Král: Politika není vděčná práce, ale vnitřně jsem si nastavil, že konat ve prospěch města je správné

Při přípravě na náš rozhovor, jsem na internetu narazil na Váš rozhovor z léta 2014, kdy jste čerstvě založili Šanci pro Příbram a teprve jste zvažovali, jestli budete kandidovat v nadcházejících komunálních volbách. Tehdejší vize byla „Pojďme vrátit úsměv do Příbrami!“. Střih, je o 8 let později a z Vás se stal etablovaný příbramský zastupitel, který vede Šanci již potřetí z pozice lídra do dalších komunálních voleb. Podařilo se za tu dobu alespoň částečně vrátit úsměv na tvář Příbramanů?

Děkuji za krásnou otázku. My jsme skutečně v roce 2014 vstupovali do takového marasmu a chtěli jsme ten úsměv lidem vrátit. To nám vydrželo po celou dobu a snažíme se některé věci právě tím úsměvem odlehčit. Pokud jsou lidi pozitivní, tak se usmívají, pokud se usmívají, tak je ten život takový jednodušší. Jsou za námi konkrétní výsledky, celou dobu držíme konzistentní postoj. Občan pro nás vždy byl na prvním místě a nehodláme na tom nic měnit. Máme za sebou dvě volební období v opozici. Mnoho věcí jsme se naučili. Nyní vstupujeme do třetího období a já doufám, že v letošních volbách dostaneme šanci posunout Příbram v duchu našeho hesla Za lepší Příbram, správná volba na dosah ruky. Fakt je ten, že velké projekty radnici nejdou a dnes je v pozici, že slibuje to, co už mělo být dávno hotovo. My tohle chceme změnit.

O Češích je známo, že nejsme zrovna pozitivní národ sluníčkářů. Ostatně na zamračené a nepřístupné tváře si často stěžují cizinci, kteří k nám zavítají. Obecně nechodíme pro kritické komentáře daleko a dobré počiny příliš nechválíme. Není tedy vaše vize v tomto smyslu trochu naivní a utopistická?

Já myslím, že není. Velké věci začínají od těch malých. Každý krůček, který uděláme, by měl v konečném důsledku přinést synergický efekt. Tam, kde funguje mezi lidmi soudržnost, pospolitost, kde je pohoda a úsměv, tam je atmosféra opravdu jiná. Jsem přesvědčen, že i my, byť v opozici, jsme přispěli několika svými počiny ve prospěch občanů.

TOMÁŠ MOSLER: Jen namátkou bych zmínil zachování 2 hodin bezplatného parkování pro držitele průkazů ZTP a ZTP/P, zachování umístění nové lávky u Q-klubu na stejné straně křižovatky jako je stávající lávka nebo například osvobození seniorů od poplatků za psy.

S jakými ideály vstupoval v roce 2014 Vladimír Král, jakožto politický novic, do komunální politiky a jak ji vidí dnes?

Já měl v roce 2014 kulatiny. Nazval jsem to půl život, protože jsem celoživotní optimista. V té první polovině života jsem se staral především o sebe, o rodinu, o kariéru. Pak jsem považoval za správné vstoupit na veřejnou scénu a začít působit ve prospěch společnosti. V podstatě mě to drží dodnes. Mnoho mých známých se ptá, jestli mě to ještě pořád baví. Baví. Pravdou ale také je, že politika je řemeslo. Člověk prochází nějakým vývojem, učí se, dostává údery zprava zleva. Pak ale přijdou úspěchy a když potom vidíte, že za vámi přijdou lidi a řeknou díky, bylo to fajn, pomohli jste nám, tak to člověka vždycky potěší. Není to pravda úplně vděčná práce, ale vnitřně jsem si nastavil, že je to tak správné, tak takto činím.

Na zastupitelstvu často vystupujete jako nesmiřitelný bojovník proti zlovůli vládnoucí koalice. Je to skutečně tak zlé, nebo se poměry za těch 8 let přece jen posunuly k lepšímu?

Ale ano, je tady vývoj, ale je tu i z toho důvodu, že je tady pozitivní a konstruktivní opozice. My, když považujeme něco za špatné, tak proti tomu nahlas vystoupíme. Bohužel se dost často stává, že i když navrhujeme konkrétní prospěšné věci, tak jenom z principu, že jsou navrženy opozicí, jsou zamítnuty. Je to samozřejmě o síle mandátu. My jsme jenom dva, s paní Říhovou, takže ta síla je taková, jaká je.

