Dnešní noc bude o hodinu kratší, přichází letní čas
25. března 2017 (18:30)
Ve 2 hodiny v noci si lidé musejí posunout hodinky o 60 minut dopředu, dnešní noc tedy bude o hodinu kratší. Změna času o hodinu zpět nastane 29. října. Důvodem pro zavedení letního času byla potřeba energetických úspor během světových válek.
V praxi byl letní čas poprvé zaveden za první světové války v roce 1916, a to hned v řadě evropských zemí. Jako první zřejmě letní čas zavedlo Německo od 30. dubna 1916 do 1. října téhož roku, a Rakousko-Uhersko, jehož součástí tehdy byly i české země. Tento letní čas se v obou říších uplatňoval až do roku 1918. Tak Velká Británie si upravila hodinky a letní čas zde ve třetím válečném roce fungoval mezi 21. květnem a 1. říjnem 1916. Dále pak ve Švédsku od 15. května 1916 do 30. září téhož roku, ale v dalších letech v něm už nepokračovalo.
Letní čas se začal opět používat za druhé světové války v roce 1940 a trval až do roku 1949. Potřetí si Češi začali posouvat hodinky v roce 1979, v době takzvaného druhého ropného šoku.
Pro některé lidi může být změna času komplikací, protože se jim tím rozbíjí vnitřní sehraný biorytmus. To u citlivějších jedinců provází únava, ospalost a dezorientace, jež vedou ke krizovým situacím. Vyrovnat se se změnou dá tělu zabrat a může to trvat i více než týden.
Do poloviny devadesátých let trval v Česku letní čas půl roku. Od roku 1996 ale trvá stejně jako v celé Evropské unii sedm měsíců. V loňském roce schválila vláda nařízení, podle kterého se bude letní čas zavádět nejméně do roku 2021.
V praxi byl letní čas poprvé zaveden za první světové války v roce 1916, a to hned v řadě evropských zemí. Jako první zřejmě letní čas zavedlo Německo od 30. dubna 1916 do 1. října téhož roku, a Rakousko-Uhersko, jehož součástí tehdy byly i české země. Tento letní čas se v obou říších uplatňoval až do roku 1918. Tak Velká Británie si upravila hodinky a letní čas zde ve třetím válečném roce fungoval mezi 21. květnem a 1. říjnem 1916. Dále pak ve Švédsku od 15. května 1916 do 30. září téhož roku, ale v dalších letech v něm už nepokračovalo.
Letní čas se začal opět používat za druhé světové války v roce 1940 a trval až do roku 1949. Potřetí si Češi začali posouvat hodinky v roce 1979, v době takzvaného druhého ropného šoku.
Pro některé lidi může být změna času komplikací, protože se jim tím rozbíjí vnitřní sehraný biorytmus. To u citlivějších jedinců provází únava, ospalost a dezorientace, jež vedou ke krizovým situacím. Vyrovnat se se změnou dá tělu zabrat a může to trvat i více než týden.
Do poloviny devadesátých let trval v Česku letní čas půl roku. Od roku 1996 ale trvá stejně jako v celé Evropské unii sedm měsíců. V loňském roce schválila vláda nařízení, podle kterého se bude letní čas zavádět nejméně do roku 2021.
Tip redakce: Pokud nechcete, aby vám unikly aktuální informace, staňte se fanoušky naší stránky na Facebooku a budete 24 hodin denně v obraze.
zdroj: pribram.cz
autor: RC