Jiří Burian: „Boj se suchem a pomoc tomuto regionu, ve kterém žiji. To jsou moje priority.“
PR
21. září 2020 (09:53)
Osmadvacet let byl starostou Sedlčan. Starostou bez afér a skandálů. Tuto vysokou morální laťku si udržel doposud. V čele Sedlčan už dva roky nestojí, naplno se totiž věnuje výkonu svého senátorského mandátu. Ten mu letos končí.
Jiří Burian, který ze svého volebního obvodu i pochází, by ale rád v započaté práci pokračoval. A stejně jako doposud se dál zasazoval nejen o přijímání kvalitních zákonů a řešení celospolečenských problémů, jako je například nedostatek vody, ale pomáhal i svému regionu. Tedy dělal to, co mu je vlastní od počátku 90. let, kdy do politiky vstoupil.
Když jste jako nově zvolený senátor vstoupil na podzim 2014 do parlamentní politiky, moc času na „rozkoukání“ jste asi neměl…
To určitě ne. Musel jsem si velmi rychle osvojit, jak to v Senátu chodí. Není to jednoduché a trvá zhruba rok, než si můžete říci, tak teď vím, jak to funguje. Nicméně učíte se to za pochodu. Hned po nástupu jsem měl ale jedno velké téma k řešení, a tím bylo zmenšení a zpřístupnění Vojenského újezdu Brdy. Už ve svém volebním programu jsem garantoval, že se zasadím o jeho smysluplné využití. Kontaktoval jsem starosty jak na příbramské, tak na rokycanské straně újezdu, abych znal jejich názory. Především na základě jednání s nimi se mi pak podařilo prosadit na ministerstvu pro místní rozvoj územní ochranu celého tohoto prostoru. Ministerstvo poté zpracovalo územní studii, která stanovila jasné limity pro eventuální výstavbu v Brdech. Na to pak navázalo vyhlášení CHKO Brdy, a tím se podařilo dát budoucímu využívání Brd smysluplnou a ohleduplnou perspektivu.
Čemu jste se v Senátu věnoval především?
Hlavně jsem se věnoval těm zákonům, které mají zasahovat do života měst a obcí. Z tohoto prostředí jsem vyšel. Řešil jsem také problematiku ochrany zdrojů vody i vodovodů a kanalizací. Bohaté zkušenosti jsem pro to měl právě ze Sedlčan kde jsme se dlouho potýkali s nedostatkem pitné vody. Jsem původním povoláním stavební inženýr, proto další oblastí mého zájmu byla doprava a dopravní stavby. V mém volebním obvodu se to týkalo například obchvatu Olbramovic, který by se mohl už v listopadu začít stavět. Snažím se řešit jihovýchodní obchvat Příbrami a výstavbu dálnice D4, kde by se i díky využití PPP projektů (společné financování soukromým a veřejným sektorem – zejména státním sektorem) mohla výstavba již v příštím roce výrazně pohnout dopředu.
Když jste jako nově zvolený senátor vstoupil na podzim 2014 do parlamentní politiky, moc času na „rozkoukání“ jste asi neměl…
To určitě ne. Musel jsem si velmi rychle osvojit, jak to v Senátu chodí. Není to jednoduché a trvá zhruba rok, než si můžete říci, tak teď vím, jak to funguje. Nicméně učíte se to za pochodu. Hned po nástupu jsem měl ale jedno velké téma k řešení, a tím bylo zmenšení a zpřístupnění Vojenského újezdu Brdy. Už ve svém volebním programu jsem garantoval, že se zasadím o jeho smysluplné využití. Kontaktoval jsem starosty jak na příbramské, tak na rokycanské straně újezdu, abych znal jejich názory. Především na základě jednání s nimi se mi pak podařilo prosadit na ministerstvu pro místní rozvoj územní ochranu celého tohoto prostoru. Ministerstvo poté zpracovalo územní studii, která stanovila jasné limity pro eventuální výstavbu v Brdech. Na to pak navázalo vyhlášení CHKO Brdy, a tím se podařilo dát budoucímu využívání Brd smysluplnou a ohleduplnou perspektivu.
Čemu jste se v Senátu věnoval především?
