Co je na sklonku roku nového v Brdech
31. prosince 2017 (11:10)
Další 4 fotografie v galerii
foto: AOPK
Posláním chráněné krajinné oblasti je uchování a obnova jejího přírodního prostředí
Obnova tůní u Slaninské cesty
Tůně postupně zarůstaly a po domluvě s vlastníkem, Vojenskými lesy a statky ČR, s. p., tu AOPK ČR vyřezala výmladky olše lepkavé a ostružiník.
Vlastní tůně leží u Slaninské cesty, asi v polovině vzdálenosti mezi Pilskou nádrží a hájovnou Na slanině. Byly vytvořeny v roce 2013, tedy ještě před vznikem CHKO, a to v souvislosti se sanací černé skládky stavebního odpadu v prostoru malého lomu na štěrk. Daří se tu obojživelníkům, například čolku obecnému nebo skokanu hnědému. Nejbližší okolí tůní během čtyř let let ale značně zarostlo a zastíněné tůně se staly pro obojživelníky méně atraktivní. Břehy tůní navíc z části zarostly houževnatým ostružiníkem a byly tak méně přístupné. Právě proto byly olše i ostružiník letos v listopadu vyřezány.
AOPK ČR zde v příštím roce ještě umístí jednoduchý informační panel k výskytu obojživelníků a významu tůní v krajině.
Tůně postupně zarůstaly a po domluvě s vlastníkem, Vojenskými lesy a statky ČR, s. p., tu AOPK ČR vyřezala výmladky olše lepkavé a ostružiník.
Vlastní tůně leží u Slaninské cesty, asi v polovině vzdálenosti mezi Pilskou nádrží a hájovnou Na slanině. Byly vytvořeny v roce 2013, tedy ještě před vznikem CHKO, a to v souvislosti se sanací černé skládky stavebního odpadu v prostoru malého lomu na štěrk. Daří se tu obojživelníkům, například čolku obecnému nebo skokanu hnědému. Nejbližší okolí tůní během čtyř let let ale značně zarostlo a zastíněné tůně se staly pro obojživelníky méně atraktivní. Břehy tůní navíc z části zarostly houževnatým ostružiníkem a byly tak méně přístupné. Právě proto byly olše i ostružiník letos v listopadu vyřezány.
AOPK ČR zde v příštím roce ještě umístí jednoduchý informační panel k výskytu obojživelníků a významu tůní v krajině.
foto: AOPK
Výsadby listnáčů a jedle bělokoré v Brdech
Pomáhají zlepšovat druhovou skladbu zdejších lesů nad rámec uložený lesním zákonem.
Lesní hospodáři, a to konkrétně Arcibiskupství pražské a Vojenské lesy a statky ČR, s.p., uvedená opatření realizovali na základě podpory z Programu péče o krajinu. Celkem bylo takto vysazeno přes 58 000 ks převážně krytokořenných sazenic na ploše téměř 8 ha a dále bylo postaveno 7,5 km oplocenek jako ochrana sazenic proti poškození spárkatou zvěří. Celkové náklady dosáhly výše téměř 2 300 000 Kč. Mezi vysazovanými dřevinami byly buk lesní, jedle bělokorá, jilm horský a javor klen. Výsadby byly situovány mimo jiné do maloplošných zvláště chráněných území v CHKO Brdy, například přírodní památky Třemešný vrch a přírodní rezervace Na Skalách a dále do I. a II. zóny ochrany či jejich blízkosti, třeba na svazích vrchů Třemšín, Nahořov, Praha, Klobouček nebo Beran.
Naše nejmladší chráněná krajinná oblast má nejvyšší lesnatost ze všech, dosahující asi 85 % celkové rozlohy, zároveň se však jedná o oblast s velmi vysokým podílem nepůvodních kulturních smrčin. Postupná přeměna druhové skladby v lesích s dominantním zastoupením smrku ztepilého alespoň na části celkové výměry v CHKO Brdy a s ní provázaná změna způsobů hospodaření k přírodě bližším je rovněž jedním z nosných témat stávajícího plánu péče s platností do roku 2025. K této problematice uspořádala Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, regionální pracoviště Střední Čechy ve spolupráci s Arcibiskupstvím pražským v závěru roku 2016 seminář s názvem „Problémy dlouhodobé udržitelnosti pěstování smrkových porostů v hospodářských lesích na území chráněných krajinných oblastí“. Výstupem ze semináře je sborník příspěvků, který je volně ke stažení zde. Provedená opatření jsou prvním konkrétním opatřením naplňujícím závěry semináře.
Pomáhají zlepšovat druhovou skladbu zdejších lesů nad rámec uložený lesním zákonem.
Lesní hospodáři, a to konkrétně Arcibiskupství pražské a Vojenské lesy a statky ČR, s.p., uvedená opatření realizovali na základě podpory z Programu péče o krajinu. Celkem bylo takto vysazeno přes 58 000 ks převážně krytokořenných sazenic na ploše téměř 8 ha a dále bylo postaveno 7,5 km oplocenek jako ochrana sazenic proti poškození spárkatou zvěří. Celkové náklady dosáhly výše téměř 2 300 000 Kč. Mezi vysazovanými dřevinami byly buk lesní, jedle bělokorá, jilm horský a javor klen. Výsadby byly situovány mimo jiné do maloplošných zvláště chráněných území v CHKO Brdy, například přírodní památky Třemešný vrch a přírodní rezervace Na Skalách a dále do I. a II. zóny ochrany či jejich blízkosti, třeba na svazích vrchů Třemšín, Nahořov, Praha, Klobouček nebo Beran.
Naše nejmladší chráněná krajinná oblast má nejvyšší lesnatost ze všech, dosahující asi 85 % celkové rozlohy, zároveň se však jedná o oblast s velmi vysokým podílem nepůvodních kulturních smrčin. Postupná přeměna druhové skladby v lesích s dominantním zastoupením smrku ztepilého alespoň na části celkové výměry v CHKO Brdy a s ní provázaná změna způsobů hospodaření k přírodě bližším je rovněž jedním z nosných témat stávajícího plánu péče s platností do roku 2025. K této problematice uspořádala Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, regionální pracoviště Střední Čechy ve spolupráci s Arcibiskupstvím pražským v závěru roku 2016 seminář s názvem „Problémy dlouhodobé udržitelnosti pěstování smrkových porostů v hospodářských lesích na území chráněných krajinných oblastí“. Výstupem ze semináře je sborník příspěvků, který je volně ke stažení zde. Provedená opatření jsou prvním konkrétním opatřením naplňujícím závěry semináře.
Tip redakce: Pokud nechcete, aby vám unikly aktuální informace, staňte se fanoušky naší stránky na Facebooku a budete 24 hodin denně v obraze.
zdroj: pribram.cz
AOPK
Správa CHKO Brdy
AOPK
Správa CHKO Brdy
autor: MP