Je libo nadívaný krocan, lívance, vařené fazole se slaninou nebo krůta s kaštanovou nádivkou? Co se servíruje o Vánocích ve světě
24. prosince 2024 (16:00)
foto: pixabay
K Vánocům se v Čechách pojí množství lidových zvyků jako koleda, vánoční stromek, betlém, vánoční dárky, které podle české tradice nosí Ježíšek či vánoční cukroví. Jak se ale slaví Vánoce ve světě?
Anglie, USA
V Anglii a v Severní Americe jsou Vánoce slaveny v duchu náboženské tradice, spojené s obdarováváním bližních dárky, jež jsou rozbalovány 25. prosince ráno. V domácnostech nesmí chybět vánoční stromek, v USA je též oblíbené venkovní zdobení domů vánoční výzdobou, především osvětlením. Na stole nechybí krocan s nádivkou, šunka a vaječný koňak se skořicí a muškátovým oříškem. Dárky v Americe roznáší Santa Claus v noci na 25. prosince, do domů vstupuje výhradně komínem a krbem. Santa Claus má pár kilo nadváhu, a tak se občas v některém komíně zasekne :-)
V Anglii a v Severní Americe jsou Vánoce slaveny v duchu náboženské tradice, spojené s obdarováváním bližních dárky, jež jsou rozbalovány 25. prosince ráno. V domácnostech nesmí chybět vánoční stromek, v USA je též oblíbené venkovní zdobení domů vánoční výzdobou, především osvětlením. Na stole nechybí krocan s nádivkou, šunka a vaječný koňak se skořicí a muškátovým oříškem. Dárky v Americe roznáší Santa Claus v noci na 25. prosince, do domů vstupuje výhradně komínem a krbem. Santa Claus má pár kilo nadváhu, a tak se občas v některém komíně zasekne :-)
foto: pixabay
Belgie
V Belgii nemají Vánoce tu správnou atmosféru jako u nás. Každá rodina slaví jinak a kapra ani salát tu rozhodně nečekejte. Čtyřiadvacátého večer je normální pracovní den, a tak v době, kdy v Čechách lidé dokončili úklid bytu, ozdobili stromeček a připravují vánočního kapra, zde se ještě pracuje. V Belgii, podobně jako v sousedním Nizozemsku, děti prožívají více svátek sv. Mikuláše než Vánoce. Na Boží hod vánoční snídají cougnou nebo cougnoulle, což je sladké pečivo chuťově podobné naší vánočce. Typickou pochoutkou vyhrazenou jen pro vánoční tabuli je sladké vánoční poleno. Jedná se o měkkou pěnovitou roládu, naplněnou krémem a zvenčí ozdobenou čokoládou tak, že opravdu připomíná poleno.
V Belgii nemají Vánoce tu správnou atmosféru jako u nás. Každá rodina slaví jinak a kapra ani salát tu rozhodně nečekejte. Čtyřiadvacátého večer je normální pracovní den, a tak v době, kdy v Čechách lidé dokončili úklid bytu, ozdobili stromeček a připravují vánočního kapra, zde se ještě pracuje. V Belgii, podobně jako v sousedním Nizozemsku, děti prožívají více svátek sv. Mikuláše než Vánoce. Na Boží hod vánoční snídají cougnou nebo cougnoulle, což je sladké pečivo chuťově podobné naší vánočce. Typickou pochoutkou vyhrazenou jen pro vánoční tabuli je sladké vánoční poleno. Jedná se o měkkou pěnovitou roládu, naplněnou krémem a zvenčí ozdobenou čokoládou tak, že opravdu připomíná poleno.
