Dnes je Zelený čtvrtek, připomínka poslední večeře Krista
14. dubna 2022 (07:05)
foto: pixabay
Zelený čtvrtek je prvním dnem, kdy se připomíná Kristovo třídenní utrpení a vzkříšení. Přívlastek zelený dostal zřejmě zkomolením původního německého názvu Greindonnerstag, tedy lkavý čtvrtek, na Gründonnerstag - zelený čtvrtek.
Dnes je Zelený čtvrtek. Podle křesťanské tradice v tento den Ježíš Kristus naposledy povečeřel s apoštoly, modlil se v Getsemanské zahradě a byl zajat. S večerem přichází velikonoční triduum, které zahrnuje Velký pátek, Bílou sobotu a nedělní Boží hod velikonoční. Po dvou letech, kdy byly oslavy výrazně ovlivněné epidemií covidu-19, se letos mohou bohoslužby konat bez omezení. Ve všech diecézích se tak budou konat tradiční akce.
Zelený čtvrtek je prvním dnem, kdy se připomíná Kristovo třídenní utrpení a vzkříšení. Přívlastek zelený dostal zřejmě zkomolením původního německého názvu Greindonnerstag, tedy lkavý čtvrtek, na Gründonnerstag - zelený čtvrtek. Je také dnem odpuštění, kdy kající se hříšníci bývali přijímáni zpět mezi věřící. Tito kajícníci byli připodobňováni k suchým větvím, které se pokáním opět zazelenaly. I to je jeden z možných výkladů názvu Zelený čtvrtek.
Tradicí je na Zelený čtvrtek jíst především zelené pokrmy jako zelí, špenát a hrách. Lidé věří, že jídla z těchto surovin jim zaručí pevné zdraví. Nikdo se také na Zelený čtvrtek nemá hádat, ani si nic půjčovat, aby se mu vyhýbaly hádky a neměl nouzi o peníze. Se Zeleným čtvrtkem je neodmyslitelně spojena i tradice, podle které zvony odlétají do Říma a jsou nahrazovány řehtačkami. Znovu se zvony rozezní na Bílou sobotu.
Na Zelený čtvrtek se obvykle konají dvoje liturgické obřady. Dopoledne se v katedrálách setkávají kněží se svými biskupy a obnovují své kněžské sliby. Večerní obřad vyjadřuje dvě hlavní události. Ježíšovu večeři na rozloučenou, při níž myje apoštolům nohy a ustanovuje tajemství eucharistie, a také Ježíšovu modlitbu v Getsemanské zahradě a jeho zajetí.
Loni byla kvůli covidu-19 omezená účast na bohoslužbách na deset procent kapacity kostela k sezení. V kostelích museli mít lidé respirátor a dodržovat rozestupy. Lidé navíc museli slavit Velikonoce co nejblíže místa svého bydliště, protože podle vládního nařízení nesměli opouštět okres, ve kterém měli trvalé bydliště.
Tip redakce: Pokud nechcete, aby vám unikly aktuální informace, staňte se fanoušky naší stránky na Facebooku a budete 24 hodin denně v obraze.
zdroj: pribram.cz
autor: Jakub Pečenka
Související
•Dnes je Květná neděle, začíná velikonoční pašijový týden
•Pečení jidášů, tkaní pentlí a zdobení vajíček. V Hornickém muzeu zažijete pravé havířské Velikonoce
•Průvod krojovaných horníků připomene slavnou báňskou historii Příbrami