Ivan Fuksa: Do velké politiky mě to už netáhne. V Příbrami je pořád co dělat

Ivan Fuksa také rozšířil politickou kariéru na celostátní úroveň jako 1. náměstek ministra financí, ministr zemědělství a poslanec Parlamentu ČR. V roce 2012 byl jedním ze šesti „rebelujících“ poslanců za ODS, kteří odmítli podpořit vládní návrh na snížení státního schodku tzv. úsporným balíčkem, z důvodu již třetího zvýšení daní za vlády ODS. ODS v roce 2010 vyhrála volby se sloganem „Daně nezvýšíme“. Tento nesouhlas vedl k napětí uvnitř ODS, a nakonec Fuksa složil poslanecký mandát.

Slibně se vyvíjející politická kariéra Fuksy skončila dramaticky. V červnu 2013 byl zadržen a obviněn z přijetí úplatku (pracovní pozice) ve spojení s údajným politickým obchodem při složení poslaneckého mandátu. Později byl propuštěn z vazby na základě rozhodnutí Nejvyššího soudu. Následně se mu stát zastoupený ministerstvem spravedlnosti v roce 2015 omluvil za nezákonný postup, nezákonné trestní stíhání a nezákonnou vazbu. A vyplatil mu odškodné. Tento nezákonný postup vedl k jeho profesní a společenské újmě.

Co v současné době děláte?
Jsem manažerem ve Svazku obcí pro vodovody a kanalizace. Do funkce jsem se dostal přes výběrové řízení někdy v roce 2021. Byli jsme tři uchazeči a komise mě nakonec jednomyslně doporučila. Měl jsem s tímto odvětvím čtrnáctiletou zkušenost už z doby, kdy jsem měl na radnici v gesci vodu a kanalizace. Tehdy jsem krom provozních věcí pracoval na projektu „Čistá Litavka“ a na rekonstrukci ČOV.

Takže jste se oklikou vrátil po letech tzv. „na místo činu“?
Dá se to tak říci. V 90. letech jsme chtěli v rámci projektu „Čistá Litavka“ připojit obce v údolí Litavky na čistírnu, ale ty to odmítly. Šli raději cestou svých malých obecních čističek. Měli jsme na přivaděč dotace od státu, ale když obce odmítly, peníze propadly. Dnes si obce dělají své nové vlastní čističky za vyšší investiční a provozní náklady.

Stál jste tehdy i u zrodu tohoto Svazku, pokud se nepletu?
Ano. Stát v 90. letech předal obcím vodohospodářskou infrastrukturu – kanalizace a úpravny vody. Ale ne páteřní přivaděče a úpravny vod. Proto bylo potřeba vytvořit svazky obcí, které by společně spravovaly to, co slouží obcím, které jsou napojeny na tento systém. To byl spravedlivý požadavek státu. Ale bez provozovatelských subjektů. Ty byly zprivatizovány! Proto vznikl Svazek obcí pro vodovody a kanalizace Příbram. Podílel jsem se na jeho vzniku. Dá se říct, že jsem se po letech vrátil k tomu, co jsem tehdy spoluzakládal.

Jak se podle vás město změnilo od doby, kdy jste byl jeho starostou? Jsou vidět změny k lepšímu? Naopak, co si myslíte, že Příbrami chybí?
Nejvíc mě mrzí že doposud není obchvat Příbrami. Což pociťují všichni občané každý den nejen v kolonách. Za mého starostování byl s Ředitelstvím silnic a dálnic připravený záměr a jeho financování už někdy kolem roku 2006. Ten navazoval na již hotový přivaděč z Nové Hospody. Bohužel nové vedení města po roce 2006 začal projekt obchvatu zpochybňovat, tedy konkrétně EIA (posouzení vlivu na životní prostředí). Financování obchvatu bylo z prioritního místa odsunuto na neurčito. Musela se zpracovat nová EIA. Ta potvrdila, správnost předešlého posouzení. A tak se vše protahovalo a troufám si říct, že úsek z Nové Hospoda na Brod mohl být už v provozu.