foto: pixabay
Itálie
V Itálii bývají hlavním symbolem Vánoc jesličky. Zpravidla ale nechybí ani ozdobený vánoční stromeček (nejčastěji jedle). Konkrétní zvyky a tradice se liší dle rodin a podle jednotlivých měst a regionů. Zejména křesťanské rodiny mají jesličky doma, a na ty v životní velikosti se chodí dívat do kostelů nebo na náměstí. Rodinné betlémy se obvykle dědí z generace na generaci. Vánočním dnem je 25. prosinec. Hlavní slavnostní pokrmy o několika chodech se podávají při večeři 24. 12. nebo při obědě 25. 12., kdy se scházejí celé rodiny. Dárky se rozbalují po večeři 24. 12. (čeká se do půlnoci, kdy začne 25. prosinec) nebo druhý den ráno a leží vedle jesliček nebo pod stromečkem. Po snídani jde zpravidla celá rodina do kostela. Na italské vánoční hostině nesmí chybět panettone, typická vánoční bábovka s rozinkami a kandovaným ovocem, nebo v případě severní Itálie jednodušší pandoro. Hlavní jídla se opět liší v závislosti na tradicích daného regionu a rodin. Může být jehněčí s rozmarýnovými bramborami a artyčoky či večeře o několika chodech na bázi mořských ryb.
V Itálii bývají hlavním symbolem Vánoc jesličky. Zpravidla ale nechybí ani ozdobený vánoční stromeček (nejčastěji jedle). Konkrétní zvyky a tradice se liší dle rodin a podle jednotlivých měst a regionů. Zejména křesťanské rodiny mají jesličky doma, a na ty v životní velikosti se chodí dívat do kostelů nebo na náměstí. Rodinné betlémy se obvykle dědí z generace na generaci. Vánočním dnem je 25. prosinec. Hlavní slavnostní pokrmy o několika chodech se podávají při večeři 24. 12. nebo při obědě 25. 12., kdy se scházejí celé rodiny. Dárky se rozbalují po večeři 24. 12. (čeká se do půlnoci, kdy začne 25. prosinec) nebo druhý den ráno a leží vedle jesliček nebo pod stromečkem. Po snídani jde zpravidla celá rodina do kostela. Na italské vánoční hostině nesmí chybět panettone, typická vánoční bábovka s rozinkami a kandovaným ovocem, nebo v případě severní Itálie jednodušší pandoro. Hlavní jídla se opět liší v závislosti na tradicích daného regionu a rodin. Může být jehněčí s rozmarýnovými bramborami a artyčoky či večeře o několika chodech na bázi mořských ryb.
foto: pixabay
Řecko
Mezi vánoční tradice patří například žehnání domů svěcenou vodou proti zlým skřítkům nebo dětské průvody. Děti chodí 24. prosince koledovat s triangly a bubínky ke známým a sousedům. 25. prosince se zpravidla koná jedna z nejbohatších řeckých hostin v roce. Podává se krůta s kaštanovou nádivkou, mleté maso a piniové oříšky, někdy se peče sele, jehně nebo ryby. Dárky nosí Mikuláš až na přelomu roku.
Mezi vánoční tradice patří například žehnání domů svěcenou vodou proti zlým skřítkům nebo dětské průvody. Děti chodí 24. prosince koledovat s triangly a bubínky ke známým a sousedům. 25. prosince se zpravidla koná jedna z nejbohatších řeckých hostin v roce. Podává se krůta s kaštanovou nádivkou, mleté maso a piniové oříšky, někdy se peče sele, jehně nebo ryby. Dárky nosí Mikuláš až na přelomu roku.
foto: pixabay
Polsko
V Polsku začínají Vánoce večer 24. prosince v okamžiku, kdy se na nebi objeví první hvězda. Na začátku štědrovečerní večeře se rodina a hosté dělí oplatkou. Je to symbol smíření a příležitost přát si všechno nejlepší. Zvykem je prostírat u štědrovečerní večeře jeden talíř s příborem navíc, pro případného hosta. Dárky se rozdávají ještě před hostinou. Večeře se skládá z dvanácti chodů symbolizujících dvanáct měsíců v roce. Dříve se jako hlavní chod podávala hlavně ryba, ale v poslední době se čím dál více prosazuje krocan. Před tím se obvykle podává boršč nebo zelí s houbami.
