Čertova kazatelna i břemeno a hora se zakletými rytíři
10. března 2018 (11:30)
Dalších 8 fotografií v galerii
foto: am.cz
Dnešní putování po tajuplných místech začneme u tajemství největšího viklanu v Česku, ale podíváme se také po zakletých rytířích nebo duších zlých lidí
Husova kazatelna – lokalita střední Čechy, Příbramsko
Plný negativní energie by měl být největší viklan v České republice poblíž obce Petrovice na Sedlčansku. Viklany jsou neblaze proslulé tím, že se často stávají obětním místem. Na Husově kazatelně dochází v minulosti k nedobrovolnému obětování, zlou energii tu proto zanechává rituální násilí - tvrdí Ing. Pavel Kozák (*1943). Kromě zvířat tu měli být obětováni i lidé. Svým tvarem má viklan připomínat mísu, krev obětí se tak zachytává na vrcholku. Rozložitý monolit netradičního tvaru se zapisuje do historie pod rozličnými názvy. Jedním z nich má být také Čertova kazatelna. V jakém spojení s ďáblem může kámen být? Nabízí se varianta, že u viklanu dochází k čarodějným sabatům. Vyvolávání pekelných mocností se zpravidla pořádá na magických místech. Na druhou stranu - návštěvníky dnes uvítá kamenná památka s cedulkou Husova kazatelna. Mohl mistr Jan kázat na místě čertovských orgií? A vedl zde vůbec své bohoslužby, nebo je to jen mýtus? Pachuť zlé energie totiž čpí všude kolem. Vydá hrbolatá pahorkatina pravý důvod negativních sil?
Pavel Kozák - narozen 8. 4. 1943 v Českých Budějovicích. Psychotronik a fotograf.
Vychází ve své práci z odkazů zanechaných našimi předky v zemích Západu a Blízkého Východu, ať v oblasti uchopitelné smysly, mimosmyslovým vnímáním nebo duchovními prožitky. Zkoumá povahu míst, kde člověk žil a žije a prostředky, kterými je přizpůsoboval svým potřebám. Také filosofické základy, jež určovaly způsob jeho života, nebo aspoň jeho ideální obraz. Z energií a sil, které jsou ještě dnes patrné kolem nás, rekonstruuje pomocí psychotroniky prastaré rituální postupy mající praktický význam pro dnešní lidi a objevuje krajiny, které měly a opět mohou mít dobrý vliv na jejich bytí.
Předmětem jeho práce byla postupně energetická místa, megalitické stavby a astrální bytosti, především komunikace s duchovními bytostmi. Jeho cesta vede z krajiny a jejích energií k poznatkům o světě a jeho prostorech, zčásti v průběhu věků zapomenutých.
Plný negativní energie by měl být největší viklan v České republice poblíž obce Petrovice na Sedlčansku. Viklany jsou neblaze proslulé tím, že se často stávají obětním místem. Na Husově kazatelně dochází v minulosti k nedobrovolnému obětování, zlou energii tu proto zanechává rituální násilí - tvrdí Ing. Pavel Kozák (*1943). Kromě zvířat tu měli být obětováni i lidé. Svým tvarem má viklan připomínat mísu, krev obětí se tak zachytává na vrcholku. Rozložitý monolit netradičního tvaru se zapisuje do historie pod rozličnými názvy. Jedním z nich má být také Čertova kazatelna. V jakém spojení s ďáblem může kámen být? Nabízí se varianta, že u viklanu dochází k čarodějným sabatům. Vyvolávání pekelných mocností se zpravidla pořádá na magických místech. Na druhou stranu - návštěvníky dnes uvítá kamenná památka s cedulkou Husova kazatelna. Mohl mistr Jan kázat na místě čertovských orgií? A vedl zde vůbec své bohoslužby, nebo je to jen mýtus? Pachuť zlé energie totiž čpí všude kolem. Vydá hrbolatá pahorkatina pravý důvod negativních sil?
Pavel Kozák - narozen 8. 4. 1943 v Českých Budějovicích. Psychotronik a fotograf.
Vychází ve své práci z odkazů zanechaných našimi předky v zemích Západu a Blízkého Východu, ať v oblasti uchopitelné smysly, mimosmyslovým vnímáním nebo duchovními prožitky. Zkoumá povahu míst, kde člověk žil a žije a prostředky, kterými je přizpůsoboval svým potřebám. Také filosofické základy, jež určovaly způsob jeho života, nebo aspoň jeho ideální obraz. Z energií a sil, které jsou ještě dnes patrné kolem nás, rekonstruuje pomocí psychotroniky prastaré rituální postupy mající praktický význam pro dnešní lidi a objevuje krajiny, které měly a opět mohou mít dobrý vliv na jejich bytí.
