažívacím traktu a další.
Nukleární medicína v současnosti zasahuje do všech medicínských oborů v závislosti na použitém radiofarmaku, např. i do psychiatrie (diagnostika demencí, degenerativních onemocnění mozku atd.). Hlavní doménou je časná onkologická diagnostika, ve které se čím dál více začíná prosazovat tzv. teranostika, kdy za použití stejného farmaka ale různého radionuklidu provádíme diagnostiku i terapii onemocnění. Dalším významným okruhem je diagnostika kardiovaskulárních onemocnění včetně plicních embolií a zánětů. Některé metody jsou přitom jedinečné – lymfoscintigrafie, zobrazení srdeční amyloidózy, detekce poruchy vstřebávání žlučových kyselin v zažívacím traktu a další.
Oddělení vzniklo už před více než 50 lety. Jak za tu dobu pokročily diagnostické nástroje a technika celkově?
Za 50 let udělala nukleární medicína obrovský krok vpřed jak v zobrazování, tak ve vývoji nových radiofarmak. Výrazně se zlepšila rozlišovací schopnost gama kamer (jsou schopné zobrazit menší léze), zvýšila se jejich citlivost (snížilo se množství používaného záření), byly uvedeny do praxe kamery detekující pozitronové zářiče (PET), zavedlo se používání hybridních přístrojů, které kombinují informaci anatomickou a funkční. Neustále se vyvíjejí nová radiofarmaka, v posledním desetiletí zejména pro PET, o nových radiofarmakách pro léčbu v onkologii ani nemluvě.
Za 50 let udělala nukleární medicína obrovský krok vpřed jak v zobrazování, tak ve vývoji nových radiofarmak. Výrazně se zlepšila rozlišovací schopnost gama kamer (jsou schopné zobrazit menší léze), zvýšila se jejich citlivost (snížilo se množství používaného záření), byly uvedeny do praxe kamery detekující pozitronové zářiče (PET), zavedlo se používání hybridních přístrojů, které kombinují informaci anatomickou a funkční. Neustále se vyvíjejí nová radiofarmaka, v posledním desetiletí zejména pro PET, o nových radiofarmakách pro léčbu v onkologii ani nemluvě.
Vaše oddělení v listopadu slavnostně otevřelo nové SPECT-CT kamery za cca 50 milionů korun. V čem jsou podle vás výjimečné a jaký z toho plyne hlavní benefit?
Obě nově zakoupené gama kamery obsahují plnohodnotné CT přístroje, je tedy možné říci, že se nám zlepšila zejména CT část těchto hybridních kamer. Tato CT sice nedosahují kvalit diagnostických CT přístrojů používaných na oddělení zobrazovacích metod, přesto by mohlo dojít ke zkrácení termínů vyšetření některých pacientů.
Obě nově zakoupené gama kamery obsahují plnohodnotné CT přístroje, je tedy možné říci, že se nám zlepšila zejména CT část těchto hybridních kamer. Tato CT sice nedosahují kvalit diagnostických CT přístrojů používaných na oddělení zobrazovacích metod, přesto by mohlo dojít ke zkrácení termínů vyšetření některých pacientů.
Dá se říci, že jste aktuálně, co se týče přístrojového vybavení, na vrcholu nukleární medicíny, nebo se máte i nadále kam vyvíjet?
Současnou rekonstrukcí byla realizována obnova stávajících zařízení s podstatným posunem v rámci kvality, rychlosti, komplexnosti zobrazení. V roce 2013 byla ukončena pro neopravitelnost činnost gama kamery AXIS, která nám umožňovala provádění alternativních PET zobrazení. Na obnovu této činnosti čekáme již 10 let, během kterých opakovaně žádáme o zakoupení přístroje splňujícího požadavky na tuto kvalitní činnost, tj. PET/CT kameru. Během této doby se PET/CT stává obecně zásadním přístrojem moderní zobrazovací techniky. Nová krátkodobá radiofarmaka, jejichž sortiment se v posledních letech výrazně rozšiřuje, umožňují podstatný skok v přesnosti a cílení obrazů. Tyto možnosti se opět zásadně uplatňují zejména v onkologii tím, že umožňují včasnou detekci a určení rozsahu onemocnění s dopadem na posouzení výsledků terapie a prognózy nemoci. Lze předpokládat, že během mála let bude PET/CT tak rozšířeným přístrojem, že bez něj nebude možné provádět nukleární medicínu spojenou s RTG metodami na srovnatelné světové a státní úrovni. Bez této technologie také klesá zájem mladých lékařů i radiologických asistentů o zaměstnání v naší nemocnici.
