Irena Karpíšková: Podnikatelé se musí řídit tolika zákony, že se v nich nemají šanci orientovat

Okresní hospodářská komora Příbram oslavila v loňském roce 30 let své existence. Když se ohlédnete zpět a trochu zabilancujete, co se vám vybaví?
Vybaví se mi toho strašně moc, protože je to 29 let mého pracovního života. Vybaví se mi neskutečné množství akcí – seminářů, podnikatelských setkání, různých aktivit. Vybaví se mi i celá řada podnikatelů, skvělých lidí, se kterými jsem měla za tu dobu možnost se potkat a poznat je. Ačkoliv nemusí být podnikatelé určitou částí společnosti vnímáni úplně pozitivně, tak ze své zkušenosti mohu říct, že většina z nich je velmi aktivních, pracovitých, mají vize, ideje, protože bez těchto vlastností by v té konkurenci nemohli obstát. Zapomenout nemohu ani na náš malý tříčlenný tým, ve kterém se umíme vzájemně zastoupit, neustále se učit a přizpůsobovat novým věcem a také na kolegy v představenstvu a dozorčí radě, kteří přispívají k činnosti komory svými dobrými radami a nápady.

Jste jednou z nejdéle fungujících hospodářských komor ve Středočeském kraji. Bylo za dobu její existence nějaké období, kdy jste pochybovala o jejím smyslu nebo jste měla chuť to zabalit?
To je těžká otázka. Samozřejmě, asi každý v životě má různá období, kdy se jednou veze na vlně úspěchu a podruhé je to zase o trochu horší. Vždy se mi ale podařilo takové chvíle překonat, protože mám ráda lidi a těší mě, když můžeme někomu pomoci, poradit nebo když se povede nějaká akce a lidé jsou spokojení. Jelikož komora je moje srdeční záležitost, vždy jsem věřila v její smysluplnost a negativní záležitosti či pocity jsem odbourala. Vnímám také, že za ty tři desetiletí se hodně proměnila společnost, rychlost veškerého dění, digitalizace, automatizace. Je to sice pokrok, který nezastavíme, ale trošku se mi v posledních letech vytrácí taková ta lidská stránka. Každý hrozně chvátá, všechno se řeší elektronicky. Asi jsem ze staré školy, ale já mám radši se s těmi lidmi potkat, popovídat. Ten lidský faktor a čas se mi vytrácí ze života.

Pojďme si připomenout, co je stěžejní náplní vaší komory a o jaké akce bývá největší zájem?
Stěžejní náplň vychází ze zákona č. 301/1992 Sb., o Hospodářské komoře (HK ČR) a Agrární komoře. HK ČR je nejsilnější organizací zastupující zájmy českých podnikatelů. Mezi stěžejní činnosti patří ověřování mezinárodních celních dokumentů, vzdělávací činnost, možnost setkávání podnikatelů při neformálních společenských a sportovních akcích. Důležitou součástí naší práce je poskytování informací. Každý týden posíláme našim členům e-aktuality a jednou měsíčně celorepublikový časopis Komora.cz. HK ČR je i připomínkovacím místem k zákonům. Na naší regionální úrovni nemohu opomenout dobře fungující kontaktní místo CzechPointu jak pro podnikatele, tak pro širokou veřejnost. Z neformálních akcí se velkému zájmu těší zejména sportovní a společenské aktivity. Máme za sebou už 20. ročník Podnikatelského plesu, který je určený nejen pro podnikatele, ale i pro širokou veřejnost. Třešničkou na dortu je tzv. Předvánoční kavárna (nejen) pro ženy s módní přehlídkou a nabídkou dárků od našich podnikatelek.

Kolik má komora aktuálně členů a kolik z nich jich je skutečně aktivních a pravidelně se účastní vašich akcí?
Aktuálně máme 151 členů, z toho 58 fyzických osob a 93 právnických osob. Když to srovnám s minulostí, tak tam ten poměr byl úplně opačný. Právnických osob bylo daleko méně než fyzických, ale za poslední dekádu se to hodně proměnilo. Po třiceti letech podnikání dochází ve většině firem ke generační obměně, někteří zakladatelé firmu již předali, prodali nebo třeba i skončili, protože neměli nástupce. Byly doby, kdy jsme mívali i 200 členů. Celospolečenské okolnosti posledních let do toho trochu zasáhly a celá situace se propisuje jak do počtu členů, tak i do dalších aktivit. Aktuálně tedy prožíváme horší období, protože všichni se potýkají s důsledky covidu, války na Ukrajině, zdražování energií a nedostatkem pracovních sil. Firmy zkrátka šetří, což se projevilo i u nás. Pořád ale platí, že patříme k jedné z největších komor, co do velikosti členské základny. Skutečně aktivních je u nás zhruba třetina firem. Jedná se o lidi, kteří se chtějí scházet, a rádi se mezi sebou vidí. Ti ostatní spíš pasivně přijímají informace od nás, platí příspěvky, ale nemají potřebu se aktivně účastnit. Ozvou se příležitostně, když potřebují s něčím poradit.

Z jakých zdrojů je chod komory financován?
Většina lidí si myslí, že jsme financováni ze státních zdrojů nebo, že patříme pod město, ale není tomu tak. Nejsme financováni z žádných veřejných zdrojů, ani nejsme součástí samosprávy. Zdroje musíme mít vlastní. Částečným zdrojem příjmů jsou členské příspěvky, které tvoří asi 25 % našeho rozpočtu. Nosným pilířem je export, tj. ověřování certifikátů o původu zboží pro exportéry. V posledních letech však došlo ke snížení objemu vývozů na Ukrajinu, do Ruska apod. Zbytek rozpočtu tvoří příjmy z různých seminářů a dalších aktivit.

