Čarodějnice podruhé bez oficiálních akcí, pro hasiče jsou malé ohně rizikovější
30. dubna 2021 (11:04)
foto: pribram.cz/Tomáš Pečenka/Pálení čarodějnice v roce 2019
Už podruhé lidé nemohou slavit čarodějnice na oficiálních akcích, mnozí si tak udělají alespoň táborák na zahradě.
Poslední dubnový večer je tradičně spjat se zapalováním ohňů k pálení čarodějnic. Filipojakubskou noc i letos v Česku ovlivní omezení, která mají zabránit šíření koronaviru. Už podruhé lidé nemohou slavit čarodějnice na oficiálních akcích, mnozí si tak udělají alespoň táborák na zahradě. Hasiči v této souvislosti upozorňují, že malé ohýnky často představují větší riziko než ty velké, které organizovaně pořádají obce nebo spolky.
Podle dávné tradice se svatojakubské noci připisuje magická moc. Svátek se původně slavil zřejmě o úplňku, který byl nejblíže dnu přesně mezi jarní rovnodenností a letním slunovratem. Na ochranu před čarodějnicemi se na vyvýšených místech zapalovaly ohně. Do dnešní doby se většinou uchovalo jen rozdělávání ohňů, při kterých se hoduje či zpívá, případně tančí a skáče přes zapálenou vatru. Někde se navíc pálí figurína čarodějnice či košťata. Na stejné datum připadá keltský svátek jara Beltine, v severní Evropě se poslední dubnová noc nazývá Valpuržina.
Hasiči tento týden na webu lidem připomněli pravidla pro rozdělávání ohně. Malé ohně jsou podle nich větším rizikem než velké. "Velká vatra, která doprovází oficiální akci, je ve většině případů pod dozorem dobrovolných hasičů. Navíc je takové pálení předem nahlášeno hasičům, společně se všemi protipožárními opatřeními, která organizátor zabezpečil," zdůvodnili. Pokud si lidé udělají oheň na zahradě pouze pro rodinu, často podle zkušeností hasičů podcení protipožární opatření, která je potřeba dodržet. "Mají pocit, že z malého ohniště se oheň nemůže rozšířit, a tak ho často nechají bez dozoru a neštěstí je na světě," uvedli.
Největší roli v nárůstu požárů před oslavami čarodějnic hraje počasí. Pokud je před 30. dubnem dlouho sucho a teplo, požár se vznítí snáz, než když je půda prosáklá vodou. Nebezpečný je také silný vítr, který žhavé uhlíky rozfouká po okolí a snadno tak chytne třeba suchá tráva.
Velmi suchý duben byl v Česku v letech 2016 i 2018. Sucho panovalo i loni, oslavy čarodějnic ale byly pro hasiče druhé nejklidnější za pět let. Loňskou filipojakubskou noc ale poznamenala vládní omezení kvůli koronaviru, který se v Česku začal šířit loni v březnu.
Pro dnešní večer meteorologové předpovídají zamračenou oblohu a v noci by měl od jihozápadu přicházet déšť. Vítr by měl být mírný a postupně bude slábnout.
Tip redakce: Pokud nechcete, aby vám unikly aktuální informace, staňte se fanoušky naší stránky na Facebooku a budete 24 hodin denně v obraze.
zdroj: pribram.cz
autor: Tomáš Pečenka