Češi se cítí bezpečně, většinově však převládá názor, že se zvyšují bezpečností rizika a měla by se zavést branná výchova
6. ledna 2018 (16:03)
Dalších 9 fotografií v galerii
foto: cz
Bezpečně se cítí v souhrnu 78% obyvatel ČR. Nicméně dle názoru souhrnu 74,5% dotázaných, kteří představují reprezentativní vzorek domácí populace, se v ČR v poslední době zvyšují bezpečnostní rizika.
Bezmála polovina dotázaných (44,9%) se z pohledu bezpečnosti nejvíce obává islamizace Evropy. S velkým odstupem následují teroristické útoky (13,2%), ohrožení kyberprostoru (12,7%) a nárůst uprchlíků v ČR (11,4%). Téměř nulová obava pak panuje obava z energetické krize (1,4%).
Drtivá většina veřejnosti (84,7%) v souhrnu pak hodnotí kladně činnost složek integrovaného záchranného systému.
Téměř dvě třetiny dotázaných jsou pak toho názoru, že v případě výskytu závažných bezpečnostních rizik či konfliktů, má bezpečnost občanů zajišťovat stát ve spolupráci s občany, a to jasně definovanými formami.
V případě vzniku krizové bezpečností situace v ČR by bylo 32,7% dotázaných ochotno a schopno se aktivně zapojit do jejího řešení, ale chybí informace, jak a zda je to vůbec možné.
Za zajímavé lze považovat zjištění, že dle názoru v souhrnu 81,3% dotázaných nemají děti potřebné znalosti, dovednosti a návyky potřebné ke zvládání potencionálních krizových situací.
Sportovní kluby, které pracují s dětmi a mládeží, by se dle názoru v souhrnu 73,3% dotázaných měly aktivně zapojit do procesu zvládání krizových situací mládeže.
Dle názoru 83,9% veřejnosti by se měla branná výchova stát znovu součástí povinného školního vzdělávání.
Z výsledku průzkumu společnosti SANEP je zjevné, že i přes převládající pocit bezpečnosti v ČR panuje obava z narůstajících bezpečnostních rizik, a to zejména z islamizace Evropy.
Za pozornost stojí i ochota značné části domácí populace k zapojení do případného řešení krizových bezpečnostních konfliktů. V této souvislosti je však rovněž třeba zmínit, že část veřejnosti postrádá informace, zda a případně jak je vůbec možné se v součinnosti se státními bezpečnostními složkami případného řešení krizové bezpečnostní situace zapojit.
Rovněž u jednoznačně většinové části veřejnosti převládá názor, že děti a mládež nemají potřebné znalosti, dovednosti a návyky potřebné ke zvládání potencionálních krizových situací, což by mělo být řešeno znovuzavedením specifické formy vzdělávání, která by mládež vedla k branným dovednostem a základům zdravotnické a krizové výchovy.
Průzkum společnosti SANEP byl proveden ve dnech 23. – 27. 11. 2017 na vybrané skupině 2.061 dotázaných, kteří představují reprezentativní vzorek obyvatel ČR ve věku 18+ let. Celkově se průzkumu společnosti SANEP zúčastnilo v rámci respondentního panelu 220 tisíc registrovaných uživatelů, 16.371 dotázaných. Reprezentativní vzorek byl vybrán metodou kvótního výběru a odpovídá sociodemografickému rozložení obyvatel ČR dle údajů Českého statistického úřadu. Statistická chyba u uvedené skupiny obyvatel se pohybuje v rozmezí +-2,5%. Kontrola daného vzorku byla provedena triangulační datovou metodou.
Drtivá většina veřejnosti (84,7%) v souhrnu pak hodnotí kladně činnost složek integrovaného záchranného systému.
Téměř dvě třetiny dotázaných jsou pak toho názoru, že v případě výskytu závažných bezpečnostních rizik či konfliktů, má bezpečnost občanů zajišťovat stát ve spolupráci s občany, a to jasně definovanými formami.
V případě vzniku krizové bezpečností situace v ČR by bylo 32,7% dotázaných ochotno a schopno se aktivně zapojit do jejího řešení, ale chybí informace, jak a zda je to vůbec možné.
Za zajímavé lze považovat zjištění, že dle názoru v souhrnu 81,3% dotázaných nemají děti potřebné znalosti, dovednosti a návyky potřebné ke zvládání potencionálních krizových situací.
Sportovní kluby, které pracují s dětmi a mládeží, by se dle názoru v souhrnu 73,3% dotázaných měly aktivně zapojit do procesu zvládání krizových situací mládeže.
Dle názoru 83,9% veřejnosti by se měla branná výchova stát znovu součástí povinného školního vzdělávání.
Z výsledku průzkumu společnosti SANEP je zjevné, že i přes převládající pocit bezpečnosti v ČR panuje obava z narůstajících bezpečnostních rizik, a to zejména z islamizace Evropy.
Za pozornost stojí i ochota značné části domácí populace k zapojení do případného řešení krizových bezpečnostních konfliktů. V této souvislosti je však rovněž třeba zmínit, že část veřejnosti postrádá informace, zda a případně jak je vůbec možné se v součinnosti se státními bezpečnostními složkami případného řešení krizové bezpečnostní situace zapojit.
Rovněž u jednoznačně většinové části veřejnosti převládá názor, že děti a mládež nemají potřebné znalosti, dovednosti a návyky potřebné ke zvládání potencionálních krizových situací, což by mělo být řešeno znovuzavedením specifické formy vzdělávání, která by mládež vedla k branným dovednostem a základům zdravotnické a krizové výchovy.
Průzkum společnosti SANEP byl proveden ve dnech 23. – 27. 11. 2017 na vybrané skupině 2.061 dotázaných, kteří představují reprezentativní vzorek obyvatel ČR ve věku 18+ let. Celkově se průzkumu společnosti SANEP zúčastnilo v rámci respondentního panelu 220 tisíc registrovaných uživatelů, 16.371 dotázaných. Reprezentativní vzorek byl vybrán metodou kvótního výběru a odpovídá sociodemografickému rozložení obyvatel ČR dle údajů Českého statistického úřadu. Statistická chyba u uvedené skupiny obyvatel se pohybuje v rozmezí +-2,5%. Kontrola daného vzorku byla provedena triangulační datovou metodou.
Tip redakce: Pokud nechcete, aby vám unikly aktuální informace, staňte se fanoušky naší stránky na Facebooku a budete 24 hodin denně v obraze.
zdroj: sanep.cz
autor: TP