Je Štědrý den, lidé se scházejí u slavnostní večeře a rozbalují dárky
24. prosince 2024 (07:00)
foto: freepik
Oslavy Vánoc mají původ v dobách dávno před příchodem křesťanství, v oslavách zimního slunovratu.
Dnes je Štědrý den, který je pro většinu lidí v Česku nejdůležitějším dnem vánočních svátků. Křesťané si připomínají blížící se příchod Ježíše Krista, lidé se připravují na slavnostní večeři, a především děti se těší na večerní rozdávání dárků, které podle tradice nosí v Česku Ježíšek. Ke Štědrému dni patří i večerní návštěvy kostelů a účast na půlnoční bohoslužbě. Právě o Vánocích přicházejí do kostelů i ti, kdo je jinak běžně nenavštěvují.
Dnes v poledne se podle zákona zavřou všechny větší obchody v Česku. Znovu zahájí prodej v pátek 27. prosince. Výjimku mají pouze malé prodejny s rozlohou do 200 metrů čtverečních, obchody na nádražích a letištích, lékárny či čerpací stanice.
Oslavy Vánoc mají původ v dobách dávno před příchodem křesťanství, v oslavách zimního slunovratu. V lidových zvycích byl třeba Štědrý den magickým časem, kdy lidé věštili, jaká bude příští rok úroda nebo kdo se ožení a vdá. Dříve by také lidé třeba nenašli na štědrovečerní tabuli kapra, ale luštěniny a hlemýždě.
Oslavy Vánoc mají původ v dobách dávno před příchodem křesťanství, v oslavách zimního slunovratu. V lidových zvycích byl třeba Štědrý den magickým časem, kdy lidé věštili, jaká bude příští rok úroda nebo kdo se ožení a vdá. Dříve by také lidé třeba nenašli na štědrovečerní tabuli kapra, ale luštěniny a hlemýždě.
Současná podoba Vánoc je relativně nová. Vánoční stromky měly některé české rodiny už v 19. století, více se ale rozšířily až v dalším století. Stromeček se zdobil cukrovím, výrobky ze dřeva, perníku, pečiva a ovocem, především jablky. Skleněné ozdoby se vyráběly až později. Dárky se začaly více objevovat až v 19. století, a to hlavně skromné dárečky pro děti. Lidé také často na Štědrý den obdarovávali chudé.
Většinová společnost si původní křesťanský obsah Vánoc přetransformovala. Pro řadu rodin je dnešek časem volna, setkání s přáteli, klidné procházky, ale současně také připomínkou tradic. Mezi ně patří například schování kapří šupiny pod talíř, pouštění lodiček, rozkrajování jablka, házení pantoflem či lití olova.
Většinová společnost si původní křesťanský obsah Vánoc přetransformovala. Pro řadu rodin je dnešek časem volna, setkání s přáteli, klidné procházky, ale současně také připomínkou tradic. Mezi ně patří například schování kapří šupiny pod talíř, pouštění lodiček, rozkrajování jablka, házení pantoflem či lití olova.
Většinová společnost si původní křesťanský obsah Vánoc přetransformovala. Pro řadu rodin je dnešek časem volna, setkání s přáteli, klidné procházky, ale současně také připomínkou tradic. Mezi ně patří například schování kapří šupiny pod talíř, pouštění lodiček, rozkrajování jablka, házení pantoflem či lití olova.
Po Štědrém dnu následuje první svátek vánoční, kdy křesťané oslavují narození Ježíše Krista. Boží hod vánoční patří spolu s Božím hodem velikonočním neboli Zmrtvýchvstáním Páně, k největším svátkům liturgického roku.
Po Štědrém dnu následuje první svátek vánoční, kdy křesťané oslavují narození Ježíše Krista. Boží hod vánoční patří spolu s Božím hodem velikonočním neboli Zmrtvýchvstáním Páně, k největším svátkům liturgického roku.
Tip redakce: Pokud nechcete, aby vám unikly aktuální informace, staňte se fanoušky naší stránky na Facebooku a budete 24 hodin denně v obraze.
zdroj: pribram.cz
autor: Oldřich Kozák