V Polsku začínají Vánoce večer 24. prosince v okamžiku, kdy se na nebi objeví první hvězda. Na začátku štědrovečerní večeře se rodina a hosté dělí oplatkou. Je to symbol smíření a příležitost přát si všechno nejlepší. Zvykem je prostírat u štědrovečerní večeře jeden talíř s příborem navíc, pro případného hosta. Dárky se rozdávají ještě před hostinou. Večeře se skládá z dvanácti chodů symbolizujících dvanáct měsíců v roce. Dříve se jako hlavní chod podávala hlavně ryba, ale v poslední době se čím dál více prosazuje krocan. Před tím se obvykle podává boršč nebo zelí s houbami.
foto: pixabay
Švédsko
Prvním vánočním svátkem je ve Švédsku 13. prosinec – Den sv. Lucie. Tento svátek se podobá českému Mikuláši. Mladí lidé se v převlečení za anděly a na hlavě ozdobení korunou s hořícími svíčkami vydávají nadělovat dětem cukroví. Na Štědrý den odpoledne se schází rodina u vánočního stolu. Po rozdání dárků se tančí kolem vánočního stromku, tance a hry s nimi spojené jsou velmi staré a přechází z generace na generaci. K večeři se podává vánoční šunka, sledě naložené na několik způsobů, masové kuličky a brambory s ančovičkami, cibulí a smetanou.
Prvním vánočním svátkem je ve Švédsku 13. prosinec – Den sv. Lucie. Tento svátek se podobá českému Mikuláši. Mladí lidé se v převlečení za anděly a na hlavě ozdobení korunou s hořícími svíčkami vydávají nadělovat dětem cukroví. Na Štědrý den odpoledne se schází rodina u vánočního stolu. Po rozdání dárků se tančí kolem vánočního stromku, tance a hry s nimi spojené jsou velmi staré a přechází z generace na generaci. K večeři se podává vánoční šunka, sledě naložené na několik způsobů, masové kuličky a brambory s ančovičkami, cibulí a smetanou.
foto: pixabay
Dánsko
Lidé v Dánsku si o Vánocích zdobí dům postavičkami skřítků, kterým se říká nisser. Mohou být různě velcí, mají špičatou čepičku a jsou oblečeni do dánských národních barev (červené a bílé). Jsou to právě tito skřítci, kteří večer 24. prosince nadělují dárky. Večeře začíná skořicovým rýžovým pudinkem zvaným Grod. Hlavním jídlem bývá husa nebo kachna plněná sušenými švestkami, červené zelí a zkaramelizované brambory.
Lidé v Dánsku si o Vánocích zdobí dům postavičkami skřítků, kterým se říká nisser. Mohou být různě velcí, mají špičatou čepičku a jsou oblečeni do dánských národních barev (červené a bílé). Jsou to právě tito skřítci, kteří večer 24. prosince nadělují dárky. Večeře začíná skořicovým rýžovým pudinkem zvaným Grod. Hlavním jídlem bývá husa nebo kachna plněná sušenými švestkami, červené zelí a zkaramelizované brambory.
foto: pixabay
Austrálie
Zatímco u nás k Vánocům neodmyslitelně patří sníh, zima, čepice a šály, na jižní polokouli panuje v prosinci žhavé léto. Dárky zde nosí Otec Vánoc. V noci z 24. na 25. prosince přichází do domů a vkládá dětem dárky do punčoch na krbu či do povlaků na polštář zavěšeném v rohu postele. Tradiční večeře se odehrávají na terasách či na pláži. Vánoční menu se skládá z mořských plodů, krocana, kachny, kuřete, těstovin, druhově velice pestrých salátů, zmrzliny a švestkového pudinku.
Zatímco u nás k Vánocům neodmyslitelně patří sníh, zima, čepice a šály, na jižní polokouli panuje v prosinci žhavé léto. Dárky zde nosí Otec Vánoc. V noci z 24. na 25. prosince přichází do domů a vkládá dětem dárky do punčoch na krbu či do povlaků na polštář zavěšeném v rohu postele. Tradiční večeře se odehrávají na terasách či na pláži. Vánoční menu se skládá z mořských plodů, krocana, kachny, kuřete, těstovin, druhově velice pestrých salátů, zmrzliny a švestkového pudinku.
Tip redakce: Pokud nechcete, aby vám unikly aktuální informace, staňte se fanoušky naší stránky na Facebooku a budete 24 hodin denně v obraze.
zdroj: pribram.cz
autor: Oldřich Kozák