Ema z bankovky a z Milešova: žena, která milovala hudbu i záhady

Její otec Emanuel Kittl podnikal v Milešově, kde vlastnil doly na antimon se stopami zlata. V polovině 19. století tam nechal postavit zámeček, dnes známý jako „Destinov“, v němž malá Emilie strávila zásadní roky života. Právě tady se prý formoval její cit pro umění a vztah k přírodě. Milešov tehdy žil: horníci měli práci, kulturní život vzkvétal, a Ema sem jezdila i za dědečkem – možná právě tady poprvé zaslechla hudbu, která ji později vystřelila až na světová pódia.

Slávu sbírala v Berlíně, Londýně, v Metropolitní opeře v New Yorku. Ale v roce 1914 si pořídila zámek ve Stráži nad Nežárkou, kde našla skutečný domov. Sbírala starožitnosti, psala básně, malovala. Její hosté byli víc než zajímaví – třeba T. G. Masaryk nebo údajní duchové, kterým prý věřila. Zámek si upravila tak, že v něm nechyběly tajné chodby a místnosti plné kuriozit.

Během války byla kvůli vlastenecké aktivitě sledována rakouskou policií. Nesměla zpívat, nesměla cestovat. Pašovala zprávy, podporovala český odboj – a přesto se k ní doma chovali s podezřením. V tomto tichém boji byla stejně statečná jako na jevišti, když zpívala Toscu či Libuši.

A i kdyby se zdálo, že je dnes jen historickou postavou — opak je pravdou. Ema je součástí každodenního života. Máme ji v peněžence, na dvoutisícovce. Slušelo jí to na jevišti, na zámku i v operních rolích… ale možná je nejčastější „společnicí“ v českých obchodech, když podáváme hotovost na pokladně.