Je Štědrý den, lidé se scházejí u slavnostní večeře a rozbalují dárky
24. prosince 2022 (06:53)
foto: pixabay
Oslavy Vánoc mají původ v dobách dávno před příchodem křesťanství, v oslavách zimního slunovratu. V lidových zvycích byl Štědrý den magickým časem, kdy lidé věštili, jaká bude příští rok úroda nebo kdo se ožení a vdá.
Dnes je Štědrý den, začínají Vánoce. Křesťané si připomínají blížící se příchod Ježíše Krista. Večer se lidé scházejí u štědrovečerní večeře a rozbalují dárky pod ozdobeným stromečkem, které podle letité tradice nosí v Česku Ježíšek.
Ke Štědrému dni patří i návštěvy kostelů a účast na půlnoční bohoslužbě. O Vánocích přicházejí do kostelů i ti, kteří je jinak nenavštěvují.
Po dvou letech nejsou letos vánoční svátky poznamenané epidemií koronaviru, tentokrát je však alespoň v některých domácnostech negativně ovlivnila nejistota ohledně zdražování či obavy kvůli pokračující válce na Ukrajině.
Oslavy Vánoc mají původ v dobách dávno před příchodem křesťanství, v oslavách zimního slunovratu. V lidových zvycích byl Štědrý den magickým časem, kdy lidé věštili, jaká bude příští rok úroda nebo kdo se ožení a vdá. Dříve by také lidé třeba nenašli na štědrovečerní tabuli kapra, ale luštěniny a hlemýždě.
Vánoční stromky měly některé české rodiny už v 19. století, více se ale rozšířily až v dalším století. Stromeček se zdobil cukrovím, výrobky ze dřeva, perníku, pečiva a ovocem, především jablky. Skleněné ozdoby se vyráběly až později. Dárky se začaly více objevovat až v 19. století, a to hlavně skromné dárečky pro děti. Lidé také často na Štědrý den obdarovávali chudé.
Pro řadu rodin je dnešek časem volna, setkání s přáteli a rodinou či přípravou slavnostní večeře, na níž se tradičně podává rybí polévka a smažený kapr s bramborový salátem. Jinde ale dávají přednost polévce hrachové a místo ryby servírují lososa, vinnou klobásu nebo řízky. Na svátky nechybí ani cukroví, ať už vlastní výroby, nebo kupované. Řada lidí stále dodržuje aspoň některé vánoční zvyky, mezi něž patří například zpěv koled, schování kapří šupiny pod talíř, pouštění lodiček se svíčkou, rozkrajování jablka či lití olova.
Po Štědrém dnu následuje první svátek vánoční, kdy křesťané oslavují narození Ježíše Krista. Boží hod vánoční patří spolu s Božím hodem velikonočním, neboli Zmrtvýchvstáním Páně, k největším svátkům liturgického roku.
Tip redakce: Pokud nechcete, aby vám unikly aktuální informace, staňte se fanoušky naší stránky na Facebooku a budete 24 hodin denně v obraze.
zdroj: pribram.cz/ČTK
autor: Tomáš Pečenka
Související
•Vepřín v Letech, který stál v místě romského koncentračního tábora, je zbouraný
•V Příbrami odstartoval prodej vánočních kaprů
•Je zlatá neděle a čas zapálit čtvrtou svíčku na adventním věnci