Předmětem jeho práce byla postupně energetická místa, megalitické stavby a astrální bytosti, především komunikace s duchovními bytostmi. Jeho cesta vede z krajiny a jejích energií k poznatkům o světě a jeho prostorech, zčásti v průběhu věků zapomenutých.
foto: am.cz
Drahkov, 5km JZ od Blovic
Skalnatý hřeben jménem „Čertovo břemeno“ (534 m.n.m.), má být pozůstatek po hrázi. Hráz tu chtěl za noc postavit čert na Holém vrchu místnímu hajnému, který se mu předtím upsal krví. Hajného kohout však zakokrhal dříve než většinou a oklamaný čert přeházel skaliska na hrázi. Ta tím dostala svou divokou podobu.
Chraštice, 13km J od Příbrami
Na rozcestí u Sedlečka se dle pověsti objevují přízraky hořících košťat, podle místních pověr to jsou prý duše zlých lidí. Neméně zajímavá je i další místní pověra o vrchu Pteč (633m) SV od vsi. Prý zde kdysi stávala tvrz, spojená chodbou s bukovanským zámkem. V samotné hoře jsou zakleti rytíři i s koňmi. O půlnoci se všichni probouzejí, aby se posilnili a nakrmili koně. Hluk proniká až ven, je slyšet lomození a hluk.
Bukovanský zámek je příkladem vhodného využití památného objektu, je cenný po stránce historické i pro účely sociálně zdravotnické. Je situován v mimořádně krásném přírodním prostředí. Je významný pro své dlouhodobé stavební úpravy, ve kterých obsáhl téměř všechny etapy slohové vývoje od středověku až do současnosti. Z té doby je významný Přibík (1567-1601) syn Jana Bukovanského (1534-1571), za jehož vlády byla původní tvrz přestavěna na renesanční zámek.
Mapa: Čertovo břemeno
Skalnatý hřeben jménem „Čertovo břemeno“ (534 m.n.m.), má být pozůstatek po hrázi. Hráz tu chtěl za noc postavit čert na Holém vrchu místnímu hajnému, který se mu předtím upsal krví. Hajného kohout však zakokrhal dříve než většinou a oklamaný čert přeházel skaliska na hrázi. Ta tím dostala svou divokou podobu.
Chraštice, 13km J od Příbrami
Na rozcestí u Sedlečka se dle pověsti objevují přízraky hořících košťat, podle místních pověr to jsou prý duše zlých lidí. Neméně zajímavá je i další místní pověra o vrchu Pteč (633m) SV od vsi. Prý zde kdysi stávala tvrz, spojená chodbou s bukovanským zámkem. V samotné hoře jsou zakleti rytíři i s koňmi. O půlnoci se všichni probouzejí, aby se posilnili a nakrmili koně. Hluk proniká až ven, je slyšet lomození a hluk.
Bukovanský zámek je příkladem vhodného využití památného objektu, je cenný po stránce historické i pro účely sociálně zdravotnické. Je situován v mimořádně krásném přírodním prostředí. Je významný pro své dlouhodobé stavební úpravy, ve kterých obsáhl téměř všechny etapy slohové vývoje od středověku až do současnosti. Z té doby je významný Přibík (1567-1601) syn Jana Bukovanského (1534-1571), za jehož vlády byla původní tvrz přestavěna na renesanční zámek.
Mapa: Čertovo břemeno
foto: am.cz
Hrad Drštka (Ronšperk nebo Losumberk), 12 km JV od Rokycan (540 m n.m.)
Lozumberk = Držemberk = Drštka
Dnes už jen zbytky kamení, nedaleko obce Skořice na malé skále spočívají zbytky zdiva – zřícenin hradu. Zřícenina hradu na skalním hřebeni u Skořic, dříve ve vojenském újezdu Brdy dnes se nalézá v CHKO Brdy. Poprvé se připomíná r. 1390, zřejmě už na konci 15. stol. ale zpustl a jako pustý se uvádí v pol. 16. stol. Na jihovýchodní straně pod hřebenem s hradem se nacházela vesnice, z jejíž zástavby se dochovaly reliéfní pozůstatky. Jedná se o jeden z mála zaniklých sídlištních komplexů u nás, jejichž součástí byl i hrad.
Hrad byl postaven na členitém buližníkovém hřebeni. Na jednom ze skalních bloků stála obytná věž, ke které přiléhal hradbou chráněný dvorek nebo menší dvouprostorová budova. Dochovaly se z ní drobné zbytky zdiva. Na dalším skalním bloku na jihozápadě stála menší obranná budova postavená z velké části ze dřeva. Prostor mezi ní a obytnou věží byl ohrazen palisádou. Terénní prohlubeň naznačuje přítomnost další stavby pod jihozápadní skálou. Na jihovýchodní straně skalního hřebene stálo hospodářské zázemí hradu, ze kterého se dochovaly další terénní relikty. V roce 1999 bylo zjištěno narušení fragmentů zdiva.
Dnes už v místě příliš stop o existenci hradu nenajdete. Nejzřetelnější část je asi 2 metry dlouhá opěrná zeď, která je na konci skály pod bývalou hlavní věží. Ochrana byla mylně zrušena, neboť se zřícenina nacházela v nepřístupné části vojenského újezdu.
