Druhý svátek vánoční připomíná památku svatého Štěpána
26. prosince 2024 (07:00)
foto: Svatý Štěpán (autor: Giotto di Bondone) | Foto: Museo Horne
V minulosti se v tento den chodilo koledovat a například sedláci si dávali v kostelech světit osivo.
Druhý svátek vánoční, který připadá na dnešek, patří svatému Štěpánovi. Podle legendy položil život za víru v Krista, a stal se tak prvním křesťanským mučedníkem. Dnešek je zároveň dnem koled a vánočních zvyků. V minulosti se v tento den chodilo koledovat a například sedláci si dávali v kostelech světit osivo.
Svátek ve vánočním čase po Kristově narození připomíná jeho mučednickou smrt. Štěpán jako kazatel šířil Kristovo učení, židovská soudní rada ho poslala na smrt jako rouhače proti judaismu. Podle některých zdrojů nebyl Štěpán umučen 26. prosince, nýbrž 3. srpna. V prosinci údajně byly nalezeny jeho ostatky.
Štěpánský svátek byl ještě v 19. století velkou událostí. Lidé se navštěvovali a dávali si dárky s přáním všeho dobrého. Vánoční koleda začínala na Štědrý den a končila na den tříkrálový 6. ledna. Na svatého Štěpána chodili malí koledníčci s jesličkami a zpívali známou štěpánskou koledu. Oves si jako krmivo i osivo nechávali sedláci světit, protože Štěpán byl uctíván jako ochránce koní.
Křestní jméno Štěpán má řecký původ, vzniklo z řeckého jména Stephanos s významem "věnec". Přeneseně se vykládá jako "ověnčený", "oslavený" nebo "korunovaný".
Štěpánský svátek byl ještě v 19. století velkou událostí. Lidé se navštěvovali a dávali si dárky s přáním všeho dobrého. Vánoční koleda začínala na Štědrý den a končila na den tříkrálový 6. ledna. Na svatého Štěpána chodili malí koledníčci s jesličkami a zpívali známou štěpánskou koledu. Oves si jako krmivo i osivo nechávali sedláci světit, protože Štěpán byl uctíván jako ochránce koní.
Křestní jméno Štěpán má řecký původ, vzniklo z řeckého jména Stephanos s významem "věnec". Přeneseně se vykládá jako "ověnčený", "oslavený" nebo "korunovaný".
Co podávat k obědu na svatého Štěpána?
Každý z adventních dní v sobě nese symboliku a tradici, kterou dodržovali naši předci a kterou se snažíme více či méně naplňovat i v dnešní moderní době.
Podle tradice bychom měli k dnešnímu obědu připravit pernatou drůbež. Obvykle se podává pečený krocan, krůta, husa anebo kachna, případně pokrmy z jiných druhů masa. Oblíbené je zejména hovězí. Jako příloha je nejčastěji zelí (bílé kysané či dušené červené) a knedlík.
Každý z adventních dní v sobě nese symboliku a tradici, kterou dodržovali naši předci a kterou se snažíme více či méně naplňovat i v dnešní moderní době.
Podle tradice bychom měli k dnešnímu obědu připravit pernatou drůbež. Obvykle se podává pečený krocan, krůta, husa anebo kachna, případně pokrmy z jiných druhů masa. Oblíbené je zejména hovězí. Jako příloha je nejčastěji zelí (bílé kysané či dušené červené) a knedlík.
Tip redakce: Pokud nechcete, aby vám unikly aktuální informace, staňte se fanoušky naší stránky na Facebooku a budete 24 hodin denně v obraze.
zdroj: pribram.cz
autor: Oldřich Kozák