Cena kaprů letos mírně vzrostla, kilo stojí okolo 110 korun
21. prosince 2021 (13:45)
foto: pribram.cz/Jakub Pečenka
Nejvíce šupináčů se podle statistik prodává od jednadvacátého do třiadvacátého prosince.
Ke koloritu českých Vánoc neodmyslitelně patří venkovní stánky s prodejem vánočních kaprů. V kádích plných šupináčů si můžeme vybrat toho, který následně poputuje na náš sváteční stůl.
Kádě a stůl s nezbytnou váhou si prodejci rozložili před většinou obchodních domů, ale například i na náměstí 17. listopadu nebo v Pražské ulici. Podle prodejců mají zákazníci zájem hlavně o šupináče s váhou okolo tří kilogramů. Lidé je zřejmě kupují nejčastěji dva až tři dny před Štědrým dnem kvůli dětem, kterým je pouští do vany. Asi tak 30 procent zákazníků si nechá rybu kuchat. Za kilogram ryby si prodejci účtují ceny okolo 110 korun. Malé pak lze pořídit o něco levněji.
Kádě a stůl s nezbytnou váhou si prodejci rozložili před většinou obchodních domů, ale například i na náměstí 17. listopadu nebo v Pražské ulici. Podle prodejců mají zákazníci zájem hlavně o šupináče s váhou okolo tří kilogramů. Lidé je zřejmě kupují nejčastěji dva až tři dny před Štědrým dnem kvůli dětem, kterým je pouští do vany. Asi tak 30 procent zákazníků si nechá rybu kuchat. Za kilogram ryby si prodejci účtují ceny okolo 110 korun. Malé pak lze pořídit o něco levněji.
Tradice již od 19. století
Ke štědrovečerní hostině patřilo ve středověku a raném novověku hlavně množství chodů symbolizujících hojnost, byť šlo většinou o jídla velmi prostá: zelná polévka (hlavně na východní Moravě), houbový kuba, pučálka (naklíčený a opražený hrách), muzika, na Moravě zvaná chamula (kaše ze sušeného ovoce), vánočka, vinná klobása v bohatších rodinách se na Vánoce jedli hlemýždi. Ryba byla často na stole symbolicky zastoupena pečivem ve tvaru ryby. Teprve v 19. století se v měšťanském prostředí prosadil kapr obecný jako jídlo, které běžně patří k těmto svátkům. Podle průzkumů jedí na Štědrý večer kapra nebo jinou rybu asi dvě třetiny českých domácností.
Ke štědrovečerní hostině patřilo ve středověku a raném novověku hlavně množství chodů symbolizujících hojnost, byť šlo většinou o jídla velmi prostá: zelná polévka (hlavně na východní Moravě), houbový kuba, pučálka (naklíčený a opražený hrách), muzika, na Moravě zvaná chamula (kaše ze sušeného ovoce), vánočka, vinná klobása v bohatších rodinách se na Vánoce jedli hlemýždi. Ryba byla často na stole symbolicky zastoupena pečivem ve tvaru ryby. Teprve v 19. století se v měšťanském prostředí prosadil kapr obecný jako jídlo, které běžně patří k těmto svátkům. Podle průzkumů jedí na Štědrý večer kapra nebo jinou rybu asi dvě třetiny českých domácností.
foto: pribram.cz/Jakub Pečenka
Tip redakce: Pokud nechcete, aby vám unikly aktuální informace, staňte se fanoušky naší stránky na Facebooku a budete 24 hodin denně v obraze.
zdroj: pribram.cz
autor: Tomáš Pečenka