Představme si opačnou situaci. Šance pro Příbram získává ve volbách dostatečný počet mandátů a přebírá vedení radnice. Máte vytyčený určitý program, časový harmonogram na jeho splnění, ale opozice vám svými obstrukcemi rozhodování minimálně znesnadňuje nebo blokuje. Ruku na srdce, nemyslíte si, že byste v případě vedení radnice také dříve či později přešli od „idealismu“ k „pragmatismu?“

Uznávám, že někdy je to v podstatě takový proces a není to vždy jednoduché. Úlohou a povinností opozice je ale skutečně upozorňovat na to, co je špatně. Nestačí jen říkat tohle je špatně, ale i nabízet řešení, jak by se to dalo udělat jinak. Pokud jsou karty aktuálně rozdány tak, že je radnice defacto jednobarevná, tak si myslím, že to není dobře. Je to ovšem vůle voličů, takže takhle to musíme respektovat. Vždy je ale potřeba konat ve prospěch města. Politika je samozřejmě svým způsobem politická hra, ale přesto si troufám tvrdit, že bychom v rámci možností byli otevřenější k dialogu než současné vedení města.

V roce 2014 jste šli do voleb společně s Příbramáky pro Příbram v čele s Petrem Karešem. Vaše cesty se od té doby značně rozešly a dnes si nemůžete přijít na jméno. Co se stalo?

To je pravda, že jsme tehdy šli společně. Ten vývoj něco ukázal. Pokud mám mluvit za sebe, nemůžu říct, že bych inženýru Karešovi nemohl přijít na jméno. Byl mezi námi jednoduše názorový nesoulad. On uvažuje jinak než my, proto se naše cesty rozešly. Nedá se vypíchnout jedna konkrétní situace nebo určitý moment, jednoduše jsme se nedohodli na další spolupráci.

Pojďme do současnosti. Jako jedni z mála představujete na svém webu nejenom volební program, ale i vaší vizi. Myšlenka digitalizace procesů ve smyslu chytré Příbrami mi přijde velmi žádoucí a hlavně nadstranická, s dobrou šancí na prosazení i z pozice opozice. Máte v tomto ohledu zpracovanou i nějakou konkrétnější analýzu proveditelnosti, která by se dala rozvíjet?

Základem je představit si Příbram jako padesátitisícové město, které je plné mladých, energických, spokojených Příbramáků. Fungující školy, fungující rodiny, a to je v podstatě cíl. Cesta k tomu vedoucí je jedním z důležitých bodů, kterému se chceme věnovat. My jsme si vytyčili bezpečnou, chytrou a čistou Příbram. Digitalizace je dnes v podstatě jediná cesta, pokud chceme držet krok s aktuálními trendy a požadavky moderního města. Na naší kandidátce máme mimo jiné i IT specialisty, kolega Mosler je v tomto směru také velmi dobře vybaven. Abychom však toto téma mohli více rozvíjet, potřebujeme získat silnější mandát.

TOMÁŠ MOSLER: Já bych jenom doplnil, že některá tato opatření jsme měli už v předchozím volebním programu a něco lze poměrně jednoduše realizovat, pokud k tomu bude politická vůle. To se týká například chytrých opatření v dopravě, jakými jsou ukazatele zbývajícího času na semaforech, zelená vlna na některých vhodných úsecích nebo i řešení sloužící k identifikaci volných parkovacích míst po Příbrami.

Letitý problém Příbrami z hlediska její atraktivity pro život, či z hlediska turismu, je absence nějaké významnější instituce či turistické atrakce. Svatá Hora a Hornické muzeum to nezachrání. Má Šance pro Příbram v tomto směru nějaké zajímavé myšlenky, které by stály za hlubší úvahu a rozpracování?

Říkáte to správně – Svatá Hora klenot, Hornické muzeum tradice, ale samy o sobě to opravdu nezachrání. Je potřeba přijít s něčím dalším. Původní myšlenka radnice spočívala v postavení aquaparku, který měl být v té původní megalomanské verzi významným lákadlem pro návštěvy ze širokého okolí. To se nepodařilo a osobně si myslím, že to je v pořádku, protože toto za mě není cesta.

V roce 2016 jsem byl u zrodu myšlenky na vybudování destinační agentury v Příbrami. Ta měla mít za úkol dostat do města turismus. Zatraktivnit nástupní místa do Brd, parkoviště, penziony, zkrátka vybudovat tady takovou turistickou vstupní bránu do Brd. To bohužel tenkrát z různých důvodů nevyšlo a téma destinační agentury se odložilo. Aktuálně je toto téma znovu na stole a v zastupitelstvu se bude hlasovat nějaká třetí, čtvrtá verze.

