Bezdomovec: Chlastám, abych přežil mrazy, pomoc nepotřebuji
Nepřehlédněte
20. ledna 2020 (09:30)
S klesajícími teplotami přibývá bezdomovců v místech, kde to ostatním lidem není příjemné. Navíc se do Příbrami vrátilo několik lidí bez domova, kteří byli mezi svátky propuštěni z psychiatrických léčeben. Teď jsou na ulici.
Současně s příchodem mrazů a zimního počasí se výrazně zvyšuje počet lidí, kteří využívají nízkoprahové denní centrum a noclehárnu, které vzniklo v místě bývalé výtopny na Rynečku v Příbrami.
V současnosti je na území Příbrami něco přes sto bezdomovců. Strážníci městské policie vyjíždějí několikrát za týden řešit jejich roztržky, a to i do nízkoprahového centra. „Mezi svátky se do Příbrami vrátilo asi pět osob, které byly propuštěny z psychiatrických léčeben. Tito dlouhodobě nemocní jsou momentálně ubytovaní na nízkoprahu. Jelikož se v poslední době setkáváme s jejich agresí, požádali jsme městskou policii o zvýšený dohled,“ uvedl pro pribram.cz ředitel Centra sociálních a zdravotních služeb města Příbrami Tomáš Cipra.
Bezdomovci ale většinou přespávají na veřejných místech a sociální pomoc odmítají. Policisté a městští strážníci mohou tyto osoby maximálně vykázat, protože se žádného trestného činu nedopouštějí. Jen v případech, kdy je člověk bez domova silně opilý a nechce místo opustit, končí na záchytce, jenže za pobyt stejně nezaplatí.
Jedním z nich je i Honza. Do Příbrami, kde se před pětapadesáti lety narodil, přicestoval minulý rok po rozchodu s manželkou. Bydlel na okraji Prahy, pracoval jako zámečník. Momentálně přespává na ulici a do nízkoprahového centra odmítá jít. Nepobírá žádné dávky, do práce nechodí.
„Do centra nejdu, tam mě nikdo nedostane. Nemám ani peníze, i kdybych měl, nebudu platit za to, co by mělo být v 21. století samozřejmostí. Na uprchlíky prachy jsou, na lidi bez domova ne,“ rozčílil se Honza.
Město však nabízí nocleh v centru i pro lidi, kteří nemají peníze. Mohou si ubytování odpracovat, čehož i někteří klienti využívají. Práce, které provádějí, se ve většině týkají samotného areálu - úklid vnitřních prostor, mytí koupelen a toalet, praní prádla, sezónní údržba pozemku kolem centra. Klienti chodí též vypomáhat s úklidem do jiných středisek, například do Azylového domu či Sociální poradny. Jedinou podmínkou pro ubytování je, že klient musí být střízlivý.
Na otázku, proč si pobyt neodpracuje, odpověděl, že o této možnosti nevěděl. Jediný problém však vidí v abstinenci. „Že piju? No a? Chlastám, abych přežil mrazy,“
Každý den tak řeší, kde přespat, výjimkou nebývají ani sklepy bytových domů nebo třeba prostory v bankách, které jsou z důvodu umístění bankomatů po vložení platební karty otevřeny. Lidé bez domova žádné platební karty většinou nemají, spoléhají tedy na dobrotu lidí, kteří si jdou vybrat hotovost, nebo využijí otevřených dveří.
„Mám za Kauflandem svůj vigvam. Jenže když je fakt zima, chci se někde zahřát. Přeci nikomu neubližuji, jen vyhledávám teplo,“ dodal.