Jinak se v Příbrami spousta věcí povedla. Mým nástupcům se povedlo zrekonstruovat obě náměstí a páteřní silnice. Za vedení radnice hnutím ANO připravovalo a realizovalo velké projekty do infrastruktury. Finalizuje se příprava rekonstrukce čističky a po několika variantních řešení které se nerealizovali se blíží výstavba nového bazénu.

Máte na mysli třeba Aquapark?
Podařilo se mi prosadit myšlenku postavit krytý bazén na zelené louce, tedy v místě současného venkovního bazénu, který je v provozu tak tři měsíce v roce a nesplňuje závodní parametry. Dokončena je studie a začne se projektovat. Stavba na místě skvěle zapadne. Ve městě je stále nedostatek krytých sportovišť pro školy a sportovce. Nabízí se, aby současná budova s krytým bazénem mohla po rekonstrukci sloužit jako víceúčelová hala.

A chci říct, že za současného starostování pana Konvalinky se konečně podařilo připravit podklady pro rekonstrukci čistírny odpadních vod. Je to projekt, který není moc vidět, ale je naprosto klíčový pro rozvoj města. Jde o navýšení kapacity a také kvůli přísnějším normám, kterým už stará ČOV nestačila. Já oceňuji, že se současné vedení nebálo pustit i do velkých, složitých věcí – třeba generální rekonstrukce technické infrastruktury. To jsou projekty v zemi, které nejsou vidět, přinášejí při realizaci nám všem problémy třeba v dopravě, ale jsou nutné.

Nezanevřel jste na vysokou politiku?
Neplánovaně jsem se stal ministrem zemědělství, a to asi také z důvodu, že jsem předtím dělal čtyři roky 1. náměstka ministra financí. Znal jsem finanční toky ministerstev, a tak jsem tehdy od premiéra dostal nabídku. Původně to měl být post ministra dopravy, ale v rámci koaličních jednání se to zamotalo a byl jsem jmenován ministrem zemědělství. Pod tento resort spadá i vodní hospodářství, které jsem znal.

Odešel jsem z politiky zčásti i kvůli únavě. Baví mě budovat něco nového. Ne stále diskutovat zacyklovaně v kruhu, nebo jen kritizovat bez návrhu řešení. Vysoká politika mě už neoslovovala, ODS už nebyla tou stranou jako v 90. letech. Navíc mě premiér Topolánek vnímal spíš jako provozního manažera než jako politika. V té době jsem z pozice předsedy a místopředsedy dozorčích rad zastupoval stát v mnoha velkých firmách – např. v ČEZ, Letišti Václava Havla Praha, České exportní bance a Exportní pojišťovně EGAP. Tato zkušenost mě později přivedla do Českého aeroholdingu, kde jsme stabilizovali firmu po celoevropské letecké krizi a připravovali ČSA na vstup strategického partnera – Korean Air.

Jakým způsobem nejraději relaxujete po náročném dni? Jste stále aktivním sportovcem?
Já osobně pořádám akci v Brdech „Neběhej sám“ pro ty co chtějí začít běhat. Nebo kdo nechce běhat o samotě zvláště v zimě za tmy v Brdech, tak se přidá. V létě v Brdech potkávám spoustu lidí, ale někteří se pořád bojí v zimních měsících sami vyrazit, tak se scházíme každou středu skoro za každého počasí v 17:50 u sochy Fabiána v Orlově. Dáváme si šestikilometrové okruhy. Místo je dobře dostupné i MHD 505. Pravidelně už čtyřicet let běhám půlmaratony a účastním se lyžařských maratonů jako je Jizerská 50 a Marcialonga 70. V Brdech jsem bohužel na běžkách kvůli absenci sněhu nebyl ani nepamatuji.