Obecně bohužel platí, že Příbram se vylidňuje a stárne. Srdcem každého města jsou školy. V této souvislosti je opravdu smutné, že došlo ke zrušení Gymnázia pod Svatou Horou. Šance pro Příbram se snažila toto rozhodnutí zvrátit tím, že našla soukromého zřizovatele, kterým mohlo být Arcibiskupství Pražské. Doufali jsme, že si město vezme gymnázium pod svá křídla jako městské gymnázium. To ovšem neprošlo a navíc nám bylo řečeno, že stávající prostory Gymnázia pod Svatou Horou město plně využije pro jiné účely, čímž byl osud definitivně naplněn a nyní je zde o 60 středoškolských míst ročně méně. Napadlo nás zřídit zde vysokou školu technického typu s campusem, ale to je běh na dlouhou trať a musela by pro to být politická vůle.

DAGMAR ŘÍHOVÁ: Město Příbram v podstatě nijak nezdůrazňuje, že kousek odsud je památník Vojna. Za mě je tento památník něco, na co by nikdo neměl zapomenout. Každý mladý člověk naší republiky by ho měl navštívit, aby věděl, v jakých podmínkách tady žili muklové v 50. letech. Je proto škoda, že památníku Vojna není ze strany města věnována větší pozornost.

Další myšlenka, která mě ve vašem volebním programu zaujala, je přizvání soukromého sektoru, filantropů a podporovatelů při realizaci vybraných projektů. Umožňuje vůbec současná legislativa městům takto spolufinancovat projekty, které pak budou v jeho majetku? Jsou podle Vás v Příbrami v tomto smyslu vůbec nějací takoví partneři či podnikatelské subjekty?

DAGMAR ŘÍHOVÁ: Já jsem toho názoru, že současná legislativa vůbec nezabraňuje tomu, aby vznikly korporace soukromě-právního typu, ve kterých by mělo podíl město. Zde se ovšem tyto možnosti zatím vůbec nevyužívají a město nikterak nepátrá po tom, zda tady takové možnosti existují. Myslím, že podobní lidé by se určitě našli. Napadá mě například pan Passer, podnikatel žijící na Sedlčansku. Možná by stálo za to ho oslovit a zkusit s ním dát nějaký projekt dohromady. Takových lidí by se tady na Příbramsku určitě mohlo najít víc.

Zavedení karty Příbramáka by také jistě bylo pozitivní. Můžete nám myšlenku blíže představit?

Základní naše myšlenka je taková, že být Příbramákem musí být výhoda. Takovou výhodou by mohla být právě karta, resp. aplikace v mobilu, která v sobě bude sdružovat vícero výhod podle věku uživatele. Počínaje například parkováním, přes objednávání a výdej obědů ve školních jídelnách, návštěvu kulturních akcí, až po jízdenku MHD.

Tomáš Mosler, třetí muž vaší kandidátky, dlouhodobě kritizuje radnici za přehlížení požadavků osadních výborů, konkrétně pak toho Březohorského. Napadá vás jak zajistit, aby výbory dostaly větší slovo, resp. pravomoci?

TOMÁŠ MOSLER: V první řadě by pomohlo, kdyby lépe fungovala komunikace s vedením města. V řadě případů se o něco snažíme, ale často to připomíná situaci v duchu jeden krok kupředu a dva kroky zpátky. Přitom kolikrát by ze strany vedení města stačilo věnovat o něco více pozornosti těm informacím a tomu, co si přejeme. Osadní výbor je pouze poradní a iniciativní orgán zastupitelstva a nemá žádnou faktickou pravomoc.

Je něco, za co lze současnou radnici pochválit?

To je těžká otázka. Řeknu to takhle. Potkal jsem známého, který mi říkal: „Ta radnice, kdyby neměla Novák, tak nemá nic." Takže ten Novák je asi dílo, které je potřeba zmínit, byť má mnoho nedokonalostí. Je to ale nepochybně krok kupředu. Zároveň je potřeba zdůraznit, že Novák si zaplatili občané Příbrami, protože jeden z prvních kroků, které si současné vedení radnice odhlasovalo, bylo zvýšení daně z nemovitosti o 150 %. To ročně dělá cca 20 - 25 milionů Kč. Když to vynásobím osmi, tak je to obrovské množství peněz.

V rámci snahy o ulehčení Příbramákům v nelehké době bychom určitě podpořili snížení daně z nemovitosti na původní úroveň, i kdyby to mělo být pouze dočasné snížení. Zpětnou vazbou práce vedení města by mohly být volby, které nastaví jediné objektivní zrcadlo současné radnici.

S jakým volebním výsledkem by bylo Vaše uskupení spokojeno?

7 mandátů