Současnou rekonstrukcí byla realizována obnova stávajících zařízení s podstatným posunem v rámci kvality, rychlosti, komplexnosti zobrazení. V roce 2013 byla ukončena pro neopravitelnost činnost gama kamery AXIS, která nám umožňovala provádění alternativních PET zobrazení. Na obnovu této činnosti čekáme již 10 let, během kterých opakovaně žádáme o zakoupení přístroje splňujícího požadavky na tuto kvalitní činnost, tj. PET/CT kameru. Během této doby se PET/CT stává obecně zásadním přístrojem moderní zobrazovací techniky. Nová krátkodobá radiofarmaka, jejichž sortiment se v posledních letech výrazně rozšiřuje, umožňují podstatný skok v přesnosti a cílení obrazů. Tyto možnosti se opět zásadně uplatňují zejména v onkologii tím, že umožňují včasnou detekci a určení rozsahu onemocnění s dopadem na posouzení výsledků terapie a prognózy nemoci. Lze předpokládat, že během mála let bude PET/CT tak rozšířeným přístrojem, že bez něj nebude možné provádět nukleární medicínu spojenou s RTG metodami na srovnatelné světové a státní úrovni. Bez této technologie také klesá zájem mladých lékařů i radiologických asistentů o zaměstnání v naší nemocnici.
Jak reálné je, že by takovýto přístroj mohl fungovat i v příbramské nemocnici?
Uplatnění PET/CT v rámci příbramské nemocnice je neoddiskutovatelné zejména v rámci Středočeského kraje. Naše oddělení je na plný provoz přístroje zcela připraveno. Připraveny jsou prostory (vyšetřovna bývalého AXIS – PET), příprava radiofarmak, jejichž nákup a dovoz jsme již v letech 2000 až 2013 prováděli, zaměstnanci, kteří jíž podobné výkony dělali.
V rámci kraje není žádné oddělení nukleární medicíny takto připraveno. Naše ONM vždy pracovalo s větší spádovou oblastí – okresy Benešov, Kladno, Beroun, Rakovník, Praha - západ, z Jihočeského kraje Strakonice, Písek. Spádová oblast našeho pracoviště je více než 600 tisíc obyvatel, přitom koncepce oboru nukleární medicíny počítá se jedním PET/CT přístrojem na 500 tisíc obyvatel. I vzhledem k dlouhým objednacím dobám pražských pracovišť je proto jasné, že využití přístroje by bylo maximální. K zakoupení přístroje je ovšem nutné mít kladné stanovisko přístrojové komise a domluvit nasmlouvání ze strany zdravotních pojišťoven. Po dohodě s náměstkem hejtmanky panem Pavlem Pavlíkem zkusíme tuto otázku u přístrojové komise otevřít a budeme se snažit udělat maximum pro kladný výsledek.
Uplatnění PET/CT v rámci příbramské nemocnice je neoddiskutovatelné zejména v rámci Středočeského kraje. Naše oddělení je na plný provoz přístroje zcela připraveno. Připraveny jsou prostory (vyšetřovna bývalého AXIS – PET), příprava radiofarmak, jejichž nákup a dovoz jsme již v letech 2000 až 2013 prováděli, zaměstnanci, kteří jíž podobné výkony dělali.
V rámci kraje není žádné oddělení nukleární medicíny takto připraveno. Naše ONM vždy pracovalo s větší spádovou oblastí – okresy Benešov, Kladno, Beroun, Rakovník, Praha - západ, z Jihočeského kraje Strakonice, Písek. Spádová oblast našeho pracoviště je více než 600 tisíc obyvatel, přitom koncepce oboru nukleární medicíny počítá se jedním PET/CT přístrojem na 500 tisíc obyvatel. I vzhledem k dlouhým objednacím dobám pražských pracovišť je proto jasné, že využití přístroje by bylo maximální. K zakoupení přístroje je ovšem nutné mít kladné stanovisko přístrojové komise a domluvit nasmlouvání ze strany zdravotních pojišťoven. Po dohodě s náměstkem hejtmanky panem Pavlem Pavlíkem zkusíme tuto otázku u přístrojové komise otevřít a budeme se snažit udělat maximum pro kladný výsledek.
Tip redakce: Pokud nechcete, aby vám unikly aktuální informace, staňte se fanoušky naší stránky na Facebooku a budete 24 hodin denně v obraze.
zdroj: pribram.cz
autor: Jakub Pečenka
Související
•Nezaměstnanost ve Středočeském kraji v listopadu klesla na tři procenta
•Kapacita příbramského centra pro bezdomovce je naplněna z 80 procent
•Mladá lékařka: Svoji práci miluji, ale rodinu téměř nevidím