Jižním Brdům vévodí majestátní vrch Třemšína

Třemšín okamžitě upoutá každého, kdo poprvé navštíví rožmitálskou kotlinu, obklopenou zelenou podkovou lesů.

Ty obepínají Rožmitál a vesničky rozeseté pod hranicí lesa. Při pohledu od Rožmitálu nelze přehlédnout výrazně vystupující hřeben „Třemšínské skupiny“ směrem na jihozápad. Terén se tu prudce zvedá — zprava začíná Hengstem, pokračuje Holým vrchem a hřebenem Křemel. Až úplně vzadu vlevo ční Třemšín, nejvyšší vrchol této skupiny, s temenem porostlým listnáči a dnes bohužel i zubatým profilem po kůrovcové kalamitě. Paradoxně právě odtud jeho vrchol nepůsobí nijak výrazně. Naopak, z jižního okraje Brd, při pohledu z Blatenska nebo Nepomucka, vypadá Třemšín mnohem impozantněji. Odtamtud pozorovatel vnímá, jak se zvedají jednotlivé hřebeny, až se jejich linie sbíhá k mohutnému Třemšínu.

Třemšín sice není nejvyšším vrcholem Brd, ale bezesporu patří k těm nejzáhadnějším a nejposvátnějším místům celého Podbrdska. Tenhle bájný vrch je nejznámější právě díky historii kraje, která se podle všeho začala psát už ve středověku přímo na jeho vrcholu.

Stavba hradu a jeho zánik
Hrad Třemšín a jeho historie je opředena mnoha příběhy. Zda se zakládají na pravdě, nikdo už nezjistí. Podle všeho byl hrad založen kolem roku 1200 rodem Buziců. Byl převážně dřevěný, s kamennou bránou a částí vnitřního opevnění. Vnější hradby tvořily dřevěné palisády.

Hrad Třemšín byl v roce 1424 dobyt a vypleněn husity. ​Po roce 1446 hrad postupně pustl a zarůstal lesem. V roce 1528 získal Zdeněk Lev z Rožmitálu od krále Ferdinanda I. povolení k opravě hradu, ale k obnově již nedošlo. ​

Některé prameny uvádějí, že hrad v letech 1436 - 1446 obýval Mikuláš Vepř, zvaný též Svinda. Měl to být zchudlý šlechtic, jenž se živil válečným řemeslem v cizích službách. ​

V roce 1771 nechal rožmitálský lesmistr Josef Eustach Kráčmer na jižním předhradí postavit kapli Proměnění Páně. Když projdeme předhradím, kde dnes stojí turistický přístřešek, dorazíme k mostu přes příkop, který odděluje předhradí od vlastního hradiště. Z něj dnes zůstaly už jen kamenné valy. Na samotném vrcholu, uvnitř starověkého hradiště, stála dřevěná stavba, kterou mnozí pamatují. Často byla mylně považována za rozhlednu, ale ve skutečnosti šlo o trigonometrickou věž. Ta sice umožňovala jistý výhled do krajiny, ale ten byl kvůli vzrostlým stromům dost omezený. Stavba byla nakonec z bezpečnostních důvodů odstraněna.

První skutečná rozhledna tu vyrostla už v roce 1888 zásluhou arcibiskupa Františka Schönborna. Byla čtyřpatrová a měla celkem 84 schodů. V roce 1915 však musela být kvůli špatnému stavu a opakovaným zásahům bleskem zbourána.

O tom, jak se na podobě Třemšína podepsal romantismus, si povíme příště.