„Přijeli dva chlapi v dodávce a dali mi deset minut na vystěhování. Pak přijel traktor s radlicí a začal bourat. Takže jsem hledal nový nocleh. Ten bude asi o padesát, sto metů dál," řekl na náš dotaz jeden z bezdomovců. Více v rozhovoru z března 2019: Bezdomovci v Březnické: Na vystěhování z garáže jsme měli deset minut, pak přijel traktor
V současnosti je na území Příbrami něco přes sto bezdomovců. Strážníci městské policie vyjíždějí několikrát za týden řešit jejich roztržky, a to i do nízkoprahového centra. „Mezi svátky se do Příbrami vrátilo asi pět osob, které byly propuštěny z psychiatrických léčeben. Tito dlouhodobě nemocní jsou momentálně ubytovaní na nízkoprahu. Jelikož se v poslední době setkáváme s jejich agresí, požádali jsme městskou policii o zvýšený dohled,“ uvedl pro pribram.cz ředitel Centra sociálních a zdravotních služeb města Příbrami Tomáš Cipra.
Bezdomovci ale většinou přespávají na veřejných místech a sociální pomoc odmítají. Policisté a městští strážníci mohou tyto osoby maximálně vykázat, protože se žádného trestného činu nedopouštějí. Jen v případech, kdy je člověk bez domova silně opilý a nechce místo opustit, končí na záchytce, jenže za pobyt stejně nezaplatí.
Jedním z nich je i Honza. Do Příbrami, kde se před pětapadesáti lety narodil, přicestoval minulý rok po rozchodu s manželkou. Bydlel na okraji Prahy, pracoval jako zámečník. Momentálně přespává na ulici a do nízkoprahového centra odmítá jít. Nepobírá žádné dávky, do práce nechodí.
„Do centra nejdu, tam mě nikdo nedostane. Nemám ani peníze, i kdybych měl, nebudu platit za to, co by mělo být v 21. století samozřejmostí. Na uprchlíky prachy jsou, na lidi bez domova ne,“ rozčílil se Honza.
Město však nabízí nocleh v centru i pro lidi, kteří nemají peníze. Mohou si ubytování odpracovat, čehož i někteří klienti využívají. Práce, které provádějí, se ve většině týkají samotného areálu - úklid vnitřních prostor, mytí koupelen a toalet, praní prádla, sezónní údržba pozemku kolem centra. Klienti chodí též vypomáhat s úklidem do jiných středisek, například do Azylového domu či Sociální poradny. Jedinou podmínkou pro ubytování je, že klient musí být střízlivý.
Na otázku, proč si pobyt neodpracuje, odpověděl, že o této možnosti nevěděl. Jediný problém však vidí v abstinenci. „Že piju? No a? Chlastám, abych přežil mrazy,“
Každý den tak řeší, kde přespat, výjimkou nebývají ani sklepy bytových domů nebo třeba prostory v bankách, které jsou z důvodu umístění bankomatů po vložení platební karty otevřeny. Lidé bez domova žádné platební karty většinou nemají, spoléhají tedy na dobrotu lidí, kteří si jdou vybrat hotovost, nebo využijí otevřených dveří.
„Mám za Kauflandem svůj vigvam. Jenže když je fakt zima, chci se někde zahřát. Přeci nikomu neubližuji, jen vyhledávám teplo,“ dodal.
„Přijeli dva chlapi v dodávce a dali mi deset minut na vystěhování. Pak přijel traktor s radlicí a začal bourat. Takže jsem hledal nový nocleh. Ten bude asi o padesát, sto metů dál," řekl na náš dotaz jeden z bezdomovců. Více v rozhovoru z března 2019: Bezdomovci v Březnické: Na vystěhování z garáže jsme měli deset minut, pak přijel traktor
"Kdybych věděl, jak dopadnu, tak bych život zmuchlal a hodil ho za hlavu," říkal v rozhovoru pan Jaroslav Dušek, který žije v jedné opuštěné příbramské garáži.
Vyrůstala se svými rodiči. Začala chodit do základní školy, následně na učiliště. Měla z ní být zahradnice, ale škola ji nebavila a přestala ji navštěvovat. Nyní je bez domova. Více v článku z října 2019: Pět měsíců jsem na ulici. V noci mám strach
Tip redakce: Pokud nechcete, aby vám unikly aktuální informace, staňte se fanoušky naší stránky na Facebooku a budete 24 hodin denně v obraze.
zdroj: pribram.cz
autor: Tomáš Pečenka