Daniel Rosenbaum: Sezona byla nejenom pro mě milým překvapením

Jak si vše zvládal ukočírovat a jak sezonu hodnotíš po provozní stránce?
Jestli a jak jsem zvládal vedení klubu, to asi musí posoudit spíše moji kolegové. Určitě je vždy co vylepšovat, protože jsme pořád malý klub, který vše dělá v několika málo lidech. Za mě probíhala spolupráce s novými kolegy a členy výboru celkem dobře, každý se snažil zapojit a přispět dle svých časových možností. Co se týče organizace domácích zápasů A týmu, máme zde několik spolehlivých lidí, kteří se okolo toho pohybují už řadu let a vědí, co dělají. Místy to bylo náročné, ale věřím, že jsme to v rámci možností celkem zvládli.

Je za námi další ročník volejbalové extraligy. Příbram postoupila po dlouhých 10 letech do semifinále. Jak velké překvapení letošní sezona pro tebe byla?
Já myslím, že nejenom pro mě, ale i pro většinu volejbalové veřejnosti to překvapení bylo. Naštěstí pro nás se jednalo o milé překvapení. Každý klub usiluje o co nejlepší umístění, ale samozřejmě známe naše finanční či výkonnostní možnosti a v tomto kontextu to určitě bylo nečekané.

Když jsi v přípravě pozoroval, jak se nově poskládaný tým sehrává, na jaké umístění si pomýšlel?
Jenom z přípravy se závěry dělat nedají, protože ten tým se výkonnostně i charakterově vytváří mnohem delší dobu a teprve až v krizových situacích se projeví, jak je tým nebo konkrétní hráč odolný. Každopádně platí, že do soutěže vždy vstupujeme s tím, že si příbramští fanoušci zaslouží zápasy play-off, a to je náš základní cíl, o který usilujeme.

Naplnili jednotlivé zahraniční posily očekávání, se kterými jsi je do klubu bral?
Některé už jsem znal a věděl, co od nich můžu čekat. U jiných to byla trochu cesta do neznáma, i když jsem si informace o nich sháněl. Samozřejmě bych si vždy představoval co nejlepší zahraniční hráče, ale to se ne vždy povede. Když jsme ale letos dopadli takhle, tak to asi nebyl úplně výstřel do tmy. Kdybych měl hodnotit jednotlivce, tak například u Verasia (libero) bych čekal o něco lepší hru v poli, ale na příjmu to ustál na 100 %. U argentinského blokaře Beníteze jsem dopředu tušil, že toho tolik nezablokuje, ale v útoku si nakonec vedl slušně. Takhle bych mohl pokračovat i s dalšími, ale to asi teď není důležité. Týmu chyběl jeden hlavní lídr a tahoun, na kterého by byl vždy spoleh, celkově to ale musím hodnotit kladně.

Tvému synovi Danovi byla svěřena kapitánská páska. Jak se podle tebe s rolí prvního nahrávače a kapitána týmu popasoval?
Na to, že to byl jeho první rok v základní sestavě, tak se s tím popasoval nadmíru dobře. Samozřejmě pořád to ještě není hotový hráč, který by měl rozhodovat zápasy. Vzhledem k tomu, kolik na něj bylo naloženo, tak jsem se zprvu bál, jestli to ustojí hlavně mentálně. Myslím ale, že žádný zásadní problém v sezoně nebyl.

Mnohem víc prostoru dostal i Filip Ureš. Jak hodnotíš jeho výkony?
Mám velkou radost, že se Filip prosadil víc, než jsme všichni čekali a jsme za to opravdu rádi. Doufám, že v nastoleném trendu bude pokračovat, protože jsem mu do očí řekl, že si ho představuji jako následovníka Martina Böhma, který tady byl mnoho let velkou oporou a ikonou klubu. Právě z toho důvodu bych byl rád, aby Filipovi vydrželo zdraví a výkonnostně šel ještě nahoru.

Naopak velmi málo herních příležitostí dostal Kuba Ureš, který se trochu víc ukázal až v posledním zápase sezony proti Kladnu. Myslíš si, že neměl potřebnou výkonnost, aby se na hřiště dostal víc nebo být to na tobě, nasazoval bys ho častěji? Myslíš, že jeho čas ještě přijde?
Začnu od konce. Kdybych si nemyslel, že jeho čas přijde, tak bych ho tady nechtěl na další roky. Chci hrát prioritně s českými a příbramskými hráči, ale samozřejmě když tu výkonnost mít nebudou, tak hrát nemůžou. Věřím, že Kubova výkonnost půjde nahoru, ale musí si jí adekvátně odpracovat na tréninku. I proto možná hrál ten poslední zápas, protože v tomto roce začal z mého pohledu trénovat lépe než před tím. Dlouhou dobu ho limitovalo nepříjemné zranění kolena, které se ovšem nejspíš dalo odpracovat lépe, aby byl fyzicky připravený. Doufám, že tu tréninkovou morálku z posledních měsíců si přenese i do nové sezony, včetně kvalitní letní přípravy, která ho zase posune na úroveň, na které byl.

Ty sám sis v sezoně neplánovaně užil post hlavního trenéra, když jsi musel dva měsíce zaskakovat za nemocného kouče Vašinu. Jak ses v této roli cítil?
V danou chvíli jsem to bral tak, že se zkrátka nedá nic jiného dělat, protože klub musí fungovat, i když dojde na nějaké nepředvídatelné situace. Určitě mi nebylo jedno, jak bude mužstvo pode mnou hrát a o to víc se muselo v klubu pracovat. Jediné, co mě mrzelo byl fakt, že moji mladí svěřenci v tu chvíli trpěli tím, že jsem hodně energie věnoval A týmu a oni byli trochu upozaděni.