Množství právních předpisů a různých změn je každý rok obrovské. Jsou vůbec podnikatelé schopni vše pojmout?
Změn v legislativě je každý rok nekonečné množství. 80 % legislativy přebíráme z EU. Překotné přijímání dalších a dalších zákonů je podnikateli ostře kritizováno. Jenom pro ilustraci: v letech 2009 - 2014 bylo na evropské půdě přijato 4 852 zákonů. V dalším volebním období 2014 - 2019 už to bylo 7 451 zákonů a v posledním volebním období už to bylo dokonce 8 481 zákonů. Tím to všechno bobtná, přitom každá nastupující vláda mluví o osekávání byrokracie. Když Hospodářská komora spustila před nějakou dobou systém PES (Právní elektronický systém), do kterého se „nalily“ všechny zákony, které má podnikatel plnit, ukázalo se, že těch povinností je tam asi 2 400. To je za mě číslo, ve kterém se nemůže orientovat ani legislativec, natož podnikatel. Na nedávném celostátním sněmu představil prezident Hospodářské komory Zdeněk Zajíček návrh antibyrokratického zákona, který si klade za cíl snížit administrativní zátěž pro firmy v Česku o čtvrtinu.

Investují příbramští podnikatelé do průběžného vzdělávání? Co aktuálně vnímají jako největší výzvu?
Každý se snaží co nejlépe přežít a překonat překážky současné doby. Do toho bojují s inflací, drahými energiemi, zvýšenou daní z nemovitosti. To vše podnikatele zatěžuje a pak jim zbývá méně prostředků na investice do rozvoje. Nejvíce se každého dotýkají hlavně daňové změny a změny v zákoníku práce. K těmto tématům se snažíme pořádat odborné semináře, na které většinou podnikatelé posílají své účetní či personalisty. V těchto ohledech mají výhodu spíše větší firmy, které mívají odborné úseky typu účtárna, personální nebo právní oddělení a ty jim zákony hlídají. Nejhůř jsou na tom malí podnikatelé a živnostníci, kteří si svou firmu řídí od A až do Z sami.

Spolupracujete i se středními odbornými školami v Příbrami. Podílíte se na organizaci Burzy pracovních příležitostí na SPŠ a veletrhu fiktivních firem na Obchodní akademii. Jaké máte ohlasy na tyto akce, ať už ze strany studentů či firem?
S odbornými školami spolupracujeme již dlouhé roky. Myslím, že máme v komoře za členy všechny, které působí v našem regionu. Jsme přesvědčeni, že výchova mladé generace je hodně důležitá, a navíc jsou to kolikrát nastávající zaměstnanci našich firem. Snažíme se proto propojovat vzdělávání s odbornou praxí. Zájem firem o burzu pracovních příležitostí na SPŠ je poměrně značný. Loni se účastnilo asi 14 firem, letos se přidaly další, celkem tedy asi 20 firem především z oblasti strojírenství, technicky zaměřených profesí a pozemního stavitelství. Burza je primárně určena pro studenty 4. ročníků, aby získali lepší přehled o nabídce zaměstnání v našem regionu. Veletrhu fiktivních firem na Obchodní akademii se účastním už mnoho let, usedám v hodnotící porotě. Jedná se o meziškolní soutěž v rámci předmětu fiktivní firma, na kterou se sem sjede třeba i 20 škol z republiky. Studenti si v rámci předmětu založí fiktivní firmu, kterou na veletrhu prezentují. Musím říct, že za ty roky se úroveň prezentace studentů velmi zlepšila a pokrok je opravdu vidět. Pravidelně se také zúčastňuji dne na podporu zdravého životního stylu na Střední zdravotnické škole a dalších akcí.

Z loňského srovnávacího výzkumu Město pro byznys, který hodnotí města a obce s rozšířenou působností, vyplynulo, že Příbram patří mezi nejhorší, co se týče meziroční změny počtu ekonomických subjektů (došlo k poklesu) a také nám nejvíce stárne obyvatelstvo. V čem je podle vás Příbram nedostatečně atraktivní pro podnikatele a živnostníky?
Můj subjektivní dojem je takový, že k poklesu počtu ekonomických subjektů a stárnutí obyvatelstva dochází v rámci celé republiky. Příbrami v tomto ohledu neprospívá ani blízkost Prahy, kam hodně lidí dojíždí za zaměstnáním. Některá města jsou takzvaně mladá, protože v nich jsou univerzity a řada absolventů v těchto městech pak i zůstává. Většinou se jedná o krajská města, která nabízejí i více pracovních příležitostí za lepší mzdové podmínky. Problémem v Příbrami může být i nepřímé napojení na dálnici, nižší mzdy a nedostupnost bydlení pro mladé.

Co byste přála Okresní hospodářské komoře do dalších let?
Jen to dobré, aby se nám dařilo i do budoucna, abychom nabrali novou energii, abychom přilákali ke spolupráci nové zajímavé firmy, které budou mít zájem v regionu participovat a sdružovat se. Podnikatelům k tomu přeji hodně elánu, zdraví a prosperity.