Hlavně jsem se věnoval těm zákonům, které mají zasahovat do života měst a obcí. Z tohoto prostředí jsem vyšel. Řešil jsem také problematiku ochrany zdrojů vody i vodovodů a kanalizací. Bohaté zkušenosti jsem pro to měl právě ze Sedlčan kde jsme se dlouho potýkali s nedostatkem pitné vody. Jsem původním povoláním stavební inženýr, proto další oblastí mého zájmu byla doprava a dopravní stavby. V mém volebním obvodu se to týkalo například obchvatu Olbramovic, který by se mohl už v listopadu začít stavět. Snažím se řešit jihovýchodní obchvat Příbrami a výstavbu dálnice D4, kde by se i díky využití PPP projektů (společné financování soukromým a veřejným sektorem – zejména státním sektorem) mohla výstavba již v příštím roce výrazně pohnout dopředu.
Závažným aktuálním problémem České republiky je nedostatek vody. Je to vaše velké téma. Co tedy děláte pro zlepšení stavu?
V červenci 2017 schválila vláda velmi kvalitní koncepční dokument, který zpracoval pro řešení tohoto problému tým renomovaných odborníků. Zjistil jsem, že bohužel zůstal pouze „v šuplíku“. Nikdo s ním nepracoval, v dokumentu stanovených zhruba padesát úkolů nikdo neřešil, a neměly ani návaznost alespoň na rámcové financování. Inicioval jsem tedy vznik stále senátní komise s názvem „Voda-sucho“, v jejímž čele i stojím. Neustále „vandruju“ zejména do ministerstev životního prostředí a zemědělství, aby začala úkoly z koncepce schválené vládou plnit. Pokud jim v tom někdy brání neexistující nebo špatné zákony či předpisy, řešíme to s členy komise. V tom je i naše hlavní role. Podařilo se mi dosavadní ztuhlost a nicnedělání rozhýbat. Jde to sice na můj vkus stále dost ztuha, ale to se zlepší. Řešení závažného problému nedostatku vody není otázkou jednoho roku nebo dvou let. Je to dlouhodobější záležitost, a i vládní koncepce s tím tak počítá.
Zastupujete volební obvod, který zahrnuje přes 140 měst a obcí na Příbramsku, Benešovsku a Praze-západ. Na co jste se v tomto regionu v uplynulých šesti letech zaměřil především?
Jsem ze Sedlčan, a proto i v místním kulturním domě mám svou senátorskou kancelář. Nicméně už od počátku jsem dal ve známost do celého regionu, že jsem tu k dispozici pro všechny. Těch věcí, které jsem ve volebním obvodu řešil, anebo pomáhal řešit, je opravdu hodně. V jedné obci na Příbramsku jsem například pomohl zabránit nechtěné výstavbě spalovny na plasty, v další se zajištěním nebezpečného železničního přejezdu. S celou řadou obcí jsem řešil problémy se zásobováním pitnou vodou. Obvykle napojením na jiné přivaděče nebo jiné zdroje, než které měly k dispozici. Výrazně se angažuji například právě v řešení obchvatu Olbramovic, kde jsem v kontaktu jak s obecním úřadem, tak s místním občanským sdružením.
V červenci 2017 schválila vláda velmi kvalitní koncepční dokument, který zpracoval pro řešení tohoto problému tým renomovaných odborníků. Zjistil jsem, že bohužel zůstal pouze „v šuplíku“. Nikdo s ním nepracoval, v dokumentu stanovených zhruba padesát úkolů nikdo neřešil, a neměly ani návaznost alespoň na rámcové financování. Inicioval jsem tedy vznik stále senátní komise s názvem „Voda-sucho“, v jejímž čele i stojím. Neustále „vandruju“ zejména do ministerstev životního prostředí a zemědělství, aby začala úkoly z koncepce schválené vládou plnit. Pokud jim v tom někdy brání neexistující nebo špatné zákony či předpisy, řešíme to s členy komise. V tom je i naše hlavní role. Podařilo se mi dosavadní ztuhlost a nicnedělání rozhýbat. Jde to sice na můj vkus stále dost ztuha, ale to se zlepší. Řešení závažného problému nedostatku vody není otázkou jednoho roku nebo dvou let. Je to dlouhodobější záležitost, a i vládní koncepce s tím tak počítá.
Zastupujete volební obvod, který zahrnuje přes 140 měst a obcí na Příbramsku, Benešovsku a Praze-západ. Na co jste se v tomto regionu v uplynulých šesti letech zaměřil především?