Řada příbramských fanoušků by tě ráda viděla na lavičce v roli trenéra A-mužstva natrvalo. Nebylo by ti nakonec líp, když bys přenechal post předsedy klubu někomu jinému a věnoval se naplno trénování mužů?
Spousta lidí by mě na této pozici opravdu ráda viděla, ale 90 % z nich vůbec neví, co obnáší trénovat A tým mužů. Je to práce na plný úvazek, která se nedá kombinovat s ostatními činnostmi, ať už je to trénování mládeže, které mě stále naplňuje a baví nebo řízení klubu. Momentálně ani nevím o nikom, kdo by mohl dělat předsedu klubu. Pokud by se někdo takový v budoucnu našel, tak by se o tom dalo uvažovat, avšak pod podmínkou, že bych měl stále vliv na výběr a fungování A týmu.

Mnoho extraligových klubů se vydalo cestou angažování zahraničních trenérů. Nebyl by tohle vhodný impuls i pro Příbram?
Předně je potřeba říct, že českých trenérů na kvalitativní úrovni extraligy moc není, a proto jde touto cestou prakticky polovina extraligových týmů. Já v této spojitosti stále vnímám svůj největší handicap, kterým je neznalost angličtiny, a proto stále upřednostňuji českého trenéra. Sportovní ředitel a trenér spolu musí pravidelně komunikovat a konzultovat některé věci, aby trenér měl nějakou oponenturu, a to bych s mým jazykovým handicapem zvládal složitě.

Často se také diskutuje o množství cizinců v lize. Jaký na to máš názor?
Toto vidím jednoznačně. Cizince neomezovat, protože by to uškodilo nejen výkonnosti silných klubů, ale jejich případné omezení by zároveň navyšovalo cenu českých průměrných a podprůměrných hráčů. Myslím si, že umělé vytváření prostoru pro mladé hráče, aby automaticky chodili do A týmů svých klubů, i přesto že nemají výkonnost nebo si to nezaslouží, je špatné. Každý si musí svou pozici vybojovat, což je dobře vidět na juniorských reprezentantech, kteří v klubech hrají. Je to vidět jak v Budějovicích, tak i v Beskydech, v Brně či v Příbrami. Jsem tedy proti jakémukoliv omezování cizinců. Ať si například Lvi Praha koupí jakéhokoliv zahraničního hráče, pokud na něj mají peníze, namísto skupování mladých českých talentů, kteří pak u nich sedí na lavičce, namísto toho, aby se ohrávali v menších klubech.

Současný tým se opět z velké části rozpadne a bude se skládat nový. Můžeš prozradit, kdo z klubu odchází a koho už jsi podepsal na novou sezonu?
Rádi bychom se se všemi odcházejícími hráči rozloučili přes sociální sítě, navíc u některých hráčů stále ještě není rozhodnuto, jestli zůstanou nebo odejdou. Najisto zatím můžu potvrdit pouze odchody Verasia, Beníteze, Šábrta a Tomana. O ostatních odchodech i příchodech se stále jedná.

Jak fungovala spolupráce s novým generálním partnerem klubu firmou TROX?
Se zástupci společnosti TROX jsme v poměrně častém kontaktu. Spolupráce se zkraje sezony rozbíhala trochu pomaleji, některé věci jsme museli za pochodu vychytat, aby vše bylo k oboustranné spokojenosti. I nadále se samozřejmě zabýváme otázkami, jak dál rozvinout naší spolupráci. TROX je pro nás bezvadný partner a věřím, že i oni byli spokojeni s medializací jejich společnosti, neboť náš letošní televizní dosah byl nadstandardní. Věřím, že naši součinnost budeme v nové sezoně dále rozvíjet, protože na to bude oboustranně více prostoru.

Cos říkal na divácký zájem o domácí zápasy a faktu, že je Příbram i přes omezenou kapacitu sportovní haly druhá v celé extralize co do návštěvnosti?
Zájem diváků nás velmi těší. Je vidět, že Příbramáci, ale i lidé ze širokého okolí, mají volejbal rádi. Na jednu stranu je fajn, že máme malou útulnou halu, která vytváří jedinečnou kulisu. Na druhou stranu by při zápasech play-off bylo určitě komfortnější hrát ve větší hale. Celkově si ale myslím, že jsme i přes daná prostorová omezení udělali během zápasů play-off kus práce a dobrou show, která musela diváky bavit. Věřím, že se nám to příští sezonu podaří znovu posunout.

Co zbývá zvládnout do konce sezony a jakým způsobem si plánuješ od volejbalu na chvíli odpočinout?
Já mám momentálně ještě spoustu práce s dokončením sezony a zároveň s plánováním té nové, takže toho je stále hodně. Zároveň ještě nemáme dohrané mládežnické soutěže. S týmem U22 nás čeká v polovině května finálový turnaj pro nejlepších osm týmů, na kterém nechceme být pouze do počtu. Starší žáci (U16) pod vedením trenéra Ostrýže pojedou na MČR, stejně jako mladší žáci (U14) pod taktovkou Honzy Vobejdy. Sezona je dlouhá, takže i já se těším, až na chvíli vypnu od volejbalu. Určitě se s přítelkyní a mým nejmladším synem někam podíváme, ať už v rámci ČR či zahraničí, ale stále budu na telefonu.