Lozumberk = Držemberk = Drštka
Dnes už jen zbytky kamení, nedaleko obce Skořice na malé skále spočívají zbytky zdiva – zřícenin hradu. Zřícenina hradu na skalním hřebeni u Skořic, dříve ve vojenském újezdu Brdy dnes se nalézá v CHKO Brdy. Poprvé se připomíná r. 1390, zřejmě už na konci 15. stol. ale zpustl a jako pustý se uvádí v pol. 16. stol. Na jihovýchodní straně pod hřebenem s hradem se nacházela vesnice, z jejíž zástavby se dochovaly reliéfní pozůstatky. Jedná se o jeden z mála zaniklých sídlištních komplexů u nás, jejichž součástí byl i hrad.
Hrad byl postaven na členitém buližníkovém hřebeni. Na jednom ze skalních bloků stála obytná věž, ke které přiléhal hradbou chráněný dvorek nebo menší dvouprostorová budova. Dochovaly se z ní drobné zbytky zdiva. Na dalším skalním bloku na jihozápadě stála menší obranná budova postavená z velké části ze dřeva. Prostor mezi ní a obytnou věží byl ohrazen palisádou. Terénní prohlubeň naznačuje přítomnost další stavby pod jihozápadní skálou. Na jihovýchodní straně skalního hřebene stálo hospodářské zázemí hradu, ze kterého se dochovaly další terénní relikty. V roce 1999 bylo zjištěno narušení fragmentů zdiva.
Dnes už v místě příliš stop o existenci hradu nenajdete. Nejzřetelnější část je asi 2 metry dlouhá opěrná zeď, která je na konci skály pod bývalou hlavní věží. Ochrana byla mylně zrušena, neboť se zřícenina nacházela v nepřístupné části vojenského újezdu.
foto: am.cz
V místě, kterému se tady říká „U hradu“ se tu prý objevují přízraky 3 panen se zelenými věnci. Je známa pověst o muži, který jim bílou látku, na kterých měly věnce uložené, když tančily, vzal a chtěl s nimi utéci. Panny za ním volaly, ať jim je vrátí, že až do smrti se u něj ani kašel neobjeví. Muž ale utíkal dál a náhle se pak začal dusit. Když potom bílé látky odhodil, hned se mu ulevilo.
V jiném podání si ve Skořicích vypravují:
U hradu se v letních časech zjevují tři panny, oděny v bílá roucha a s věnečky z trávy spletenými na bílých plenách posazenými. Když však v tanci víří, pleny si sundávají a v tom je jeden člověk uviděl a jejich pleny vzal a odnésti chtěl. Panny však za mužem volaly, žádaly, aby pleny vrátil, slibovaly, že do smrti ani rýma ani kašel nepřijde na něj. Ten člověk však byl tvrdohlavý a nechtěl jim je vrátit. Jak se však vzdaloval, pojednou se začal dusit. Marně lapal po dechu, až v obličeji celý zmodral. Odhodil tedy pleny a rázem se mu ulevilo.
Z ostatních pověstí a pověr se říká, že „U hradu“ se zjevují přízraky 2 černých psů.
První části tohoto seriálového vyprávění o záhadných místech, pověstech i přízracích Příbramska i okolí naleznete v článcích:
Příbramsko má své záhady, pověsti a tajemství a
Bílá a Černá paní na hradě Valdeku
A na co se můžete těšit v části následující?!
Připraveno máme povídání o hradě Homburk, o kdysi královském hradě Vrškamýk či Hunec, podíváme se za zlatě zářícím teletem nebo Bílou paní u Kosovy Hory. Pořád je co objevovat.
V jiném podání si ve Skořicích vypravují:
U hradu se v letních časech zjevují tři panny, oděny v bílá roucha a s věnečky z trávy spletenými na bílých plenách posazenými. Když však v tanci víří, pleny si sundávají a v tom je jeden člověk uviděl a jejich pleny vzal a odnésti chtěl. Panny však za mužem volaly, žádaly, aby pleny vrátil, slibovaly, že do smrti ani rýma ani kašel nepřijde na něj. Ten člověk však byl tvrdohlavý a nechtěl jim je vrátit. Jak se však vzdaloval, pojednou se začal dusit. Marně lapal po dechu, až v obličeji celý zmodral. Odhodil tedy pleny a rázem se mu ulevilo.
Z ostatních pověstí a pověr se říká, že „U hradu“ se zjevují přízraky 2 černých psů.
První části tohoto seriálového vyprávění o záhadných místech, pověstech i přízracích Příbramska i okolí naleznete v článcích:
Příbramsko má své záhady, pověsti a tajemství a
Bílá a Černá paní na hradě Valdeku
A na co se můžete těšit v části následující?!
Připraveno máme povídání o hradě Homburk, o kdysi královském hradě Vrškamýk či Hunec, podíváme se za zlatě zářícím teletem nebo Bílou paní u Kosovy Hory. Pořád je co objevovat.
foto: am.cz
Tip redakce: Pokud nechcete, aby vám unikly aktuální informace, staňte se fanoušky naší stránky na Facebooku a budete 24 hodin denně v obraze.
zdroj: pribram.cz
autor: mip