Jsem ze Sedlčan, a proto i v místním kulturním domě mám svou senátorskou kancelář. Nicméně už od počátku jsem dal ve známost do celého regionu, že jsem tu k dispozici pro všechny. Těch věcí, které jsem ve volebním obvodu řešil, anebo pomáhal řešit, je opravdu hodně. V jedné obci na Příbramsku jsem například pomohl zabránit nechtěné výstavbě spalovny na plasty, v další se zajištěním nebezpečného železničního přejezdu. S celou řadou obcí jsem řešil problémy se zásobováním pitnou vodou. Obvykle napojením na jiné přivaděče nebo jiné zdroje, než které měly k dispozici. Výrazně se angažuji například právě v řešení obchvatu Olbramovic, kde jsem v kontaktu jak s obecním úřadem, tak s místním občanským sdružením.
Před čtyřmi lety jste také založil fond rozvoje regionu, který i nese vaše jméno. Dáváte do něj část peněz ze svého výdělku. Proč jste to udělal a kam ty peníze doputovaly?
Je řada sdružení, spolků a organizací, které pro své bohulibé aktivity nemají dostatek peněz. Na státní ani krajské peníze nedosáhnou anebo jen v nedostatečném množství. Proto jsme se rozhodl je v rámci mých možností podpořit. Za ty čtyři roky to bylo již ve zhruba dvaceti případech. Obvykle jsou to akce seniorů, zdravotně postižených, ale i například soutěže dobrovolných hasičů nebo amatérských sportovců.
Atmosféra v české společnosti není nejlepší. Je rozštěpená, poměrně nervózní, oslabuje se vzájemná tolerance, sílí naopak vzájemné nevraživost. Jakou roli v tom může sehrát právě Senát?
Situace v české společnosti mne netěší. A je neodpovědné, že někteří politici a také média rozpolcenost společnosti svými vyjádřeními ještě úmyslně prohlubují. O to více si vážím atmosféry, která v Senátu panuje. Je tam zcela jiné prostředí než v Poslanecké sněmovně. Jednak je to dáno tím, že téměř polovina senátorů jsou bývalí nebo současní starostové, zbytek pak lidé z různých oblastí a odborností, rovněž však zkušení. Projednává-li se něco v Senátu, tak k tomu všichni přistupují pragmaticky. Jednotlivé politické kluby, a je jich v Senátu šest, dokáží mezi sebou komunikovat. A vlastní jednání pléna Senátu, na rozdíl od Poslanecké sněmovny, probíhají naprosto v klidu. Senát je tak nejen v posuzování zákonů přicházející z Poslanecké sněmovny a „hlídání“ ústavnosti, ale také nastolenými vztahy a úrovní jednání velmi důležitou pojistkou pro demokracii. A snad i příkladem, jak by se lidé měli k sobě chovat, i když mají odlišné názory. Moc si přeji, aby to takto zůstalo a hulvátství, netolerance a hloupost v něm nedostaly šanci.
Čemu byste se chtěl věnovat, pokud by se vám podařilo mandát v Senátu ve volbách obhájit?
Mojí hlavní prioritou bude i nadále zadržení vody v krajině, posílení zdrojů pitné vody a pro příští generace zajištění dostatku těchto zdrojů. Je zřejmé, že pitná voda bude alfou a omegou všeho již za několik let. Určitě bych chtěl i nadále pohlídat projednávání a schvalování věcí, které by mohly mít dopad na život měst a obcí. Zasadím se o to, aby nebyl povolený průzkum a těžba zlata na Příbramsku a zlepšit chci taky koordinaci sběru a likvidace odpadů v obcích. Stejně jako dosud budu i nadále podporovat činnost místních sdružení a spolků. Do fáze uskutečnění chci dostat již zmiňované obchvaty Olbramovic a Příbramě i výstavbu dálnic D3 a D4.
Je řada sdružení, spolků a organizací, které pro své bohulibé aktivity nemají dostatek peněz. Na státní ani krajské peníze nedosáhnou anebo jen v nedostatečném množství. Proto jsme se rozhodl je v rámci mých možností podpořit. Za ty čtyři roky to bylo již ve zhruba dvaceti případech. Obvykle jsou to akce seniorů, zdravotně postižených, ale i například soutěže dobrovolných hasičů nebo amatérských sportovců.
Atmosféra v české společnosti není nejlepší. Je rozštěpená, poměrně nervózní, oslabuje se vzájemná tolerance, sílí naopak vzájemné nevraživost. Jakou roli v tom může sehrát právě Senát?
Situace v české společnosti mne netěší. A je neodpovědné, že někteří politici a také média rozpolcenost společnosti svými vyjádřeními ještě úmyslně prohlubují. O to více si vážím atmosféry, která v Senátu panuje. Je tam zcela jiné prostředí než v Poslanecké sněmovně. Jednak je to dáno tím, že téměř polovina senátorů jsou bývalí nebo současní starostové, zbytek pak lidé z různých oblastí a odborností, rovněž však zkušení. Projednává-li se něco v Senátu, tak k tomu všichni přistupují pragmaticky. Jednotlivé politické kluby, a je jich v Senátu šest, dokáží mezi sebou komunikovat. A vlastní jednání pléna Senátu, na rozdíl od Poslanecké sněmovny, probíhají naprosto v klidu. Senát je tak nejen v posuzování zákonů přicházející z Poslanecké sněmovny a „hlídání“ ústavnosti, ale také nastolenými vztahy a úrovní jednání velmi důležitou pojistkou pro demokracii. A snad i příkladem, jak by se lidé měli k sobě chovat, i když mají odlišné názory. Moc si přeji, aby to takto zůstalo a hulvátství, netolerance a hloupost v něm nedostaly šanci.
Čemu byste se chtěl věnovat, pokud by se vám podařilo mandát v Senátu ve volbách obhájit?
Mojí hlavní prioritou bude i nadále zadržení vody v krajině, posílení zdrojů pitné vody a pro příští generace zajištění dostatku těchto zdrojů. Je zřejmé, že pitná voda bude alfou a omegou všeho již za několik let. Určitě bych chtěl i nadále pohlídat projednávání a schvalování věcí, které by mohly mít dopad na život měst a obcí. Zasadím se o to, aby nebyl povolený průzkum a těžba zlata na Příbramsku a zlepšit chci taky koordinaci sběru a likvidace odpadů v obcích. Stejně jako dosud budu i nadále podporovat činnost místních sdružení a spolků. Do fáze uskutečnění chci dostat již zmiňované obchvaty Olbramovic a Příbramě i výstavbu dálnic D3 a D4.
Ing. Jiří Burian
je vystudovaný stavební inženýr. Ženatý, otec dvou dětí. Od října 2014 senátor za obvod č. 18 – Příbram. V letech 2000 až 2014 by zastupitelem Středočeského kraje, kde byl předsedou výboru pro dopravu a poslední dva roky místopředsedou výboru pro sociální věci. V letech 1990 až 2018 starosta města Sedlčany. Nyní je zde zastupitelem a členem Rady města.
V Senátu ČR byl místopředsedou ústavně-právního výboru, členem komise pro rozvoj venkova a členem podvýboru pro energetiku a dopravu. Je také předsedou stálé komise Senátu ČR „Voda a sucho“, jejíž vznik inicioval.
Za šest let měl Senát ČR devadesát dva zasedání. Jiří Burian chyběl pouze na dvou. Jednou ze zdravotních důvodů a jednou byl na pracovní zahraniční cestě s ústavně-právním výborem. Má tak téměř stoprocentní účast. A stejné je to i v případě práce v podvýboru, výboru a komisích. „Nekandidoval jsem do Senátu, abych si to pouze odseděl,“ říká.
je vystudovaný stavební inženýr. Ženatý, otec dvou dětí. Od října 2014 senátor za obvod č. 18 – Příbram. V letech 2000 až 2014 by zastupitelem Středočeského kraje, kde byl předsedou výboru pro dopravu a poslední dva roky místopředsedou výboru pro sociální věci. V letech 1990 až 2018 starosta města Sedlčany. Nyní je zde zastupitelem a členem Rady města.
V Senátu ČR byl místopředsedou ústavně-právního výboru, členem komise pro rozvoj venkova a členem podvýboru pro energetiku a dopravu. Je také předsedou stálé komise Senátu ČR „Voda a sucho“, jejíž vznik inicioval.
Za šest let měl Senát ČR devadesát dva zasedání. Jiří Burian chyběl pouze na dvou. Jednou ze zdravotních důvodů a jednou byl na pracovní zahraniční cestě s ústavně-právním výborem. Má tak téměř stoprocentní účast. A stejné je to i v případě práce v podvýboru, výboru a komisích. „Nekandidoval jsem do Senátu, abych si to pouze odseděl,“ říká.
Tip redakce: Pokud nechcete, aby vám unikly aktuální informace, staňte se fanoušky naší stránky na Facebooku a budete 24 hodin denně v obraze.
zdroj: PR
autor: PR